Sebald Beham

Sebald Beham
Portrait of Sebald Beham.jpg
Narození1500
Norimberk
Úmrtí22. listopadu 1550 (ve věku 49–50 let)
Frankfurt nad Mohanem
Povolánímalíř, grafik, ilustrátor a tiskař
PříbuzníBarthel Beham[1] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sebald Beham, uváděn též jako Hans Sebald Beham (* 1500, Norimberk - 22. listopadu 1550, Frankfurt nad Mohanem) byl německý malíř a rytec, řazený k tzv. Malým mistrům (Kleinmeister) norimberské renesance.

Život

Vlastní erb Sebalda Behama
Sebald Beham, Adam a Eva, mědiryt
Sebald Beham, Čtyři scény ze života krále Davida, Louvre (1534)

Sebald Beham byl starší bratr Barthela Behama. Někdy je uváděn s křestním jménem Hans, které se vyvozuje z užívání monogramu HSP (Norimberk), později HSB (Frankfurt), ale nelze je doložit. O jeho rodičích a odborném školení v malířství a rytectví není nic známo, ale přibližně v letech 1515-1520 mohl být tovaryšem v dílně Albrechta Dürera.[2] Roku 1521 je zaznamenán jako cestující malíř a roku 1525 má vlastní dílnu v Norimberku.

Roku 1524, po návštěvě Thomase Müntzera v Norimberku, se Sebald a jeho bratr Barthel spolu s dalším Dürerovým tovaryšem Georgem Penczem přihlásili k nábožensky a politicky radikálnímu křídlu reformace. Tito „bezbožní malíři“ byli zatčeni a v lednu 1525 u soudu obviněni z kacířství a rouhání. Rozsudek byl relativně mírný a skončil jen vyhnanstvím z Norimberku. Katolická městská rada se o dva měsíce později přiklonila k luteránství a umělec se mohl do Norimberku vrátit. Roku 1528 musel město narychlo opustit, když byl obviněn z plagiátorství nepublikovaného Dürerova spisu o koňských proporcích.

Sebald Beham pak pracoval v jiných německých městech - Ingolstadtu (1527, 1529, 1530), Augsburgu (1529, 1530) a Mnichově (1530). Od roku 1531 pobýval ve Frankfurtu nad Mohanem a roku 1540 se stal tamním občanem. Do Frankfurtu ho mohl pozvat vydavatel Christian Egenolff nebo se uchýlil pod ochranu míšeňského arcibiskupa kardinála Albrechta Braniborského, pro kterého v letech 1531 a 1534 pracoval.

Dílo

Sebald Beham je znám především jako grafik. Během pobytu v Norimberku navrhl také okenní vitráže, ke kterým se zachovaly kresebné návrhy, navrhl také znak frankfurtského patricije. Dále maloval olejomalby a kolorované Knižní ilustrace.

Malba a ilustrace

Roku 1534 vyzdobil stolní desku olejomalbou Čtyři scény ze života krále Davida. Knižní malbu reprezentují jeho celostranné kolorované ilustrace i jejich návrhové kresby pro Modlitební knihu saského kardinála Albrechta Braniborského z roku 1534, uložené ve Dvorní knihovně v Aschaffenburgu. Knihu vytvořil ve spolupráci se dvěma dalšími malíři, ale nazývá se podle něj Behamsches Gebetbuch.

Grafika

Jeho grafické dílo zahrnuje 252 mědirytů, 18 leptů a kolem 1500 dřevořezů, včetně ilustrací dvou knih vydaných ve Frankfurtu nad Mohanem. Rytiny si sám tiskl, často jsou malých rozměrů (odtud označení "malí mistři", "Kleinmeister"), ale obsahují množství detailů. Dřevořezy byly většinou zhotoveny na zakázku. Vedle křesťanských motivů je výjimečný současný námět disputace Luthera s katolickými teology. Náměty mědirytů zahrnují řeckou mytologii, dobové alegorie a scény z venkovského života, někdy mají erotický podtext (Blázen a chlípné ženy,Dva blázni; Fontána mládí, Cimon a Pero, Leda s labutí, 1545). Některé nápady převzal od svého bratra a v pozdních letech často reinterpretoval Dürerovy grafiky, včetně slavné Melancholie, u které změnil měřítko (79 x 52 mm).

