Sedmá křížová výprava

Sedmá křížová výprava
konflikt: Křížové výpravy
Křížová výprava krále Ludvíka IX., Ludvíkovo loďstvo na cestě do Egypta (středověká iluminace).
Křížová výprava krále Ludvíka IX., Ludvíkovo loďstvo na cestě do Egypta (středověká iluminace).

Trvání12481254
MístoAl-Mansura, Egypt
Výsledekvítězství muslimů
Změny územíStatus quo ante bellum
Strany
křížová výprava křížová výprava

Kyperské království
Jeruzalémské království Jeruzalémské království
Řád německých rytířůŘád německých rytířů Řád německých rytířů

Ajjúbovský sultanát Ajjúbovský sultanát

Mamlúcký sultanátMamlúcký sultanát Mamlúcký sultanát (od roku 1250)
Abbásovský chalífát Abbásovský chalífát

Velitelé
  • Ajjúbovský sultanát As-Sálih Ajjúb
  • Ajjúbovský sultanát Al-Muazzam Turanšáh
  • Ajjúbovský sultanátMamlúcký sultanát Šagrat Al Durr
  • Ajjúbovský sultanát An-Násir Jusúf
  • Mamlúcký sultanát Faris ad-Dín Aktaj
  • Mamlúcký sultanát Kutuz
  • Mamlúcký sultanát Fakhr-ad-Dín Jusuf †
  • Mamlúcký sultanát Mu‘izzuddín Ajbak
  • Mamlúcký sultanát Bajbars
  • Mamlúcký sultanát Kalavún
  • Abbásovský chalífát Al-Musta'sim Billách
Síla
15 000 pěšáků
2 400–2 800 rytířů
5 000 střelců z kuše
neznámá
Ztráty
těžké, většina armády zničena, král zajatlehké

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sedmá křížová výprava (12481254) byla první ze dvou křížových výprav vedených Ludvíkem IX. Francouzským a největší námořní operace v dějinách křížových výprav.[1] Jejím cílem bylo získat zpět Svatou zemi útokem na Egypt, hlavní sídlo muslimské moci na Blízkém východě. Křížová výprava byla vedena v reakci na neúspěchy v Jeruzalémském království, počínaje ztrátou Svatého města v roce 1244. Po počátečním úspěchu skončila křížová výprava porážkou, přičemž většinu armády – včetně krále – zajali muslimové.

Ludvík IX. a jeho vojsko se na cestu vydalo v srpnu roku 1248. Vypluli z nově postaveného přístavu v Aigues-Mortes. Během mezipřistání na Kypru byl místními přesvědčen, že ideálním cílem útoku bude Egypt.

Příčiny a přípravy výpravy

Socha Ludvíka IX. v přístavním městě Aigues-Mortes

Po vypršení míru, který vyjednal Fridrich II. a sultán Al-Kamil, byl v roce 1244 Jeruzalém opět uchvácen muslimy. Tato zpráva o ztrátě Kristova hrobu již nevzbudila v Evropě téměř žádný rozruch. Císař Svaté říše římské Fridrich II. Štaufský v té době soupeřil s papežem Inocencem IV. Navíc měl i problémy s udržením císařské koruny. Proto se křížové výpravy zúčastnit nemohl. V Anglii měl král Jindřich III. velké potíže v bojích proti nespokojeným povstalcům vedených Simonem z Montfortu.

Pouze francouzský král Ludvík IX. se ke křížové výpravě odhodlal. Vyžádal si nejprve od Jindřicha III. smlouvu, že zatímco bude na výpravě, Anglie Francii nenapadne. V roce 1245 pak oficiálně potvrdil svou účast na kruciátě. Snažil se získat k výpravě také norského krále Haakona IV. Do Norska vyrazil jako velvyslanec anglický kronikář Matthew Paris, avšak přesvědčit norského krále se mu nepodařilo. Účast nakonec přislíbili jen Ludvíkovi bratři Alfons a Karel. Král následující tři roky sháněl peníze a prostředky na financování výpravy. Peníze nakonec získal z církevních desátků.

Průběh

Naloďování v Aigues-Mortes

V roce 1248 nashromáždil Ludvík IX. svou prý až pětadvacetitisícovou armádu v přístavech Aigues-Mortes a Marseille. Ve vojsku bylo 1 500 rytířů a 5 000 střelců z kuší. Loďstvo vyplulo směrem k Egyptu, ale zimu strávili vojáci na Kypru. K francouzskému králi přicházeli během zimování poslové ze všech křižáckých panství s prosbami o pomoc. Latinské císařství chtělo pomoc proti císařství Byzantskému a templáři z Antiochie prosili o pomoc také, protože Turci se právě zmocnili Sidonu.

Ludvík se domníval, že dobytím Egypta by si zajistil zásobování a krytí při případném pozdějším útoku na samotný Jeruzalém.

Víš, že jsem vůdcem komunity křesťanské, jako já uznávám, že ty jsi vůdcem komunity muslimské... Zmocním-li se tvé země, bude to dar, který mi padl do rukou, jestli zvítězíš a zůstane tobě, budu ti zcela podroben. Informoval jsem tě a varoval před vojsky, která mě poslouchají, a zaplňují hory i pláně, jsou početná jako oblázky na zemi, jejich meče proti tobě vede osud.
— (úryvek z dopisu krále Ludvíka egyptskému sultánovi)[2]

Roku 1249 se vylodil u egyptského přístavu Damietta. 6. června téhož roku byla Damietta po slabém odporu dobyta, protože egyptští obránci se stáhli za řeku Nil. Křižáci však nepočítali s tím, že se Nil vylije z břehů.

Povodeň je uvěznila na šest měsíců ve městě. Král také zamítnul dohodu z páté křížové výpravy, která přidělovala přístav pod nadvládu Jeruzalémského království. V listopadu zanechal ve městě svou ženu Markétu a s armádou vydal se na pochod ke Káhiře. Téměř ve stejný čas zemřel Ajjúbovský egyptský sultán as-Sálih Ajjúb, ale vdova Šagrat Al Durr jeho smrt zatajila a podařilo se jí pod jménem zemřelého sultána seskupit mamlúckou armádu a vést ji do boje proti křižákům. Část křižáckého vojska vedená Robertem z Artois, spolu s templáři, napadla nepřátelský tábor u Al-Mansurah. Šagrat Al Durr se rozhodla ubránit Al Mansurah za každou cenu a mamlúcký velitel Bajbars vymyslel lest, díky které bylo křižácké vojsko poraženo a Robert z Artois byl v bitvě zabit.

Ludvík IX. a Markéta Provensálská (Berlín)

Hlavní křižácké síly pod velením samotného Ludvíka byly mezitím napadeny Mamlúky, které vedl budoucí sultán al-Muazzam Turanšáh. Ludvík byl poražen, odmítnul se však stáhnout zpět k Damiettě a naopak se pokusil dál obléhat Al Mansurah. Obléhání skončilo katastrofou a křižáci trpěli strašným hladem. Nakonec dal francouzský král pokyn k návratu zpět. V březnu 1250 na cestě k Damiettě byl Ludvík zajat. Navíc onemocněl úplavicí a zachránili ho až arabští lékaři. Těhotná manželka Markéta stále čekala na králův návrat. Když do města došla zpráva o zajatcích, chystala se francouzská posádka k návratu do vlasti. Královna projevila svou inteligenci a odvahu, byla těsně po porodu, když se jí podařilo přesvědčit své důstojníky, aby místo balení a odchodu začali vyjednávat. V květnu byl Ludvík díky své ženě ze zajetí vykoupen výměnou za město Damietta a 400 000 liver. Okamžitě poté odplul z Egypta do Akkonu, jedné z posledních křesťanských držav ve Svaté zemi. Krátce poté, v roce 1250, byl zabit egyptský sultán al-Muazzam Turanšáh vzbouřivšími se Mamlúky a moci se ujala Šagrat Al Durr. Po necelých třech měsících její vláda skončila a sultánem se stal mamlúcký velitel Mu‘izzuddín Ajbak, za něhož se Šagrat Al Durr provdala. Ludvík se nakonec s Mamlúky spojil a pomalu začal obnovovat křižácké državy. Poté, co se na východě objevili Mongolové, začal také vyjednávat s jejich chánem Möngkem, vnukem Čingischána. Nevěděl však, že s Mongoly vyjednávají také muslimové. Turci i křižáci se snažili Mongoly získat na svou stranu proti svému soupeři. Ani jedna strana netušila, že Mongolové nemají nejmenší zájem některé z nich pomáhat. Ze spojenectví sešlo, protože Möngke odmítnul Ludvíkem nabídnutý křest a francouzský král se odmítnul chánovi podrobit.

Francouzskému králi začaly ve Svaté zemi docházet peníze a navíc ho bylo potřeba doma ve Francii, kde právě zemřela jeho matka regentka Blanka Kastilská. Proto se Ludvík rozhodl pro cestu domů. Přestože výprava skončila neúspěchem, získal si tímto činem velkou úctu v celé křesťanské Evropě a časem byl dokonce prohlášen za svatého.

Odkazy

Reference

  1. HARLANSSON, Kali. Crusades [online]. 1997, rev. 2004-11-24 [cit. 2008-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. TATE, Georges. Křížáci v Orientu. Praha: Nakladatelství Slovart, 1996. ISBN 80-85871-15-7. 

Literatura

  • BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 1995. 228 s. ISBN 80-200-0512-9. 
  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. 
  • FERRO, Marc. Dějiny Francie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 692 s. ISBN 80-7106-888-8. 
  • HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve Svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. 
  • HROCHOVÁ, Věra. Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 255 s. 
  • JOINVILLE, Jean de. Paměti křižákovy. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. 206 s. 
  • JOINVILLU, Jan ze. Život Ludvíka Svatého. Praha: Argo, 2014. 256 s. ISBN 978-80-257-1270-2. 
  • LE GOFF, Jacques. Svatý Ludvík. Praha: Argo, 2012. 724 s. ISBN 978-80-257-0685-5. 
  • READ, Piers Paul. Templáři. Praha: BB art, 2001. 335 s. ISBN 80-7257-406-X. 
  • TATE, Georges. Křižáci v Orientu. Praha: Slovart, 1996. 192 s. ISBN 80-85871-15-7. 
  • TYERMAN, Christopher. Svaté války : dějiny křížových výprav. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 926 s. ISBN 978-80-7422-091-3. 
  • WOLFF, Robert L.; HAZARD, Harry W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 2, The later Crusades, 1189-1311. Madison: University of Wisconsin Press, 1969. 871 s. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Red St George's Cross.svg
Red_St_George's_Cross
Used by Archbishopric-Electorate of Trier 898–1794 (Erzbistum Trier)
Arms of Alphonse de Poitiers.svg
Autor: Carlodangio, Licence: CC BY-SA 4.0
This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file:
Arms of John of Gaunt, King of Castile.svg (od Sodacan).
Drapeau de Provence « ancien ».svg
Autor: Pce13, Licence: CC BY-SA 4.0
Drapeau de la Provence dit « ancien »
Coat of arms of the Principality of Achaea.svg
Autor: Constantine Plakidas, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the Principality of Achaea. Cross taken from Armoiries Achaïe.svg
Vexillum Anglorum.svg
Autor: Ec.Domnowall, Licence: CC BY 3.0
Drapeau des croisés anglais
Vexillum Regni Hierosolymae.svg
Autor: Ec.Domnowall, Licence: CC BY 3.0
Drapeau du Royaume de Jérusalem
Arms of Pierre Mauclerc.svg
Autor: Carlodangio, Licence: CC BY-SA 4.0
This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file:
Arms of Humphrey of Lancaster, 1st Duke of Gloucester.svg (od Sodacan).
Blason Humbert V de Beaujeu Selon Guigue.svg
Autor: Edouard-rainaut, Licence: CC BY-SA 3.0
Blason d'Humbert V de Beaujeu selon Marie-Claude Guigue: "Un écu parti. La première partition de cet écu est occupée par un lion sans lambel. La deuxième est bretessée. Elle pourrait se blasonner ainsi : De... à la bordure componée du champ et de..."
Royal Banner of Navarre (Early Design).svg
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Banner of Navarre (Early Design)
Arms of Robert de Dreux.svg
Autor: Carlodangio, Licence: CC BY-SA 4.0
This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file:
Arms of Humphrey of Lancaster, 1st Duke of Gloucester.svg (od Sodacan).
Mameluke Flag.svg

Mameluke Flag over Cairo according to the Catalan Atlas c. 1375 created by James Dahl. The golden banner is supposedly identical to the Ayyubid banner.

Warning WARNING: This image is somewhat speculative. It is drawn after the Catalan Atlas, a primary source of the late 14th century. This means that the flag is indeed attested in a (Western) source dated to the Mamluk period, but it does not follow that this flag was indeed in use, let alone that it is "the" Mamluk flag.
Coa Greece Country History Principality of Achaea.svg
Autor: Madboy74, Licence: CC0
The coat of arms of the Principality of Achaea (unreferenced)
ArmoiriesTrencavel.svg
Autor: Gauthier LANGLOIS, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the House of Trencavel (before 1247). Blazon: Barry of six gules and argent charged of ravelles sable. A 'ravelle' is a heraldic representation of a fingerling, used to create canting arms for Trencavel; for liguistic comparison reference the crevalle jack, Caranx hippos (also known as the black-tailed trevally, black cavalli, jack crevale, yellow cavalli, etc. In the 13th century, the term 'ravelle' referred to a number of fingerling fish of various sardine-like species.)
Arms of Eudes de Bourgogne.svg
Autor: Carlodangio, Licence: CC BY-SA 4.0
This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file:
Arms of Edmund of Woodstock, 1st Earl of Kent.svg (od Sodacan).
Arms of Geoffrey of Anjou.svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Arms of Geoffrey of Anjou. Azure, six lions rampant Or armed and langued Gules, three, two and one.
Flag of the State of the Teutonic Order.svg
Flag of the State of the Teutonic Order
Coat of Arms of the House of Lusignan (Kings of Cyprus).svg
Autor: James2813, all elements drawn by Sodacan and Heralder, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the city of Lusignan and the kingdom of Cyprus.
Westminster Knight.jpg
A kneeling knight with his horse before setting off on the crusades. His servant leaning over the turret with his masters helmet.From the Westminster Psalter, BL Royal MS 2 A xxii f. 220
Flag of the Order of Saint Lazarus.svg
The Flag of the Order of Saint Lazarus
Arms of Flanders.svg
Autor: unknown, Licence: CC0
Arms of Robert dArtois.svg
Autor: Carlodangio, Licence: CC BY-SA 4.0
This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file:
Arms of John of Gaunt, King of Castile.svg (od Sodacan).
Saint-Louis statue-Aigues-Mortes.jpg
Statue of Louis IX de France (Saint Louis), in Aigues-Mortes.
Arms of Philippe de Valois.svg
Autor: Carlodangio, Licence: CC BY-SA 4.0
This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file:
Arms of Thomas of Woodstock, 1st Duke of Gloucester.svg (od Sodacan).
Arms of the House of Courtenay, earls of Devon (label).svg
Autor: TheDukeOfExeter, Licence: CC BY-SA 4.0
Arms of the House of Courtenay, earls of Devon
Seventh crusade.jpg
Ludvíkovo loďstvo na cestě do Egypta na dobové iluminaci. Křížová výprava krále Ludvíka IX. Loďstvo sedmé křížové výpravy (střCesta do Svaté země na dobové iluminaci.
Denkmal für Ludwig IX. von Frankreich, Ludwigkirchplatz, Berlin-Schöneberg.jpg
Autor: Beek100, Licence: CC BY-SA 4.0
statue of King Louis IX of France and Queen Marguerite on Ludwigkirchplatz in Berlin-Wilmersdorf
Départ de la croisade d'Aigues-Mortes.jpg
Départ de la septième croisade d'Aigues-Mortes
Coat of arms of the Knights Hospitaller.svg
Autor: Constantine Plakidas, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the Knights Hospitaller
Arms of Languedoc.svg
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of Languedoc
Bandeira Templária.svg
Autor: Rkcora, Licence: CC BY-SA 4.0
Battle Standard (gonfalon) used by the Templars in battle.
Coat of arms of the House of Brienne (Counts of Brienne).svg
Autor: FDRMRZUSA (diskuse · příspěvky). See sourced file for original authors., Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the House of Brienne (Counts of Brienne)
Arms of the Kings of France (France Ancien).svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 4.0
Arms of the Kings of France (France Ancien)
Flag of Ayyubid Dynasty.svg

Flag of Ayyubid. The Ayyubid dynasty is often represented by the colour yellow.

"The Ayyubids and Mamluks, who succeeded the Fatimids in Egypt and Syria, retained the association of yellow with the ruler." Jane Hathaway, A Tale of Two Factions: Myth, Memory, and Identity in Ottoman Egypt and Yemen, p. 97.
Flag of France (XII-XIII).svg
flag of the France sec. XII-XIII
Arms of Jean dAnjou.svg
Autor: Carlodangio, Licence: CC BY-SA 4.0
This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file:
Arms of the Prince of Wales (Ancient).svg (od Sodacan).
Abbasid banner.svg
Flag which can be used to represent the Abbasid Caliphate. Note that the concept of rectangular national flags did not exist during Abbasid times, but black was the dynastic color of the Abbasids (just as green was the dynastic color of the Fatimids, etc.), and the "black banner" of the Abbasids is famous in Islamic history.