Schwarzenberský palác v Praze

Schwarzenberský palác v Praze
Pohled na Schwarzenberský palác z Hradčanského náměstí
Pohled na Schwarzenberský palác z Hradčanského náměstí
Účel stavby

Městské sídlo královských komořích (dnes expozice Národní galerie a Vojenského historického ústavu)

Základní informace
SlohRenesanční
ArchitektAgostino Galli
Výstavba16. století
Přestavba1871 – Josef Schulz Po roce 2002
Materiálzdivo
StavebníkLobkovicové, Schwarzenbergové
Současný majitelČeská republika
Poloha
AdresaHradčanské náměstí 185/2
Praha 1, Hradčany
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
UliceHradčanské náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky39789/1-1027 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web a Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwarzenberský palác nebo též Lobkovický palác je renesanční palác na Hradčanském náměstí v Praze, který v minulosti sloužil jako reprezentativní residence při sídle českých králů nejprve hlavám rodů Lobkoviců, Rožmberků, Eggenbergů a nakonec Schwarzenbergů, kteří palác vlastnili až do roku 1947.

V současné době je v paláci expozice Národní galerie a Vojenského historického ústavu.

Historie

Schwarzenberský palác z Hradčanského náměstí

Dnes trojkřídlá budova byla postavena mezi lety 15451567 pod vedením Agostina Galliho (zvaného též Augustin Vlach), jako městská rezidence Jana mladšího Popela z Lobkovic na spáleništi několika středověkých domů. Jedná se o výraznou, a také poměrně ranou renesanční stavbu, jejíž fasády jsou řešeny pomocí bohatě utvářeného sgrafitového dekoru. Charakteristické je použití mohutných, z větší části podvojných oken s tesanými renesančními ostěními, mohutné lunetové římsy i etážových, bohatě členěných a zdobených renesančních štítů. V interiérech se dochovaly cenné renesanční nástěnné malby z doby kolem roku 1580.

Roku 1590 získal palác Jiří Popel z Lobkovic, jemuž byl roku 1594 spolu s celým majetkem zkonfiskován pro urážku majestátu. Rudolf II. poté palác vyměnil s Petrem Vokem z Rožmberka za nedaleký palác Rožmberský. V pobělohorském období byl palác opět zkonfiskován a císař Ferdinand II. jej věnoval roku 1631 Janu Oldřichovi z Eggenberka jako dar za jeho služby.

Roku 1710 zde zemřel 3. kníže z Eggenbergu a vévoda krumlovský Jan Kristián I. a během následujících sedmi let vymřel roku 1717 nečekaně celý rod Eggenberků. Palác proto přešel do vlastnictví vévodkyně-vdovy Marie Arnoštky, která jej spolu s Krumlovským vévodstvím a přiléhajícím majetkem v Čechách odkázala svému synovci Adamu Františkovi ze Schwarzenbergu. Od roku 1719 tak palác vlastnili Schwarzenbergové, kteří k němu v roce 1811 připojili sousední Salmovský palác.

V první čtvrtině 18. století byl palác, především v interiérech, barokně upraven, ovšem tyto, zřejmě poměrně výrazné úpravy, značně setřela puristická rekonstrukce na konci 19. století. Rekonstrukce (1871) byla provedena podle návrhu Josefa Schulze. Schulz před rekonstrukcí paláce studoval staré postupy tvorby renesančních sgrafit a tím se zasloužil o uplatnění sgrafit v české novorenesanční architektuře. V dalších letech se sgrafito počíná objevovat na domech navrhovaných zejména architekty Antonínem Wiehlem a Janem Zeyerem[1] a s oblibou je navrhovala řada malířů a sochařů generace Národního divadla. Antonín Wiehl na studiu české renesance 16. století založil své pojetí neorenesance jako obnovené české renesance [2][3] (poprvé u domu čp. 1035/I. v ulici Karoliny Světlé, kde se inspiroval lunetovými římsami Schwarzenberského paláce).

Muzea v paláci

Od roku 1909 pronajímali Schwarzenbergové prostory paláce Národnímu technickému muzeu. Roku 1940 však byla na všechen majetek JUDr. Adolfa Schwarzenberga pro jeho protinacistické postoje uvalena gestapem nucená správa. Po roce 1945 nebyl JUDr. Schwarzenbergovi, který uprchl s rodinou do USA v roce 1940, umožněn návrat do vlasti a roku 1947 byl celý jeho majetek v Československu protiústavně vyvlastněn včetně Schwarzenberského paláce. Po komunistickém puči roku 1948 byl palác následně přeměněn na Vojenské historické muzeum.

Roku 2002 přešel palác do vlastnictví Národní galerie v Praze. Poté proběhla celková rekonstrukce objektu a od roku 2008 slouží jako stálá expozice Národní galerie (sbírka umění renesance, manýrismu a baroka v českých zemích).

V podkroví paláce je umístěna stálá expozice Vojenského historického ústavu nazvaná Císařská zbrojnice. Obsahuje sbírku zbraní, zbroje a uměleckých děl z období od 15. do poloviny 19. století.[4]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. KOULA, Jan. Domy pp.architektů V.Skučka a J.Zeyera.. Zprávy Spolku architektů a inženýrů v Království českém. Roč. XXII/1887-88, čís. sešit2, s. 2–4. ISSN null. (česky) 
  2. KUDLÁČOVÁ, Markéta. Architekt souladu Antonín Wiehl a jeho cesta k české renesanci. Dějiny a současnost. Roč. 2006, čís. 12. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. (česky) 
  3. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 21. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  4. Císařská zbrojnice [online]. Vojenský historický ústav Praha [cit. 2019-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-24. 

Literatura

  • TOMEK, Vratislav Václav; KÖRBER, Pavel. Královské Hradčany : Průvodce po hradě a jeho okolí. Ilustrace Pavel Körber. Praha: Körber, 1905. Dostupné online. Kapitola Palác Švarcenberský, s. 6. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Schwarzenberský palác.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Schwarzenberský palác v Praze - detail
Schwarzenberský palác zdola (4).JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Schwarzenberský palác
Prague 07-2016 View from Lesser Town Nicholas Church img9.jpg
Autor: A.Savin, Licence: FAL
View from St.Nicholas Church in Lesser Town in Prague (Czech Republic) – Schwarzenberg Palace
Praha CoA CZ small.svg
Coat of arms of Prague
Schwarzenberský.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Schwarzenberský palác z Petřína
Schwarzenberský palác1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Schwarzenberský palác - sgrafita
Schwarzenberský palác 1.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Schwarzenberský palác