Schwarzenberský palác (Schwarzenbergplatz)

Schwarzenberský palác / Palais Schwarzenberg
Schwarzenberský palác ve Vídni
Schwarzenberský palác ve Vídni
Účel stavby

městský palác

Základní informace
Slohbaroko
ArchitektiJohann Lucas von Hildebrandt, poté stavbu dokončili Johann Bernhard Fischer z ErlachuJoseph Emanuel Fischer z Erlachu
Výstavbahrubá stavba: 1697 – 1704, dokončeno 1716 - 1726
Přestavbapo druhé světové válce
StavebníkJindřich František z Mansfeldu, kníže z Fondi
Další majiteléSchwarzenberkové
Poloha
AdresaRennweg 2, Schwarzenbergplatz 9, hlavní město Vídeň, RakouskoRakousko Rakousko
Souřadnice
Další informace
Kód památky41010
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwarzenberský palác, německy Palais Schwarzenberg, je městský palác ve 3. vídeňském obvodě Landstraße mezi ulicemi Prinz-Eugen-Strasse, Rennweg a Schwarzenberským náměstím. Řadí se mezi nejvýznamnější barokní zahradní paláce ve Vídni.

Dějiny

Delsenbachova rytina podle Fischerova projektu, kolem r. 1740
Jezdecká socha Karla I. Filipa ze Schwarzenberka a pomník Rudé armádě
Bernardo Bellotto zv. Canaletto: Vídeň z Belvederu. Olej na plátně. Za Schwarzenberským palácem je vlevo kostel sv. Karla Boromejského (Karlskirche) a uprostřed Svatoštěpánský dóm.

Výstavbu sídla si v roce 1697 objednal nejvyšší dvorní maršál a ministr Jindřich František hrabě z Mansfeldu a kníže z Fondi u dvorního architekta Johanna Lukase von Hildebrandta jako Palais Mansfeld-Fondi. Hrubá stavba bylo dokončena roku 1704.

Letní palác, s kaplí, zahradami a dvěma vodními nádržemi se nachází v přímém sousedství paláce Belvedere, který je rovněž dílem Johanna Lukase von Hildebrandta, vytvořeným pro prince Evžena Savojského.

Hrabě Mansfeld zemřel roku 1715 před dokončením stavebních prací paláce Mansfeld-Fondi. Stavbu v roce 1716 koupil Adam František Karel kníže ze Schwarzenbergu. Na dokončení severních partií stavby si najal architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu.

Interiéry navrhl Josef Emanuel Fischer z Erlachu v letech 1716–1718, který také převzal vedení stavby po otcově smrti. Daniel Gran namaloval v letech 1724–1726 fresky s antickými mytologickými tématy: v kupoli sálu byla vyobrazena bohyně Aurora vítající úsvit, která byla zásadně poškozena při bombardování, dochovaly se dvě doprovodné lunetové malby s alegoriemi Přátelství a Lásky. V galerii Gran vymaloval strop freskou s námětem Triumf boha Apollóna, na stěnách se dvěma doprovodnými alegoriemi Ctností a Zlozvyků. Z vybavení galerie se dochovala například olejomalba Petra Pavla Rubense: Ganymedés dostává od Hébé stříbrnou misku.

Park s terasovými zahradami a vodními plochami navrhl francouzský zahradní architekt Jean Trehet, v parteru rozestavené sochy z bílého mramoru s postavami z Ovidiových Proměn vytesal v rokokovém stylu Lorenzo Martinelli. Fischer navrhl také v severojižní ose parku na jižním konci odpalovací rampu pro ohňostroje a na severní straně dvě jezírka s vodotrysky, které již netryskají. Další kašna (Hochstrahlbrunnen) byla zřízena mimo současný areál. K úpravám areálu došlo po zboření městských hradeb a s vytyčením Okružní třídy (Ringstrasse), roku 1861 byl vztyčen Schwarzenberkův pomník a po roce 1900 došlo k výstavbě řadových moderních budov kolem Schwarzenberského náměstí, které pohled na palác zastiňují.

Kolaudace stavby proběhla v roce 1728. V roce 1732 majitel při lovu tragicky zahynul. V roce 1751 dal jeho syn přistavět jízdárnu (nyní Švýcarské velvyslanectví) a v parku oranžerii. Během druhé světové války byl Schwarzenberský palác silně poškozen při bombových náletech. Po válce byl až na zničené fresky plně zrestaurován.[1] Na místo původní hlavní přístupové cesty do čestného dvora zámku byl postaven pomník Rudé armádě s bronzovou sochou sovětského vojáka jako hold 18 tisícům sovětských vojáků, kteří zahynuli při osvobozování Vídně a následném obsazení města, které trvalo do roku 1949.

