Sedlec u Radonic

Sedlec u Radonic
Rybářský penzion na severní straně sedleckého rybníka
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Radonice
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°15′27″ s. š., 13°13′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 (2021)[1]
Katastrální území	Sedlec u Radonic (3,93 km²)
Nadmořská výška	460 m n. m.
PSČ	431 55
Počet domů	1 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Sedlec u Radonic
Další údaje
Kód části obce	182478
Kód k. ú.	782475
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sedlec u Radonic (německy Zettlitz) je zaniklá vesnice a část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi šest kilometrů jihozápadně od Radonic. Vesnice zanikla v roce 1954 kvůli zřízení vojenského újezdu Hradiště.

Název

Název vesnice je zdrobnělinou slova sedlo. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Sedlec (1420), Sedlcz (1545), Czetlycze (1590), Zettelitz (1608), Zetlitz a Sedlitz (1787), Zettlitz a Cedlitz nebo Sedlitz (1846).^[3]

Historie

První písemná zmínka o Sedlci pochází z roku 1420, kdy jej král Zikmund věnoval pražskému klášteru křižovníků s červenou hvězdou. Na konci patnáctého století vesnice patřila k panství Vojnín, které roku 1535 koupil od Petra z Vojnína hrabě Albert Šlik. Přes vesnici vedla obchodní cesta od Radonic k Trmové, u které se napojovala na tzv. žlutickou cestu. Albrecht Šlik toho využil, a v Sedlci roku 1545 začal vybírat silniční clo.^[4]

Ve druhém desetiletí sedmnáctého století Sedlec patřil Vilému Vojtěchovi Doupovci z Doupova (z rodu Doupovců z Doupova), který za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 o vesnici přišel. Během třicetileté války poklesl význam obchodní cesty, a samotná vesnice přechodně zanikla. Byla sice obnovena, ale nové sídlo vzniklo asi půl kilometru od staré vsi.^[4]

Koncem osmnáctého století vesnice patřila k mašťovskému panství a stával v ní poplužní dvůr a mlýn. Podle díla Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1846 v Sedlci žilo 244 obyvatel v 31 domech. Součástí vesnice byly tři vzdálenější samoty: panský poplužní dvůr Nový dvůr (též Arnoštův dvůr nebo Ernesti Hof) východně od vsi a na jihovýchodě stávaly Jalový dvůr (Galtenhof) s ovčínem a o něco blíže Sedlecký mlýn.^[4]

V kapli z roku 1934 bývala umístěna pamětní deska padlým v první světové válce. Děti z vesnice navštěvovaly školu v Turči a za většinou ostatních služeb se muselo docházet do Mašťova. Přímo v Sedlci stával jen hostinec.^[4]

Po vysídlení Němců z Československa poklesl počet obyvatel ze 163 v roce 1945 na 64 v roce 1947.^[4] Roku 1954 byla vesnice úředně zrušena a zbořena.^[5] Její zástavba stávala na rozhraní katastrálních území Žďár u Hradiště a Tureč u Hradiště v okrese Karlovy Vary. Původní katastrální území měřilo 770 hektarů a po zrušení vsi bylo rozděleno: západní část se stala součástí vojenského újezdu Hradiště, zatímco východní připadla do okresu Chomutov.^[4]

Přírodní poměry

Katastrální území Sedlec u Radonic měří 3,93 km².^[6] Oblast leží na východním úpatí Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Rohozecká vrchovina v nadmořské výšce v rozmezí přibližně 425–531 metrů. Nejvyšším bodem je vrchol kopce Houština jihozápadně od Mašťova. Vodu odvádí potok Dubá, který je přítokem Liboce, a patří tedy k povodí Ohře.^[7] Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní vyvinutá na svahovinách čedičů.^[8]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí celé území leží v mírně teplé oblasti MT4,^[7] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů, sníh zde leží 60–80 dní v roce. Mrazových dnů bývá 110–130, zatímco letních dnů jen 20–30.^[9]

Do severní části katastrálního území zasahují okrajové partie přírodní rezervace Sedlec, ale stejnojmenný rybník leží v katastrálním území Mašťov.^[7] Jižní úbočí vrchu Houština je od 6. dubna 2021 smluvně chráněným územím zvaným Mašťovský les. V lese s rozlohou 123,7 hektaru jsou předmětem ochrany biotopy evropsky významné lokality Doupovské hory, konkrétně bučiny, eurosibiřské stepní doubravy, dubohabřiny. V chráněném území žije netopýr černý a netopýr velký.^[10]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 200 obyvatel (z toho 101 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.^[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 190 obyvatel: tři Čechoslováky a 187 Němců. Kromě jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.^[12]

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Sedlec stal roku 1850 obcí.^[5] Při sčítáních lidu v letech 1869–1921 patřil jako osada k obci Tureč,^[5] ale v roce 1923 byl opět obcí.^[4] V roce 1954 se vysídlená vesnice stala částí vojenského újezdu Hradiště.^[5] Část katastrálního území byla připojena k Mašťovu^[5] a od 1. ledna 2002 je částí obce Radonice.^[16]

Odkazy

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlec u Radonic na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Sedlec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Sedlec u Radonic na webu ČÚZK
• Sedlec na webu Zaniklé obce a objekty po roce 1945