Schichau-Werke
Schichau-Werke | |
---|---|
Logo | |
Základní údaje | |
Právní forma | GmbH |
Datum založení | 4. října 1837 |
Datum zániku | leden 1945 |
Zakladatel | Ferdinand Schichau |
Adresa sídla | Elbląg, Polsko |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | strojírenství, loďařství, Výroba lokomotiv, slévárenství, stavba lodí a plavidel, výroba železničních lokomotiv a vozového parku, výroba motorů a turbín, kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly a vehicle construction |
Produkty | U 431, U-432, U 433, U 434 a U-435 |
Majitelé | Ferdinand Schichau Carl H. Ziese Carl Fridolf Carlson |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Schichau-Werke byla německá loděnice se sídlem v Elbingu. Pobočky měla i v dalších městech. Založena byla roku 1837 jako továrna na lisy a zemědělské stroje. Od roku 1854 stavěla i lodě a roku 1860 dodala svou první lokomotivu. Stavěla civilní a vojenská plavidla, věnovala se i výrobě lokomotiv a dalších produktů. Německému císařskému námořnictvu dodala osm bitevních lodí a několik křižníků. Kromě toho byla významným stavitelem torpédoborců. Pro nástupnickou německou Kriegsmarine stavěla loděnice například torpédovky a ponorky. Lokomotiv vyrobila více než 4300 kusů. Loděnice zanikla v roce 1945, neboť po druhé světové válce se její závody ocitly na území Sovětského svazu a Polska.
Historie
Společnost F. Schichau GmbH vznikla roku 1837 jako továrna na lisy a zemědělské stroje. Jejím zakladatelem byl Ferdinand Schichau. Roku 1854 společnost otevřela loděnici v Elbingu a roku 1860 dodala první lokomotivu.[1] Od roku 1877 se společnost úspěšně věnovala stavbě torpédových člunů a později též torpédoborců pro německé námořnictvo a na export. Roku 1889 společnost postavila malý dok pro údržbu a opravy plavidel v Pilavě. Protože loděnice v Elbingu byla omezena svou polohou na řece Elbing, bez přímého přístupu k moři, roku 1892 společnost otevřela loděnici pro stavbu velkých plavidel v Danzigu. Tam mohla stavět i bitevní a zaoceánské lodě. Roku 1929 byla společnost ve finančních problémech odkoupena německou vládou. Roku 1930 se její součástí stala malá loděnice a vagonka Union Giesserei v Královci.[2]
V letech 1941–1945 nesla loděnice nový název F. Schichau AG.[2] Za druhé světové války byly Schichau-Werke významným dodavatelem ponorek. Celkem jich v letech 1941–1945 dokončila 94 kusů, z toho 64 typu VIIC a třicet typu XXI. Dalších 192 zůstalo nedokončeno, nebo byla stavba zrušena před založením kýlu.[3] Poslední lokomotivy společnost dodala v lednu 1945. Celkem jich za dobu své existence vyrobila více než 4300.[1] Během války Schichau-Werke využívaly práce vězňů z koncentračního tábora Stutthof.[4]
Po druhé světové válce bylo území, na kterém loděnice působila, rozděleno mezi Sovětský svaz a Polsko. Závod v Elblągu nahradil polský podnik Zakłady Mechaniczne Zamech a loděnice v Gdaňsku se stala součástí polského závodu Stocznia Gdańska.[2] Kromě stavby lodí se továrna zabývala také stavbou vagonů, kotlů a tanků.[1] Loděnici v Královci nahradila sovětská loděnice Jantar. Část vedení a zaměstnanců založila nový podnik F. Schichau AG v Bremerhavenu.[2]
Postavená plavidla (výběr)
Bitevní lodě
Bitevní křižníky
- Třída Mackensen
- Graf Spee – nedokončen
Křižníky
- Třída Kolberg
- Kolberg
- Třída Pillau
- Pillau (ex Muravjov-Amurskij)
- Elbing (ex Admiral Něvelskoj)
- Novik – ruské námořnictvo
Torpédoborce
- Třída S 178 (21 ks)
- Třída S 152 (6 ks)
- Třída S 131 (9 ks)
- Třída S 113 (3 ks)
- Třída S 53 (14 ks)
- Třída S 49 (4 ks)
- Třída S 31 (6 ks)
- Třída S 13 (12 ks)
- Třída S 176 (4 ks)
- Třída S 165 (8 ks)
- Třída S 138 (12 ks)
- Třída S 126 (6 ks)
- SMS S 125
- Třída S 120 (5 ks)
- Třída S 114 (6 ks)
- Třída S 102 (6 ks)
- Třída S 90 (12 ks)
- Třída Bditělnyj (10)
- Třída La Plata (2 ks) – argentinské námořnictvo
- Třída Lampo (6 ks) – italské námořnictvo
- Třída Chaj-lung (4 ks) – Říše Čching
Ponorky
Ostatní
- Torpédovka typu 1941 (15 ks, nedokončeny)
- Torpédovka typu 1939 (15 ks)
- Torpédovka typu 1937 (9 ks)
- Torpédovka typu 1935 (6 ks)
- Třída Iltis
- SMS Iltis
- SMS Jaguar
- RMS Homeric – zaoceánský parník
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Maschinenbauanstalt F. Schichau, Elbing/Westpreußen [online]. Derkbahn.de [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d F. Schichau GmbH [1837-1945] [online]. Válka.cz [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ FF Schichau GmbH, Danzig [online]. Uboat.net [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gdańsk-Kokoszki - KL Stutthof Sub Camp [online]. Virtual Shtetl [cit. 2023-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Schichau-Werke na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
German battlecruiser SMS LÜTZOW
German Bayern class battleship SMS Baden
German light cruiser SMS PILLAU photographed in 1914-1916. This ship was begun as the Russian MURAVIEV AMURSKY and taken over by the German Navy from the German builder, Schichau of Danzig. (Courtesy of Master Sergeant Donald L.R. Shake, USAF 1981)
Catalog #: NH 92715
Copyright Owner: Naval History and Heritage CommandDeligny french destroyer (1920-1933) - ex SMS S 135 (Kaiserliche Marine)
SMS S 14.
Stocznia Schichaua w Gdańsku.
Autor: Aisano, Licence: CC0
Name plate of the company F. Schichau at the steam locomotive 41 1150-6