Schwarzenberská hrobka (Murau)
Schwarzenberská hrobka v Murau | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | druhá novorenesance |
Výstavba | 1950 |
Poloha | |
Adresa | Murau, Rakousko |
Ulice | Grazer Straße |
Souřadnice | 47°6′41,74″ s. š., 14°10′35,54″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Schwarzenberská hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Schwarzenbergů v zahradě bývalého kapucínského kláštera v Murau ve Štýrsku v jižním Rakousku. Byla postavena v roce 1950 jako náhrada za rodové hrobky v Domaníně a v Orlíku nad Vltavou, protože po druhé světové válce se příslušníci primogenitury nesměli do Československa vrátit a příslušníci sekundogenitury po komunistickém puči v roce 1948 z Československa odešli. Hrobka ve své podstatě navazuje na pohřby Schwarzenbergů v kryptě pod Loretánskou kaplí v nedalekém kostele Nejsvětější Trojice.
Historie a architektura
Panství Murau se dostalo do vlastnictví Schwarzenbergů prostřednictvím sňatku Jiřího Ludvíka ze Schwarzenbergu (1586–1646) s Annou Neumannovou z Wasserleonburgu (1535–1623) v roce 1617, resp. 1623. Protože Jiří Ludvík zemřel bezdětný, přešel majetek hohenlandsberské linie na Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu (1615–1683), pozdějšího 1. knížete ze Schwarzenbergu.
Kapucínský klášter s kostelem Nejsvětější Trojice založil Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu, základní kámen byl položen v roce 1645.[pozn. 1] Kostel byl vysvěcen teprve po Schwarzenbergově smrti v roce 1648.[1] Loretánská kaple byla zřízena v roce 1679 na přání Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu.[3]
V klášterní kapucínské zahradě se na sever od kostela od roku 1950[4] nachází nová schwarzenberská hrobka.[3][pozn. 2] Jedná se o vyvýšenou arkádovou lodžii o pěti obloucích, přičemž prostřední oblouk je vyšší a nad ním je původní schwarzenberský erb. Ve střední části, do které vede nízké schodiště o třech stupních, je na severní straně upevněn velký krucifix. Na ostatních vnitřních severních stěnách jsou náhrobní desky. V podlaze jsou po stranách dva a dva vstupy do podzemní hrobky, které jsou zakryty velkými kamennými deskami. Vpravo je ve stejné úrovni další vchod do hrobky, ten ovšem není zastřešený.
Seznam pohřbených
Seznam vychází z nápisů na náhrobních deskách, které se objevily v pořadu České televize Zle, matičko, zle, Schwarzenberci zde! (2010, režie Břetislav Rychlík) a z dalších přehledů.[5][6]
V tabulkách jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[7][8][9][10] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Schwarzenbergů, žlutě manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni příslušníci primogenitury, modře sekundogenitury. Zeleně jsou vyznačeny osoby, jejichž ostatky byly po Sametové revoluci převezeny do České republiky. Zvláštní číslování mají osoby pohřbené v kostele bývalého kapucínského kláštera. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu (1362–1437), který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
Seznam pohřbených chronologicky podle úmrtí (výběr)
Seznam nemusí být kompletní.
Pořadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
1. | (17.) | Therese, roz. z Trauttmansdorff-Weinsbergu | 9. 2. 1870 Oberwaltersdorf, Dolní Rakousy | Karel Jan z Trauttmansdorff-Weinsbergu 5. 9. 1845 Oberwaltersdorf – 9. 11. 1921 Horšovský Týn | 27. 8. 1889 Vídeň: Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu 29. 5. 1860 Vídeň – 1. 10. 1938 Vídeň | Kněžna ze Schwarzenbergu (1914–1938), dáma Řádu hvězdového kříže (1890), palácová dáma, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy.[11] Narodily se mu následující děti:
Manžel byl pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně. | |
12. 8. 1945 Neunkirchen | Josefine Pallavicini 22. 1. 1849 Jemnice – 14. 7. 1923 Drážďany | ||||||
2. | 17. | Felix Schwarzenberg | 8. 6. 1867 Libějovice | Adolf Josef ze Schwarzenbergu 18. 3. 1832 Vídeň – 5. 10. 1914 Libějovice | 15. 6. 1897 Kleinheubach: Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu 28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň | C. k. generálmajor, rytíř Řádu železné koruny 2. třídy s válečnou dekorací (1917), komtur Leopoldova řádu s válečnou dekorací, majitel statku v Gusterheim ve Štýrsku.[14] Narodily se mu následující děti:
Manželka byla pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně. | |
18. 11. 1946 Gusterheim | Ida z Liechtensteinu 17. 9. 1839 Lednice – 4. 8. 1921 Libějovice | ||||||
3. | 18. | Adolf Schwarzenberg | 18. 8. 1890 Hluboká nad Vltavou | Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu 29. 5. 1860 Vídeň – 1. 10. 1938 Vídeň | 29. 10. 1930 zámek Berg, Lucembursko: Hilda Lucemburská (č. 9) | Byl pohřben provizorně 2. 3. 1950 v Bordigheře a později převezen do hrobky v Murau.[15] Slavnostní requiem se konalo 4. 3. ve farním kostele sv. Karla Boromejského ve Vídni a zádušní mše se sloužily ve všech patronátních kostelech.[15] | 10. kníže ze Schwarzenbergu, 15. krumlovský vévoda (1938–1950), JUDr., československý nadporučík v záloze.[11] Majitel českých statků (spravoval od roku 1923) a Murau ve Štýrsku.[11] V roce 1940 adoptoval bratrance Jindřicha (č. 6). Bezdětný. |
27. 2. 1950 Bordighera[15] | Therese z Trauttmansdorff-Weinsbergu (č. 1) | ||||||
4. | 17. | Jiří (Georg) Schwarzenberg | 27. 7. 1870 Libějovice | Adolf Josef ze Schwarzenbergu 18. 3. 1832 Vídeň – 5. 10. 1914 Libějovice | C. k. podplukovník v záloze, diplomat.[16] | ||
20. 5. 1952 Marienhof | Ida z Liechtensteinu 17. 9. 1839 Lednice – 4. 8. 1921 Libějovice | ||||||
5. | 18. | Anna Schwarzenbergová | 23. 9. 1897 Hluboká nad Vltavou | Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu 29. 5. 1860 Vídeň – 1. 10. 1938 Vídeň | Vrchní sestra dětské nemocnice ve Štýrském Hradci, prezidentka mezinárodní asociace zdravotních sester (1939–1945).[14] | ||
11. 1. 1954 Authal bei Zeltweg, Štýrsko | Therese z Trauttmansdorff-Weinsbergu (č. 1) | ||||||
6. | 18. | Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg | 29. 1. 1903 Prešpurk (Bratislava) | Felix Schwarzenberg (č. 2) | 30. 11. 1946 Kirchdorf: Eleonore zu Stolberg-Stolberg (č. 15) | 16. krumlovský vévoda (1950–1965), JUDr., státní úředník, čestný rytíř Maltézského řádu.[16] Adoptován knížetem Adolfem 7. 8. 1940. V roce 1960 adoptoval Karla Schwarzenberga (1937–2023) z orlické větve.[16] | |
18. 6. 1965 Vídeň | Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu 28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň | ||||||
7. | 18. | Johannes Schwarzenberg | 31. 1. 1903 Praha | Karel IV. ze Schwarzenbergu 1. 7. 1859 Čimelice – 4. 10. 1913 Orlík nad Vltavou | 1. 9. 1931 Wespelaer, Belgie: Kathleen de Spoelberch (č. 8) | JUDr., rakouský diplomat, čestný rytíř Maltézského řádu.[17] Zemřel při automobilové nehodě. | |
26. 5. 1978 Citta della Pieve, Perugia | Ida z Hoyos–Sprinzensteinu 31. 8. 1870 Horn – 27. 1. 1946 Vídeň | ||||||
8. | (18.) | Kathleen, roz. de Spoelberch | 19. 5. 1905 Brusel | Guillaume de Spoelberch | 1. 9. 1931 Wespelaer, Belgie: Johannes Schwarzenberg (č. 7) | Zemřela při automobilové nehodě. Narodily se jí následující děti:
| |
26. 5. 1978 Citta della Pieve, Perugia | Colienne de Neufforge | ||||||
9. | (18.) | Hilda Lucemburská z rodu Nasavských | 15. únor 1897 zámek Berg | Vilém IV. Lucemburský 22. 4. 1852 Biebrich – 25. 2. 1912 zámek Berg, Lucembursko | 29. 10. 1930 zámek Berg, Lucembursko: Adolf Schwarzenberg (č. 3) | Kněžna ze Schwarzenbergu (1938–1950). Bezdětná. | |
8. 9. 1979 zámek Berg | Marie Anna Portugalská z roduBraganza 13. 7. 1861 zámek Bronnbach – 31. 7. 1942 New York City | ||||||
10. | 18. | Josef III. Schwarzenberg | 3. 1. 1900 Prešpurk (Bratislava) | Felix Schwarzenberg (č. 2) | 11. kníže ze Schwarzenbergu (1950–1979), Ing., rytíř Řádu zlatého rouna (1951), čestný bailli a držitel velkokříže Maltézského řádu.[16] Jeho titul zdědil Karel VII. Schwarzenberg z orlické větve. | ||
25. 10. 1979 Vídeň | Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu 28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň | ||||||
11. | 18. | Eleonore Schwarzenbergová | 1. 4. 1904 Vídeň | Felix Schwarzenberg (č. 2) | |||
15. 7. 1984 Vídeň | Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu 28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň | ||||||
12. | 19. | Karel VI. Schwarzenberg | 5. 7. 1911 Čimelice[19] | Karel V. ze Schwarzenbergu 26. 2. 1886 Praha – 6. 9. 1914 Vukovar | 30. 6. 1934 Praha: Antonie Leontina Fürstenbergová (č. 13) | Původně pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Murau, později ostatky převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou.[20] | Kníže a 7. hlava sekundogenitury (1914–1986), PhDr., heraldik, podporučík v záloze, rytíř Řádu zlatého rouna (1960), obedienční bailli a velkokříž Maltézského řádu, velkopřevor Českého velkopřevorství řádu sv. Lazara (1937–1986), komtur bavorského řádu sv. Jiří, majitel majorátu Orlík.[21] |
9. 4. 1986 Vídeň | Eleonora Clam-Gallasová 4. 11. 1887 Frýdlant v Čechách – 31. 5. 1967 Vídeň | ||||||
13. | (19.) | Antonie Leontina, roz. Fürstenbergová | 12. 1. 1905 Brusel | Karel Emil z Fürstenbergu 16. 2. 1867 Praha – 21. 2. 1945 Strobl | 30. 6. 1934 Praha: Karel VI. Schwarzenberg (č. 12) | Původně pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Murau, později ostatky převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou. | Kněžna ze Schwarzenbergu orlické linie (1934–1986), dáma Řádu hvězdového kříže, dáma Maltézského řádu.[21] Narodily se jí následující děti:
|
24. 12. 1988 Vídeň | Maria Festetics de Tolna 24. 5. 1881 Baden-Baden – 2. 3. 1953 Strobl | ||||||
14. | 19. | František Schwarzenberg | 24. 3. 1913 Praha | Karel V. ze Schwarzenbergu 26. 2. 1886 Praha – 6. 9. 1914 Vukovar | 23. 5. 1944 Dolní Beřkovice: Amálie Lobkowiczová 25. 1. 1921 Dolní Beřkovice – 3. 4. 2013 Vídeň | Pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Murau, kde nad hrobem promluvil biskup Jaroslav Škarvada, později ostatky převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou.[20] | JUDr., profesor politických věd na Loyolově univerzitě v Chicagu, držitel velkokříže Maltézského řádu, nositel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy, majitel statku Nalžovice.[22] Mladší bratr Karla VI. (č. 12). Manželka byla pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Orlíku nad Vltavou. |
9. 3. 1992 Unzmarkt | Eleonora Clam-Gallasová 4. 11. 1887 Frýdlant v Čechách – 31. 5. 1967 Vídeň | ||||||
15. | 18. | Eleonore, roz. zu Stolberg-Stolberg[6] | 8. 8. 1920 Micheldorf | Georg Stolberg-Stolberg 25. 2. 1883 Westheim – 25. 2. 1965 Gusterheim | 30. 11. 1946 Kirchdorf: Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg (č. 6) | Krumlovská vévodkyně (1950–1965), dáma Řádu hvězdového kříže.[16] Narodila se jí následující dcera:
| |
27. 12. 1994 Pöls | Regina Reuss zu Köstritz 4. 4. 1886 – 31. 1. 1980 Katsch an der Mur, Štýrsko |
Nápisy na náhrobních deskách
Náhrobní desky se objevily v pořadu České televize Zle, matičko, zle, Schwarzenberci zde!. Nápisy nemusí být kompletní, později mohli přibýt další zemřelí.
vpravo | zcela vpravo |
---|---|
THERESE FÜRSTIN ZU SCHWARZENBERG | JOHANNES PRINZ ZU SCHWARZENBERG |
Pohřbení v kostele Nejsvětější Trojice
Ve schwarzenberské hrobce pod Loretánskou kaplí bývalého kapucínského kostela byli pohřbeni další čtyři příslušníci rodu Schwarzenbergů.[2]
Pořadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
x623. | (7.) | Anna Neumannová z Wasserleonburgu | 25. 11. 1535 Villach[9] | Vilém Neumann z Wasserleonburgu † 1536 | 8. 10. 1557: Hans Jakob von Thannhausen † 23. 9. 1560 | Jako protestantce jí nebylo umožněno být pohřbena ve farním kostele, proto byla 29. 1. 1624 pochována u severní zdi protestantského kostela (původně špitálního kostela sv. Alžběty) v Murau. V roce 1873 byla její hrobka a ostatky přesunuty do kapucínského kostela.[23] | V roce 1574 koupila od Liechtensteinů panství Murau. Protestantka (stejně jako její třetí a čtvrtý manžel). Zemřela ve věku 88 let. V prvním manželství se narodily dvě dcery, které však zemřely mladé:
Poslední dvě manželství byla uzavřena místo adopce. V době jejího posledního sňatku jí bylo 82 let a Jiřímu Ludvíkovi ze Schwarzenbergu 31 let.[23] První manžel byl pochován v dominikánském kostele ve Friesachu, druhý ve farním kostele v Murau. Epitaf třetího manžela se nachází v na severní straně kaple sv. Josefa v městském kostele sv. Egidia v Klagenfurtu. Přestože byl čtvrtý manžel protestant, podařilo se Anně prosadit, aby byl pochován v Liechtensteinské hrobce ve farním kostele v Murau.[23] |
1565 (smlouva)/1566: Kryštof II. z Liechtensteinu † březen 1580 | |||||||
8. 10. 1581 (smlouva) / 28. 1. 1582 (listina): Ludvík Ungnad z Weissenwolfu † 1584 nebo 1585 Klagenfurt | |||||||
18. 12. 1623 | Barbora Rumpfová z Wullroßu † 1572 | 1586: Karel z Teuffenbach † 1610 | |||||
1611: Ferdinand ze Salamanca-Ortenburgu † 1616 | |||||||
25. 7. 1617 zámek Murau: Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu (č. x646) | |||||||
x646. | 7. | Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu z hohenlandsberské linie | 24. 12. 1586 Straubing | Kryštof II. ze Schwarzenbergu z hohenlandsberské linie 7. 9. 1550 – 6. 7. 1596 | 25. 7. 1617 zámek Murau: Anna Neumannová z Wasserleonburgu (č. x623) | Jeho manželka na něj 20. října 1617 přepsala hrad a panství Murau. | |
21. 7. 1646 Murau[zdroj?] nebo Freudenau[9][pozn. 6] | Anna Kärglová z Fürthu 1553–1622 | 1624: Marie Alžběta ze Sulz-Klettgau (č. x651) | |||||
x647. | 10. | Jan Leopold Filip ze Schwarzenbergu | 26. 1. 1647 Murau | Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu 20. 9. 1615 Wermelskirchen – 26. 5. 1683 Laxenburg | |||
23. 8. 1647 Murau | Marie Justina ze Starhembergu 1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň | ||||||
x651. | (7.) | Marie Alžběta ze Sulz-Klettgau | asi 1587 | 1624: Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu (č. x646) | Narodily se jí dvě děti:
| ||
12. 12. 1651 |
Nápisy v kostele
Hrobka Anny Neumannové z Wasserleonburgu z různě barevného mramoru s pozlaceným nápisem byla zhotovena v roce 1624 klagenfurtským sochařem Philibertem Pacobellem. Zdobí ji erby Neumannů a šesti Anniných manželů. V roce 1859 byl hrob z rozpadajícího se kostela vybourán a v roce 1873 převezen ke vchodu do Loretánské kaple kapucínského kostela.[2][23]
V textu na náhrobku Anny je několik ligatur (spojených dvouznaků).
vpravo od vchodu | vlevo od vchodu |
---|---|
ANNA COMITISSA A SCHWARZENPERG GENERE | IN CRYPTA HUIUS ECCLESIAE EX ILLUSTRI |
Příbuzenské vztahy pohřbených
Následující schémata znázorňují příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozích tabulek. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Tučně jsou vyznačena knížata ze Schwarzenbergu. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.
Primogenitura
Modře je vyznačen Edmund Černov, který zemřel na moři. Zeleně je vyznačena Elisabeth von Pezold, ultima familiae hlubocko-krumlovské primogenitury. Osmnáctá generace je ve dvou řádcích.
Adolf Josef ze Schwarzenbergu, 8. kníže 1832–1914 | Ida z Liechtensteinu 1839–1921 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jan II. Nepomuk ze Schwarzenbergu, 9. kníže 1860–1938 | 1. Therese Trauttmansdorff-Weinsbergu 1870–1945 | Alois ze Schwarzenbergu 1863–1937 | Marie Aloisie ze Schwarzenbergu 1865–1943 | 4. Georg (Jiří) ze Schwarzenbergu 1870–1952 | Karel ze Schwarzenbergu 1871–1902 | 2. Felix ze Schwarzenbergu 1867–1946 | Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu 1873–1936 | Theresia ze Schwarzenbergu 1873–1946 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Karel Felix ze Schwarzenbergu 1892–1919 | Edmund Černov 1897–1932 | 5. Anna Schwarzenbergová 1897–1954 | Marie Benedicta ze Schwarzenbergu 1900–1981 | Engelbert Ernst Eugen von Croÿ 1891–1974 | Therese Schwarzenbergová 1905–1979 | Karl Ludwig von und zu Guttenberg 1902–1945 | 10. Josef III. Schwarzenberg 11. kníže 1900–1979 | 11. Eleonora Schwarzenbergová 1904–1984 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3. Adolf Schwarzenberg, 10. kníže 1890–1950 | 9. Hilda Lucemburská 1897–1979 | Ida ze Schwarzenbergu 1894–1974 | Peter Revertera von Salandra 1893–1966 | Eugen Alfons Czernin z Chudenic 1892–1955 | Josephine Schwarzenbergová 1895–1965 | 15. Eleonore zu Stolberg-Stolberg 1920–1994 | 6. Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg 1903–1965 | Sophie Ida ze Schwarzenbergu 1901–1915 | Marie Therese ze Schwarzenbergu 1901–1935 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rüdiger von Pezold * 1941 | Elisabeth, roz. Schwarzenbergová * 1947 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Sekundogenitura
Zeleně je vyznačen Karel VII. Schwarzenberg, kterého v roce 1960 adoptoval Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg z primogenitury. Osmnáctá generace je ve dvou řádcích.
Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova 1866–1889 | Karel IV. ze Schwarzenbergu, kníže a 5. hlava sekundogenitury 1859–1913 | Ida Hoyos-Sprinzenstein 1870–1946 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
I. Karel V. ze Schwarzenbergu, kníže a 6. hlava sekundogenitury 1886–1914 | Eleonora z Clam-Gallasu 1887–1967 | II. Zdenko Radslav Kinský 1896–1975 | I. Ferdinand Josef z Trauttmansdorf-Weinsbergu 1893–1932 | Wilhelmine ze Schwarzenbergu 1896–1945 | II. Andor Pál Somssich de Saárd 1900–1963 | Eleonore ze Schwarzenbergu 1899–1984 | Johann Friedrich von Hartig 1891–1935 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Josef Adolf ze Schwarzenbergu */† 1894 | I. Erzsébet Henriette Széchényi ze Sárvár-Felsövidéku 1895–1957 | Arnošt Schwarzenberg 1892–1979 | II. Mathilde Gerber 1899–1999 | 7. Jan ze Schwarzenbergu 1903–1978 | 8. Kathleen, roz. de Spoelberch 1905–1978 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
12. Karel VI. Schwarzenberg, kníže a 7. hlava sekundogenitury 1911–1986 | 13. Antonie, roz. z Fürstenbergu 1905–1988 | 14. František Schwarzenberg 1913–1992 | Amálie, roz. Lobkowiczová 1921–2013 | I. Elisabeth Constantinides * 1943 | Karl Erkinger Schwarzenberg * 1933 | II. Claudia Eleonora zu Brandis * 1949 | Colienne, roz. Schwarzenbergová * 1937 | Maximilian Joseph von Meran * 1930 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Maria Eleonore, roz. Schwarzenbergová * 1936 | Leopold Bill von Bredow * 1933 | Karel VII. Schwarzenberg, 12. kníže a 8. hlava sekundogenitury 1937–2023 | Therese, roz. zu Hardegg auf Glatz und im Machlande * 1940 | Anna Maria, roz. Schwarzenbergová * 1946 | Elmar von Haxthausen 1925–2023 | Bedřich Schwarzenberg 1940–2014 | Regula Brigitte Schlegel * 1956 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
I. Diana, roz. Orgovanyi-Hanstein * 1971 | Jan Nepomuk III. Ondřej Schwarzenberg, 13. kníže * 1967 | II. Francesca, roz. Riario-Sforza * 1974 | Anna Carolina, roz. Schwarzenbergová * 1968 | Peter Morgan * 1963 | Marie-Helene, roz. Schwarzenbergová 1987–2019 | Ferdinand Schwarzenberg * 1989 | Marie, roz. Frilingová * 1992 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pohřbení v kostele
Zeleně je vyznačen Adolf ze Schwarzenbergu, vojevůdce, který porazil v roce 1598 Turky u Rábu. Modře je vyznačen Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, který byl v roce 1670 povýšen do knížecího stavu.