Medaile

Vytvořil několik návrhů na medaile pro Jáchymovskou mincovnu, které prováděli jáchymovští rytci Wolf Milicz [3], Concz Welcz a další ještě po Behamově smrti[4].

Galerie

Reference

  1. Union List of Artist Names. 5. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
  2. Stewart A G, 2012
  3. Boublíková-Jahnová 2013, s. 94-101
  4. Boublíková-Jahnová, 2001, s.166-169

Literatura

  • Jürgen Müller, Thomas Schauerte (eds.), Die gottlosen Maler von Nürnberg : Konvention und Subversion in der Druckgrafik der Beham-Brüder. Katalog zur Ausstellung, Emsdetten, Imorde, 2011, 285 p., ISBN 9783942810012
  • Alison Stewart: Before Bruegel. Sebald Beham and the Origins of Peasant Festival Imagery, Ashgate 2008; ISBN 978-0-7546-3308-2
  • Keith Moxey, Peasants, Warriors, and Wives: Popular Imagery in the Reformation, University of Chicago Press, 2004
  • Alison Stewart, « Sebald Beham & Barthel Beham », in: Jane Turner (ed.), The Dictionary of Art, New York, Grove, 1996, p. 505–508
  • Robert A. Koch (ed.), The Illustrated Bartsch. Early German Masters, vol. 15, Abaris Books, New York, 1978
  • Herbert Zschelletzschky, Die "drei gottlosen Maler von Nürnberg". Sebald Beham, Barthel Beham u. Georg Pencz ; histor. Grundlagen u. ikonolog. Probleme ihrer Graphik zu Reformations- u. Bauernkriegszeit, E. A. Seemann Verlag, Leipzig 1975
  • Gustav Pauli, Hans Sebald Beham. Ein kritisches Verzeichnis seiner Kupferstiche, Radierungen und Holzschnitte, Baden-Baden, 1974
  • Muchall-Viebroock, Thomas, "Beham, Sebald" in: Neue Deutsche Biographie 2 (1955), S. 4-6 On line
  • Edouard Aumüller, Les petits maîtres allemands : t. 1. Barthélemy et Hans Sebald Beham , Munich, Rieger, 1881
  • Adolf Rosenberg, Sebald und Barthel Beham. Zwei Maler der deutschen Renaissance, E.A. Seemann, Leipzig 1875
  • Wilhelm Adolf Schmidt, Hans Sebald in: Allgemeine Deutsche Biographie, herausgegeben von der Historischen Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften, Band 2 (1875), S. 279–280 On line
  • Juliana Boublíková-Jahnová, Návrh medaile na mincmistra Ulricha Gebharta od Hanse Sebalda Behama. Numismatické listy roč. 56, č. 5/6, 2001, s. 166-169
  • Juliana Boublíková-Jahnová, Co se skrývá za jáchymovskou medailí s Davidem, Goliášem a Jonatanem?: medaile na přátelství od Wolfa Milicze podle grafik Hanse Sebalda Behama. Časopis Společnosti přátel starožitností Roč. 121, č. 2, 2013, s. 94-101.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Coat of Arms of H S Beham.jpg
Coat of Arms of H. S. Beham, 1544, P.265, B.254.
Hans Sebald Beham - The Labors of Hercules- Hercules Dragging Cerberus from the Underworld - 1950.461 - Cleveland Museum of Art.jpg
Autor:
Hans Sebald Beham
, Licence: CC0

Hercules descended into Hades, the underworld, to bring back Cerberus, the three-headed dog who guards the entrance. Pluto, god of the underworld, agreed to let Hercules take Cerberus as long as he used no weapons. In this version of the scene, Hercules has abanded his club and shield in favor of three leashes to drag Cerberus from the inferno.

