Sedlák

Francouzský sedlák a selka v polovině devatenáctého století
Polský selský pár na konci devatenáctého století

Sedlák (latinsky rusticus, německy Bauer) je dnes příliš neužívané označení pro většího zemědělce vlastnícího statek (obytný dům s hospodářským zázemím). Podle tradičního rozčlenění českých zemědělců (nepočítáno šlechtický velkostatek) byl sedlák největším zemědělcem ve vsi, menšími byli chalupníci, zahradníci a nejmenšími majiteli nemovitostí byli domkáři (též baráčníci).

Zejména s prosazováním emfyteutického práva se ustálilo dělení vesnice na lány – lán byly polnosti, které obhospodařoval jeden zemědělec (sedlák). Odsud se také odvíjí názvy tříd jednotlivých zemědělců (když se později ucelené statky rozdrobovaly): celoláník byl celosedlák, později se objevovali půlláníci (poloviční sedláci), čtvrtláníci (čtvrtníci). Čtvrtina lánu se někdy udává jako hranice mezi sedlákem a chalupníkem apod.

Sedlák se obecně jako označení začal používat v 16. století v tzv. selských řádech vydávaných vrchností (tj. oznámení vrchnosti jak a v čem se zachovat na daném panství, kde byl řád vydán).

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Luchon - Eaux Bonnes - Fonds Ancely - B315556101 A MAURICE 2 007.jpg
Album dépliant de 12 planches, portant 24 costumes, version abrégée de "50 costumes des Pyrénées" de Ch. Maurice qui a paru vers 1850. Ancely, René (1876 - 1966). Possesseur