I. Anna von Bibra † 1418 | Erkinger I. ze Schwarzenbergu 1362–1437 | II. Barbora z Abensbergu † 1448 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
I. Gertruda z Cronbergu † 1438 | Michael II. ze Schwrarzenbergu † 1469 STEFANBERSKÁ LINIE | II. Ursula Frankengrüner † asi 1484 | Oldřich (Ulrich) ze Seinsheimu † 1456 | I. Markéta z Dürwangenu † 1459 | Zikmund I. ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu 1430–1502 HOHENLANDS-BERSKÁ LINIE | II. Eva z Erbachu † 1489 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Michael III. ze Schwarzenbergu † 1499 | Markéta z Huttenu † 1503 | Anna ze Seinsheimu † asi 1459 | Petr I. Holický ze Šternberka † asi 1454 | Kunhuta z Rienecku 1469–1502 | Jan II. Silný ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu 1463–1528 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Erkinger II. ze Schwarzenbergu † 1518 | Apolonie von der Mark † 1540 | I. Eva z Montfortu 1494–1527 | Kryštof I. ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu 1488–1538 | II. Scholastika Notthaftová z Wernbergu 1509–1589 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kateřina Vilemína z Nesselrode † před 1567 | Vilém I. ze Schwarzenbergu 1486–1526 | Maria von Eck zu Randeck 1525–1570 | Vilém ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu 1511–1552 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vilém II. ze Schwarzenbergu † 1557 | Anna von der Harff-Alsdorf † 1584 | Kryštof II. ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu 1550–1596 | Anna Kärgl zu Fürth 1553–1622 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Markéta Alžběta Wolfová z Metternichu † 1624 | Adolf ze Schwarzenbergu, říšský hrabě 1451–1600 | I. x623. Anna Neumannová z Wasserleonburgu 1535–1623 | x646. Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu 1586–1646 | II. x651. Marie Alžběta ze Sulz-Klettgau asi 1587–1651 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Adam ze Schwarzenbergu 1583–1641 | Markéta Hartrad von Pallant zu Larochette und Möstroff † 1615 | Ludvík Erkinger ze Schwarzenbergu 1626–1629 | František Erkinger ze Schwarzenbergu 1630–1633 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
František Hartrad ze Schwarzenbergu 1614–1636 | Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, 1. kníže 1615–1683 | Marie Justina ze Starhembergu 1608–1681 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
princezna ze Schwarzenbergu */† 1644 | x647. Jan Leopold Filip ze Schwarzenbergu */† 1647 | Marie Arnoštka (Ernestina) ze Schwarzenbergu 1649–1719 | Jan Kristián I. z Eggenbergu 1641–1710 | Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu, 2. kníže 1652–1703 | Marie Anna ze Sulzu 1653–1698 | Šarlota ze Schwarzenbergu 1654–1661 | Ludvík Adam ze Schwarzenbergu 1655–1656 | Polyxena ze Schwarzenbergu 1658–1659 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Adolf Ludvík ze Schwarzenbergu 1676–1690 | Adam František ze Schwarzenbergu, 3. kníže 1680–1732 | Eleonora Amálie z Lobkowicz 1682–1741 | Marie Františka Justina ze Schwarzenbergu 1677–1731 | Karel Egon Evžen z Fürstenbergu 1665–1702 | Marie Anna ze Schwarzenbergu 1688–1757 | František Leopold ze Šternberka 1680–1745 | Marie Johana ze Schwarzenbergu 1689–1739 | Ferdinand August z Lobkowicz 1655–1715 | Marie Antonie ze Schwarzenbergu 1692–1744 | František Karel II. Liebsteinský z Kolowrat 1684–1753 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
Poznámky
- ↑ V roce 1968 byl klášter zrušen.[1] V prostorách bývalého kláštera se nachází Murauské muzeum řemesel (Murauer Handwerksmuseum).[2]
- ↑ Pavel Juřík se mylně domnívá, že se jedná pouze o jednu hrobku uvnitř kostela.[4]
- ↑ Karl Erkinger Schwarzenberg (* 8. 4. 1933 Vídeň) se poprvé oženil v roce 1962 v Athénách s Elisabeth Constantinides (* 1943), rozvedli se v roce 1975. Narodily se jim tři děti: 1. Johannes (* 1963), 2. Anna Gabriella (* 1964), 3. Alexander Konstantin (* 1971). Podruhé se oženil v San Cascianu v Toskánsku s Claudiou Brandis (* 1949). Narodily se jim dvě děti: 4. Gaia Maria (* 1978) a 5. Ida Letizia (* 1980).[18]
- ↑ Elisabeth von Pezold je ultima familiae krumlovské primogenitury. Narodilo se jí sedm dětí: 1. Anna (* 1971), 2. Heinrich (* 1972), 3. Juliane (* 1974), 4. Georg Philipp (* 1975), 5. Felix (* 1978), 6. Johann (* 1978) a 7. Adam (* 1982).
- ↑ V roce 1576 se Annina dcera Alžběta provdala za korutanského svobodného pána Leonarda z Kollnitzu († 1587), který zastával úřad číšníka u arcivévody Vnitřního Rakouska Karla. Podruhé se v roce 1589 provdala za Kryštofa svobodného pána z Auerspergu († 1592).[23]
- ↑ Miroslav Marek uvádí den úmrtí 22. 7. 1646.[9]
Reference
- ↑ a b Das Kapuzinerkloster Murau und seine Bibliothek [online]. Provinzbibliothek der Kapuzinerprovinz Österreich-Südtirol Innsbruck [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Das Museum [online]. Murauer Handwerksmuseum [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Die Kapuzinerkirche: Die Kirche der Schwarzenberger [online]. Murau BotschafterInnen [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Rožmberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Buquoyové v jižních Čechách. Praha: Libri, 2008. 443 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 348.
- ↑ GRUBHOFFER, Václav. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů (1732–1914). České Budějovice, 2013 [cit. 2023-11-27]. 371 s. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Václav Bůžek. s. 223–224. Dostupné online.
- ↑ a b Murau Kapuzinerkirche [online]. Royalty Guide [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 336–346. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.
- ↑ Schwarzenberg [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenbergů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-30 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenberg 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 336
- ↑ Sankt Georgen bei Grieskirchen Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zeltweg Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 337
- ↑ a b c Parte Adolf Schwarzenberg [online]. [cit. 2023-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 338
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 344
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 344–345
- ↑ Matrika narozených 1894–1914, rok 1911, Čimelice, číslo knihy 11A, pag. 327 [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online.
- ↑ a b VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 68.
- ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 341
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 343
- ↑ a b c d e ROITNER, Ingrid. Neuman(in) von Wasserleonburg Anna; Herrin von Murau [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (německy)
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Josef III. Schwarzenberg
František Schwarzenberg v časopise Pestrý týden.
Původní popisek:
»Princ JUDr. František Schwarzenberg byl pověřen vedením Mládeže N. S. Foto K. Hájek.«JUDr. Adolf Schwarzenberg, Ph.D., vévoda krumlovský
Princess Hilda of Luxemburg (1897 - 1979) c1918
Autor: Egon von Schwarzenberg, Licence: CC BY-SA 4.0
Picture of H.S.H. Prince Karel VI. zu Schwarzenberg
Autor: Naturpuur, Licence: CC BY 4.0
Painting Anna Neumann (1535 - 1623) during her marriage to Christoph von Liechtenstein (+1585) in the Museum of the City of Villach, Widmanngasse 38, Carinthia, Austria, EU
Autor: bitisajn, Licence: CC BY-SA 3.0 at
Kath. Filialkirche Hl. Dreifaltigkeit, ehem. Kapuzinerkirche, mit ummauertem Kirchhof, Murau