Sebastián Báez
| Sebastián Báez | |
|---|---|
_(52144105338).jpg) Sebastián Báez na French Open 2022 | |
| Stát |  Argentina |
| Datum narození | 28. prosince 2000 (23 let)[1] |
| Místo narození | Buenos Aires, Argentina[1] |
| Bydliště | Buenos Aires, Argentina |
| Výška | 170 cm[1] |
| Hmotnost | 70 kg[1] |
| Profesionál od | 2018[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 3 235 252 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 76–64 |
| Tituly | 5 ATP, 6 challengerů, 5 ITF |
| Nejvyšší umístění | 21. místo (26. února 2024) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2024) |
| French Open | 2. kolo (2022) |
| Wimbledon | 2. kolo (2022) |
| US Open | 3. kolo (2023) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 4–23 |
| Tituly | 0 ATP, 1 ITF |
| Nejvyšší umístění | 514. místo (12. října 2020) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2023, 2024) |
| French Open | 1. kolo (2022, 2023) |
| Wimbledon | 1. kolo (2022, 2023) |
| US Open | 1. kolo (2022, 2023) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | základní skupina finále (2022) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 26. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sebastián Báez (* 28. prosince 2000 Buenos Aires) je argentinský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět singlových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2024 na 21. místě a ve čtyřhře v říjnu 2020 na 514. místě. Trénuje ho Sebastián Gutiérrez.[3][1]
V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2022 buenosaireským kvalifikačním kolem proti Česku, v němž vyhrál úvodní dvouhru nad Jiřím Lehečkou. Argentinci zvítězili 4:0 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k šesti mezistátnímu utkání s bilancí 3–3 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]
V juniorském tenise se stal v březnu 2018 světovou jedničkou.[3] Během června postoupil do finále French Open 2018, v němž nestačil na Tchajwance Ceng Čchun-sina.[5] Na Letních olympijských hrách mládeže 2018 v Buenos Aires vybojoval zlatou medaili ze čtyřhry, do níž nastoupil s krajanem Facundem Díazem. Pro Argentinu tak získali první zlatý kov z jakékoli olympijské soutěže v tenise.[6]
Tenisová kariéra
V rámci okruhu ITF debutoval v květnu 2016, když na turnaji v rodném Buenos Aires dotovaném 10 tisíci dolary v úvodním kole podlehl krajanovi Camilu Ugu Carabellimu.[2] Jako dvacetiletý se v sezóně 2021 stal nejmladším tenistou v historii okruhu ATP Challenger Tour, který získal pět trofejí za jediný kalendářní rok. Z toho dvakrát triumfoval v chilské metropoli Santiagu, dále pak v Concepciónu, Záhřebu a v Buenos Aires, kde v říjnovém finále zdolal Thiaga Monteira.[7] Stejného soupeře porazil v boji o titul i o měsíc později v Campinasu, kde si připsal šestý triumf. Po skončení premiérově pronikl do elitní světové stovky, když 22. listopadu 2021 figuroval na 97. příčce.[8][9]
_(52036934770).jpg)
Na okruhu ATP Tour debutoval březnovým Chile Open 2021, kde zvládl tříkolovou kvalifikaci, v jejímž závěru vyřadil krajana Nicoláse Kickera. Na úvod dvouhry jej zdolal dánský teenager Holger Rune. První zápas v této úrovni vyhrál na červencovém Hamburg European Open 2021. Hlavní soutěž si zahrál až jako šťastný poražený kvalifikant. V prvním kole ztratil jen tři hry s 89. hráčem žebříčku Corentinem Moutetem z Francie. Po odhlášení Jensona Brooksbyho získal místo na závěrečném Next Gen ATP Finals 2021 v Turínu pro nejlepší tenisty do 21 let.[10] V rámci túry ATP se jednalo o jeho první turnaj na tvrdém povrchu.[3] Po postupu ze základní skupiny nestačil v semifinále na Španěla Carlose Alcaraze.[9]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2022. Po pětisetové bitvě v úvodním kole zdolal světovou čtyřiačtyřicítku Alberta Ramose-Viñolase, než jeho cestu zastavil čtvrtý muž klasifikace a pozdější semifinalista Stefanos Tsitsipas. Bodový zisk jej posunul do Top 80, na 77. místo. Premiérové kariérní čtvrtfinále si zahrál na únorovém Córdoba Open 2022. Ve druhém kole poprvé porazil člena světové dvacítky, osmnáctého v pořadí Cristiana Garína.[11] Následně nenašel recept na dalšího Chilana Alejandra Tabila z druhé světové stovky. Do prvního finále túry ATP se probojoval na antukovém Chile Open 2022. V závěrečném duelu jej však přehrál Španěl Pedro Martínez z osmé desítky žebříčku, v jehož klasifikaci debutově pronikl do elitní šedesátky.[12]
První tři události v sérii Masters odehrál na jarních BNP Paribas Open 2022, Miami Open 2022 a Monte-Carlo Masters 2022, kde vždy skončil v úvodním kole.[9] Titul na okruhu ATP Tour poprvé získal na antukovém Estoril Open 2022. Ve druhém kole si poradil se zkušeným třiadvacátým mužem klasifikace Marinem Čilićem. Cestou do finále přehrál tři bývalé šampiony portugalského turnaje, Joãa Sousu, Richarda Gasqueta a Ramose-Viñolase. V závěrečném utkání porazil americkou turnajovou pětku Francese Tiafoea po dvousetovém průběhu. Bodový zisk jej poprvé posunul do první čtyřicítky, jíž uzavíral.[13] Z antukového Rio Open 2024 si odvezl první trofej v kategorii ATP 500. Do finále postoupil přes Thiaga Monteira a Francisca Cerúndola. V něm pak zdolal o rok mladšího krajana a kvalifikanta Mariana Navoneho, s nímž ztratil jen tři gamy. Po skončení se v závěru února 2024 poprvé posunul na 21. místo žebříčku.[14][15]