Současné využití

Od 70. let 20. století palác sloužil z větší části jako hotel. Po přestavbě gastronomického patra z roku 1984 podle návrhu architekta Hermanna Czecha byl otevřen také restaurant. Některé části budovy s přilehlým parkem bývají pronajímány k různým společenským akcím. V jednom z postranních křídel paláce směrem do ulice prince Evžena (Prinz-Eugen-Straße) sídlí švýcarské velvyslanectví současně se švýcarským konzulátem. Palác je v majetku rodinné nadace rodu Schwarzenberků.

Adaptace Pronájmy řídí schwarzenberská rodinná nadace, zastoupená Maxmiliánem Schaffgotschem. Jen krátce trval pronájem jedné z dceřiných skupin Volksbank, než byla smlouva zrušena a palác zůstal deset let prázdný.[2] Nyní čtyřhvězdičkový hotel a restaurace jsou spojeny s největším vídeňským kasinem Grand Casino Wien, které zřídila herní firma z Badenu v Aargau ve Švýcarsku v létě 2013.[3][4] Hotel je po poslední adaptaci z roku 2018.[5]Část parku je v omezených termínech přístupná veřejnosti.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palais_Schwarzenberg_(Schwarzenbergplatz) na německé Wikipedii.

Literatura

  • Nina Nemetschke- George J. Kugler: Lexikon der Wiener Kunst und Kultur. Wien 1990, s. 347–349

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Austria-03437 - Palace Schwarzenberg (32122175833).jpg
Autor: Dennis Jarvis from Halifax, Canada, Licence: CC BY-SA 2.0
Palace Schwarzenberg is a palace owned by the princely Schwarzenberg family. Construction started in 1697 and finished with alterations in 1728. In 1751, a riding school and an orangery were added. Today, parts of it are a five star hotel and the building is used for festivities and events.
Delesenbach Wien c1740 04.jpg
Wien. Prospecte und Abriße einiger Gebäude von Wien. Palais Schwarzenberg. Ca. 38 x 52 cm Nach Entwürfen von Johann Bernhard Fischer von Erlach, gestochen von Johann Adam Delsenbach. Um 1740.
Wien 03 Schwarzenberggarten d psd.jpg
Autor: Gugerell, Licence: CC0
Schwarzenberggarten in Wien 3
Gartenfassadeschwarzenberg.JPG
Autor: Clemens Mosch, Licence: CC BY-SA 3.0 at
Palais Schwarzenberg, ehem. Palais Mansfeld-Fondi, Gartenfassade
1030 Prinz Eugen-Straße 7-11a - Schweizer Botschaft - ehemalige Reitschule mit Nebengebäuden des Palais Schwarzenberg IMG 5257.jpg
Autor: Ewald Judt, Licence: CC BY 4.0
Swiss embassy - former riding school of Palais Schwarzenberg, Prinz Eugen-Straße 7-11a, Landstraße, Vienna.
Wien - Hochstrahlbrunnen und Russendenkmal.JPG
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Nordwestansicht des Hochstrahlbrunnens und des Denkmals zu Ehren der Soldaten der Sowjetarmee (auch Heldendenkmal der Roten Armee bzw. umgangssprachlich Russendenkmal bezeichnet) am Schwarzenbergplatz im 3. Wiener Gemeindebezirk Landstraße.
Der Brunnen wurde am 24. Oktober 1873 anlässlich der feierlichen Vollendung der ersten Hochquellenleitung in Anwesenheit Franz Josephs I. Gabrielli in Betrieb gesetzt. Gestiftet wurde er von Anton Gabrielli, der als Bauunternehmer der Hochquellenleitung 200.000 Kronen zugunsten der Errichtung dieses Brunnens spendete.
Das Russendenkmal erinnert an 18.000 Soldaten der Roten Armee, die bei der Eroberung Wiens zu Tode gekommen sind und wurde am 19. August 1945 feierlich enthüllt. Es besteht aus einer acht Meter hohen Balustrade mit 26 Säulen, an deren Enden je eine Gruppe von zwei Kämpfenden angebracht wurde. Im Zentrum befindet sich auf einem 20 Meter hohen Sockel eine 12 Meter hohe Statue eines Rotgardisten.
Schwarzenbergplatz Denkmal.jpg
Autor: Ninanuri, Licence: CC BY-SA 3.0
Schwarzenberg Place in Vienna. In front Memorial for Karl Philipp Fürst Schwarzenberg, backwards memorials for Sowjet-Soldiers.
Palais Schwarzenberg1.jpg
Autor: DanielZanetti, Licence: CC BY 3.0
Palace Schwarzenberg
Hlg Johannes von Nepomuk-IMG 9106.JPG
Autor: PictureObelix, Licence: CC BY-SA 3.0 at
This is a photo of public art indexed in a public art catalogue of Vienna (Austria) under the number: 43430 (commons, de) .
Palais Schwarzenberg.jpg
Autor: Werckmeister, Licence: CC BY-SA 2.5
Palais Schwarzenberg construction started by Johann Lukas von Hildebrandt and ended by Johann Bernhard Fischer von Erlach. The building is located at Schwarzenbergplatz 9 in Vienna.