Schirndingerové ze Schirndingu

Schirndingerové ze Schirndingu
Erb Schirndingerů
Erb Schirndingerů
ZeměČeské královstvíČeské království České království
Titulybaroni, hrabata
Rok založení14. století

Schirndingerové ze Schirndingu, německy Schirndinger von Schirnding, jsou šlechtický rod pocházející z Horní Falce, jehož větev se na začátku 16. století začala usazovat také v západních Čechách.

Rodové jméno i přídomek se někdy uvádějí ve tvaru Schirdinger či Schirding (např. Schirdingovský palác) a Ottův slovník naučný uvádí dokonce počeštěnou podobu Širntyngár ze Širntynku.[1]

Historie jména a rodu

Původ rodu je kladen do Schirndingu, obce ležící v německé spolkové zemi Bavorsko, dřívější Horní Falci. Ta je spolu s rodem von Schirnding poprvé zmiňována v roce 1377. Jedna z rodových linií získala počátkem 16. století statky v západních Čechách. Později se rozdělila na baronskou a hraběcí větev; někteří potomci baronské větve žili také v Bavorsku, v Prusku i v Jižní Africe. V Čechách patřila této větvi od roku 1555 především Lesná u Tachova (německy Schönwald); lesenský zámek, který nechal přestavět z dřívější tvrze František Jáchym Schirndinger v roce 1787, patřil rodu až do roku 1945). Posledním majitelem byl Hans Schirndinger (1881–1950).[2] Dalšími statky patřícími v minulosti rodu byly např. Chotiměř, Stanětice nebo Nahošice.

Hraběcí linii (titul od roku 1793) patřila Kamenná Lhota v jižních Čechách a jejím posledním majitelem z tohoto rodu byl Rudolf Schirndinger (* 1884).[2]

Se jménem rodu je spojen také Schirdingovský palác v Praze (v majetku 1752–1838).

Mezi známé příslušníky rodu patří např. pražský spisovatel hrabě Ferdinand Schirndinger (1808–1845)[3] nebo německý básník, esejista a literární kritik Albert von Schirnding (* 9. dubna 1935 v Řezně).[4]

Erb

Rodovým erbem je zlatý štít, v něm tři černé osekané větve (ostrve) ležící vodorovně nad sebou.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schirnding (Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.

  1. ↑ Ottův slovník naučný, díl 22. 1. vyd. Praha: J. Otto, 1904. Dostupné online. S. 987, 988. 
  2. ↑ a b MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 330 s. ISBN 80-204-0760-X. S. 247, 248. 
  3. ↑ DOKUMENTATION, Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische. Schirndinger von Schirnding, Ferdinand Leopold Gf.; Ps. F. Gr. Friedolin. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. 2003 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce