Sedlejovický tunel

Sedlejovický tunel
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka77 m
Lokalizace
Souřadnice50°38′1,64″ s. š., 15°5′30,57″ v. d.
Sedlejovický tunel
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sedlejovický tunel se nachází na železniční trati 030 Pardubice – Jaroměř – Liberec v úseku Hodkovice nad Mohelkou – Sychrov v km 133,303, v katastrálním území Radostín u Sychrova, poblíž vesnice Sedlejovice.[1]

Výstavba

V roce 1859 byl zprovozněn úsek Turnov – Liberec na trati 030 Pardubice – Liberec. Součásti trati bylo několik tunelů z nichž nejdelší byl Sychrovský s délkou 639 metrů a nejkratší Sedlejovický s délkou 77 metrů, který překonával strmý skalní hřbet. Sedlejovický tunel se nachází v km 133,256 – 133,342 mezi železniční stanicí Sychrov a zastávkou Sedlejovice. Byl vyražen v opukové skále s maximálním nadložím 36 metrů. Tunel byl vyzděn, jeho nosnou konstrukcí tvořilo šest nosných pásů, které nebyly vyzděny současně. Na portály tunelů byl použitý pískovec. U turnovského stupňovitě ukončeného portálu to byly masivní kvádry a řádkové pískovcové zdivo, na vrchní část byla osazena krycí kamenná deska. Portálová stěna je vysoká 10 metrů.[1][2] Liberecký portál opatřený kvádrovým věncem je vsazen do skalního masívu. Portálová stěna dosahuje výšky v rozmezí 13,8 až 18,2 metry.[2] V roce 1894 byly vyzděny zbývající dva tunelové pásy, na místo kamenného zdiva byly použity pálené cihly (zvonivky) a ve vrcholu klenby byly usazeny pískovcové klenáky.[3][4][5]

V rámci rekonstrukce a revitalizace tratě v roce 2015 Sedlejovický tunel prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Investorem bylo SŽDC s.o., projektová příprava a průzkum provedla firma AMBERG Engineering Brno, a.s., realizaci stavby provedla firma MINOVA Bohemia s.r.o.

Při opravě tunelu bylo provedeno:

  • výměna zvětralého kamenného zdiva u tří opěr (TP1, TP4 a TP6),
  • zajištění a začištění skalních zářezů včetně zajištění statiky obou portálů,
  • sanační a konzervační opatření chránící konstrukci před vlivy běžného provozu a počasí.

Jednou ze zajímavostí rekonstrukce bylo použití slámy jako drenážního materiálu.[1][2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c LIPKA, Miroslav. Návrh a realizace rekonstrukce tunelu Sedlejovice. Tunel. 2016, roč. 25, čís. 2/2016, s. 65–73. Dostupné online. ISSN 1211–0728. 
  2. ↑ a b c 21. ročník konference. ŽELEZNIČNÍ MOSTY A TUNELY, setkání správců, investorů, projektantů a stavitelů. Sborník příspěvků. s. 103–106
  3. ↑ Sedlejovický (tunel) • Liberecký kraj (CZ) / © Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska. www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ Trať 030 Jaroměř - Stará Paka - Turnov - Liberec. www.vlakregion.cz [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ ZPEVŇOVÁNÍ, TĚSNĚNÍ A KOTVENÍ HORNINOVÉHO MASIVU A STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ 2016 Archivováno 4. 11. 2019 na Wayback Machine. s. 69

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Sedlejovice 2021-07 02.jpg
Autor: Miloslav Rejha, Licence: CC BY 4.0
Kafemlejnek 310.0134, Tunel, Sedlejovice