Sedmikráska chudobka

Jak číst taxoboxSedmikráska chudobka
alternativní popis obrázku chybí
Sedmikráska chudobka
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodsedmikráska (Bellis)
Binomické jméno
Bellis perennis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sedmikráska chudobka (Bellis perennis), také sedmikráska obecná a lidově někdy chudobka, je vytrvalá klonální rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Je jediným českým druhem rodu sedmikráska (Bellis).

Charakteristika

Sedmikráska chudobka je nízká rostlina zřídka přesahující 10 cm. Sytě zelené listy uspořádané v přízemní růžici jsou široce obvejčité a na okrajích jemně zubaté nebo celokrajné.[1] Bezlistý květní stvol je jednoúborový. Úbory obsahují oboupohlavné kvítky, mají kuželovité lůžko, v jejich středu jsou droboučké žluté trubkovité květy, na obvodu bílé až narůžovělé jazykovité květy. Sedmikráska je samosprašná, nebo ji opyluje hmyz (typicky dvoukřídlý).[2] Kvete od února do listopadu, při mírné zimě i déle.[3] Květy vykazují heliotropické vlastnosti podobně jako slunečnice a jsou odolné vůči mrazu až do −15 °C. Plodem sedmikrásky chudobky je nažka.[2] Plod je široce obvejčitý, bělavě světle hnědý.

Rozšíření a stanoviště

Chudobka se vyskytuje po celé Evropě až po Kavkaz v travních společenstvech různých nadmořských výšek.[2] Rozšířila se vlivem člověka i do Severní Ameriky či na Nový Zéland.[4][3] Potřebuje dostatek slunečního záření a živinově bohatší půdy. Roste v městských trávnicích, zahradách i parcích, kolem cest ale i na loukách v přírodě.[1]

Použití

Chudobka je užívána od středověku jako léčivá bylina v tradiční medicíně. Historicky se využívaly různé její části proti zánětům v ústní dutině, odvarům na rány (ke srážení krve), při zánětech dýchacích cest, ale i dalších obtížích jako revma.[4] Pro sběr jsou určené květní úbory se stonkem do 2 cm, během sezóny se koncentrace obsahových látek příliš nemění.[5] Obsahuje hořčiny, sliz, silice, flavonoidy, třísloviny, triterpenové saponiny, fenolické kyseliny, antokyany, minerální látky, inulín a cukr.[5] Flavonoidům jsou v laboratorních testech přisuzovány pozitivní účinky na činnost jater, ochranu cév, snižování cholesterolu a protizánětlivé a antioxidační účinky.[5][6]

Je jedlá, sušená se míchá do čajových směsí, čerstvou lze použít na výrobu falešného medu[3], listy do vařených pokrmů i jarních salátů a květy na ozdobu dezertů.[4][7][3] V intenzivně obdělávané zemědělské krajině je také celosezónním zdrojem pylu a nektaru pro včely.[8] Její rozličné kultivary (např. "pomponette") s bohatými kompaktními květy bílé, růžové nebo až červené barvy jsou pak populární mezi zahradníky pro svou vůni a nenáchylnost k chorobám.[9]

Galerie

Reference

  1. ↑ a b sedmikráska chudobka - Bellis perennis | Květena České republiky - plané rostliny ČR | www.kvetenacr.cz |. www.kvetenacr.cz [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Bellis perennis – sedmikráska obecná (chudobka) | Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d BELLIS PERENNIS L. – sedmikráska obecná / sedmokráska obyčajná | BOTANY.cz [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c MITICH, Larry W. English Daisy (Bellis perennis L.). Weed Technology. 1997/09, roč. 11, čís. 3, s. 626–628. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 0890-037X. DOI 10.1017/S0890037X00045541. (anglicky) 
  5. ↑ a b c SIATKA, Tomáš; KAŠPAROVÁ, Marie. Seasonal Variation in Total Phenolic and Flavonoid Contents and DPPH Scavenging Activity of Bellis perennis L. Flowers. Molecules. 2010/12, roč. 15, čís. 12, s. 9450–9461. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. DOI 10.3390/molecules15129450. (anglicky) 
  6. ↑ COSTA MARQUES, Thiago H.; SANTOS DE MELO, Cassio H.; FONSECA DE CARVALHO, Rusbene B. Phytochemical Profile and Qualification of Biological Activity of an Isolated Fraction of Bellis perennis. Biological Research. 00/2013, roč. 46, čís. 3, s. 231–238. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 0716-9760. DOI 10.4067/S0716-97602013000300002. 
  7. ↑ Koca, I., Hasbay, I., Bostanci, S., Yilmaz, V. A., & Koca, A. F. (2015). Some wild edible plants and their dietary fiber contents. Pakistan Journal of Nutrition, 14(4), 188.
  8. ↑ REQUIER, Fabrice; ODOUX, Jean-François; TAMIC, Thierry. Floral Resources Used by Honey Bees in Agricultural Landscapes. The Bulletin of the Ecological Society of America. 2015, roč. 96, čís. 3, s. 487–491. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 2327-6096. DOI 10.1890/0012-9623-96.3.487. (anglicky) 
  9. ↑ Beresford-Kroeger, D. (2004). A Garden for Life: The Natural Approach to Designing, Planting, and Maintaining a North Temperate Garden. University of Michigan Press.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Bellis perennis full plant.jpg
(c) Helge Busch-Paulick (Grand-Duc @ Wikipedia), CC BY-SA 3.0 de
A complete plant of Bellis perennis (Common Daisy) with flowers, leaves and the roots.
Bellis perennis2.jpg
Autor: KENPEI, Licence: CC BY-SA 3.0
Bellis perennis
Bellis perennis 'Speedstar Plus Carmine' Stokrotka pospolita 2017-04-09 02.jpg
Autor: Agnieszka Kwiecień, Nova, Licence: CC BY-SA 4.0
Bellis perennis 'Speedstar Plus Carmine', cultivated in Wrocław University Botanical Garden, Wrocław, Poland.
Bellis perennis Tusensköna 01.jpg
Autor: Bernt Fransson, Licence: CC BY-SA 4.0
Tusensköna (Bellis perennis)
Bellis perennis Sturm9.jpg

Bellis perennis L.

Original Caption
Gemeines Massliebchen, Bellis perennis