Beham was one of several German printmakers referred to today as the “Little Masters.” They established their artistic prowess by engraving remarkably small prints, appealing to collectors fascinated with miniature objects and curiosities.
The Fool and the Lady Fool.jpg

Beham, (Hans) Sebald (1500-1550): Der Narr und die Närrin. The Fool and the Lady Fool. Kupferstich, engraving. 3,7 x 5,2 cm. B. 213, Pauli, Hollstein 213 II. Mit den Streifen auf dem Ärmel des Narren. Ausgezeichneter, gleichmäßiger Druck mit schmalem Rändchen. Winzige Eckabrisschen links, vereinzelte Stockfleckchen, sonst gutes Exemplar. Selten.

Das Narrenpaar wird von einem Zaun eingerahmt, hinter dem Pflanzen sprießen. Beide laben sich am Wein, er hält einen Bocksbeutel in der linken Hand, sie umfasst einen großen Krug. Den unteren sozialen Schichten bot die Fastnacht Gelegenheit zu ausgiebigem Essen und Trinken sowie sexueller Freizügigkeit. ?Fassnacht? wurde auch als Synonym für ?Abendtrunk? verwendet. Die Frau lüftet ihren Rock mit der Hand herausfordernd bis fast zu den Knien, ihr bis zum Oberschenkel entblößtes rechtes Bein hat sie zwischen die Beine des ihr gegenüber sitzenden Narren gestellt. Dessen sexuelle Absichten werden durch die ?Narrenwurst? in seiner rechten Hand noch unterstrichen. Dieser häufig von Narren getragene Beutel hat eine phallische Form, verstärkt durch die ausgebildeten Hoden. Das Wort ?Wurst? galt zu damaliger Zeit auch als Bezeichnung für das männliche Glied. Der Narr verwendete den länglichen Lederbeutel, wenn nötig, als Schlaginstrument zu seiner Verteidigung. Sowohl Narr als auch Närrin tragen Gugeln als Kopfbedeckung, eine am Kinn zuknüpfbare Kapuze, welche man seit dem 14. Jahrhundert dem Insipiens aufsetzte. Waren die Gugeln schlicht, so standen sie für Gottesfürchtigkeit und wurden von Mönchen getragen. Waren sie spitz zulaufend und mit Zipfeln versehen, sah man sie als provokative Abkehr von Gott. Beide Gugeln sind mit Eselsohren ausgestattet, die seit der zweiten Hälfte des 14. Jahrhunderts zum wichtigsten Narrenkennzeichen wurden. Davor waren die Narren auf den Darstellungen fast ausnahmslos kahlköpfig. Die schriftlichen Quellen, die den Esel nicht nur mit Einfalt und Lächerlichkeit, sondern auch mit fleischlicher Begierde (luxuria) gleichsetzten, waren wohl nur den Gelehrten bekannt. Beham nutzt die Eselsohrenkappe ebenso wie die Hahnenfedern auf der Kappe der Närrin zur Verdeutlichung der luxuria.
Adam and Eve.jpg
Beham, (Hans) Sebald (1500-1550): Adam und Eva/Adam and Eve. Kupferstich/engraving, 1543. Ca. 8,2 : 5,6 cm. Bartsch 6; Pauli 7/III (von V); Hollstein 7. Ausgezeichneter, bis in alle Details klar zeichnender Abdruck des schönen Blattes; links vereinzelte weiße Haarlinien. Mit bis zu ca. 10 mm breitem Rand. Geringfügige Randmängel oben hinterlegt; rechts unten winzige fachmännische Restaurierung; ein kleiner Braunfleck außerhalb der Darstellung.
Portrait of Sebald Beham.jpg
MONOGRAMMIST H.X.C. War tätig in der ersten Hälfte des 16. Jhdts.Bildnis des Hans Sebald Beham. Portrait of Hans Sebald Beham. Kupferstich nach einem 1532 entstandenen Selbstbildnisses Behams. Nagler Monogrammisten III, 1729. - Mit dem Monogrammen der Künstler, Datum “1532” und lat. Text in der Platte. Blatt: 12 x 10,7 cm. Ringsum unter Verlust des Plattenrandes geringfügig beschnitten. Schwach fleckig und mit kleinen dünnen Papierstellen an den Ecken. Sammlung Kurt Klemperer (nicht bei Lugt).