Finále na okruhu ATP Tour
Dvouhra: 7 (5–2)
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 27. února 2022 | Santiago, Chile | antuka |  Pedro Martínez | 6–4, 4–6, 4–6 |
| Vítěz | 1. | 1. května 2022 | Estoril, Portugalsko | antuka |  Frances Tiafoe | 6–3, 6–2 |
| Finalista | 2. | 17. července 2022 | Båstad, Švédsko | antuka | Francisco Cerúndolo | 6–7(4–7), 2–6 |
| Vítěz | 2. | 12. února 2023 | Córdoba, Argentina | antuka | Federico Coria | 6–1, 3–6, 6–3 |
| Vítěz | 3. | 5. srpna 2023 | Kitzbühel, Rakousko | antuka |  Dominic Thiem | 6–3, 6–1 |
| Vítěz | 4. | 26. srpna 2023 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý |  Jiří Lehečka | 6–4, 6–3 |
| Vítěz | 5. | 25. února 2024 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | Mariano Navone | 6–2, 6–1 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
| Legenda |
|---|
| Challengery (6 D; 0 Č) |
| ITF (5 D; 1 Č) |
Dvouhra (11 titulů)
| Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | duben 2019 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Agustin Velotti | 6–4, 6–0 |
| 2. | červen 2019 | Tabarka, Tunisko | antuka |  Alexander Weis | 6–2, 6–4 |
| 3. | červenec 2019 | Tabarka, Tunisko | antuka | Alexander Weis | 6–2, 6–2 |
| 4. | říjen 2019 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | Tomás Martín Etcheverry | 4–6, 6–4, 4–1skreč |
| 5. | leden 2020 | Monastir, Tunisko | tvrdý |  Gauthier Onclin | 6–1, 6–2 |
| 6. | únor 2021 | Concepción, Chile | antuka | Francisco Cerúndolo | 6–3, 6–7(5–7), 7–6(7–5) |
| 7. | březen 2021 | Santiago, Chile | antuka |  Marcelo Tomás Barrios Vera | 6–3, 7–6(7–4) |
| 8. | květen 2021 | Záhřeb, Chorvatsko | antuka |  Juan Pablo Varillas | 3–6, 6–3, 6–1 |
| 9. | říjen 2021 | Santiago, Chile | antuka |  Felipe Meligeni Alves | 3–6, 7–6(8–6), 6–1 |
| 10. | říjen 2021 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Thiago Monteiro | 6–4, 6–0 |
| 11. | listopad 2021 | Campinas, Brazílie | antuka | Thiago Monteiro | 6–1, 6–4 |
Čtyřhra (1 titul)
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | září 2020 | Praha, Česko | antuka | Pedro Cachín | Lucas Miedler Jan Zieliński | 7–6(7–4), 6–1 |
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra juniorů: 1 (0–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Finále | 2018 | French Open | antuka |  Ceng Čchun-sin | 6–7(5–7), 2–6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sebastián Báez na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Sebastián Báez na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 26. února 2024
- ↑ a b Sebastián Báez na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 26. února 2024
- ↑ a b c Sebastian Baez | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sebastián Báez na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 26. února 2024
- ↑ Lee Chin-wei, Romulo Huang. Taiwan's Tseng Chun-hsin wins French Open boys' singles title. Focus Taiwan [online]. 2018-06-09 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ARANGUIZ, Luciana. Juegos Olímpicos de la Juventud: los chicos del tenis le dieron un oro histórico a Argentina. Clarín [online]. 2018-10-14 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Soaring Sebastian: Baez Youngest To Win Five Challenger Titles In A Season. ATP Tour, Inc. [online]. 2021-10-25 [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KUST, Damian. Challenger Tour Weekly Recap: Molcan and Baez Break the Top 100. Last Word On Tennis [online]. 2021-11-22 [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Sebastian Baez | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Baez Milan 2021 Qualification ng | Intesa Sanpaolo Next Gen ATP Finals ´. Intesa Sanpaolo Next Gen ATP Finals [online]. 2021-11-02 [cit. 2022-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-02. (anglicky)
- ↑ Sebastian Baez Brilliant To Upset Cristian Garin In Cordoba. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-04 [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pedro Martinez Beats Sebastian Baez For Maiden ATP Tour Trophy In Santiago. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sebastian Baez Wins First ATP Tour Title In Estoril. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-01 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sebastian Baez bags biggest title of career in Rio de Janeiro. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-25 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Argentinské finále v Riu de Janeiro ovládl hladce Báez. iDNES.cz [online]. 2024-02-25 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sebastián Báez na Wikimedia Commons - Sebastián Báez na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Sebastián Báez na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Sebastián Báez na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Sebastián Báez v databázi Olympedia (anglicky)
- Sebastián Báez na X (dříve Twitteru)
- Sebastián Báez na Instagramu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
