Sedmispáči z Efezu
Svatí Sedmispáči z Efezu | |
---|---|
![]() Sedmispáči v Menologiu císaře Basileia II., kolem r.1000 | |
mučedníci | |
Narození | kolem 250 Efez |
Úmrtí | 27. června nebo 12. září Efez, Turecko |
Svátek | 27. června nebo 12. září |
Uctíván církvemi | Katolictví, Pravoslaví, Východní pravoslavné církve |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sedmispáči z Efezu, také Sedm spáčů z Efezu, Sedm mučedníků z Efezu nebo Sedm dětí z Efezu[1] je označení pro sedm legendárních řeckých chlapců, kteří uprchli před pronásledováním do jeskyně, ale východ z jeskyně byl zatarasen, takže uvnitř zůstali spát na stovky let nebo navždy.

Legenda
Legenda má nejméně dvě verze. Podle křesťanské šlo o křesťany, syny předních řeckých rodin z Efezu, dvorských služebníků. Při návštěvě římského císaře Decia v Efezu museli všichni obyvatelé přijít obětovat římským bohům. Sedm chlapců odmítlo zradit svou křesťanskou víru a prchlo do jeskyně na hoře Celion. Dlouho se skrývali a jeden z nich (nebo jejich sluha jménem Malchus) v převleku za žebráka jim do města chodil s mošnou pro chleba. Když byl úkryt vyzrazen, dal císař Decius zavalit vchod balvanem, nebo podle jiné varianty zazdít. Spáči zůstali v jeskyni 160 až 372 let, než se probudili, nebo tam zemřeli jako mučedníci a došlo k jejich vzkříšení. Nejčastěji se uvádí setkání vzkříšených sedmispáčů s východořímským císařem Theodosiem II.
Předpokládá se, že námět příběhu je předkřesťanský a byl rozšířen v různých zemích světa.
V islámských textech se také píše o spáčích, nejdříve ve 12. súře Koránu. Pro literární zpracování Johann Wolfgang Goethe v knize Západovýchodní díván použil islámskou verzi příběhu. Křesťanští historikové a legendisté referovali o příběhu v 6.–13. století. Rozcházejí se v počtu i ve jménech sedmispáčů.
Pramen | rok | počet spáčů | jména |
---|---|---|---|
Jakub ze Sarugu | ~ 500 | 8 | Jamblichus (+ sedm druhů) |
Theodosiusː De situ terrae sanctae | ~ 530 | 7 + 1 pes | Achilledes, Diomedes, Eugenius, Stephanus, Probatius, Sabbatius, Quiriacus |
Řehoř z Tours | ~ 560–590 | 7 | Maximilianus, Malchus, Martinianus, Constantinus, Dionysius, Johannes, Serapion |
Dionysius I. Antiochijský | ~ 750–770 | 8 | Maximilianus, Jamblicha, Martelus, Dionysius, Johannes, Serapion, Exustadianus |
Jakub z Voragine: Legenda aurea | ~ 1270 | 7 | Maximian, Malchus, Marcianus, Dionysius, Johannes, Serapion, Constantin |
Úcta


Svátek a míra úcty k těmto mučedníkům se v různých zemích liší. V římskokatolických martyrologiích je svátek zapsán na 27. června, v bavorské diecézi Řezno se svátek slaví 12. září, v diecézích Aquileia, Salzburg a Pasov nebo 13. září. V ortodoxních církvích je svátkem 23. říjen a v Orientu 22. říjen.
Kostely zasvěcené sedmispáčům jsou vzácnéː
- Rotthof (místní část Ruhstorfu an der Rott), dolní Bavorsko
- Sept-Saints u Vieux-Marché, Bretaň; francouzský islamista Louis Massignon inicioval společné poutě křesťanů a muslimů do Sept-Saints.
V Islámské tradiciː
- u skalního městečka Chenini v dnešním Tunisku se nachází Mešita sedmi spáčů, odkazující svým názvem k této legendě. Jedná se o zčásti jeskynní a zčásti hliněnou budovu. Dle lokální tradice to mělo být zde, kde bylo sedm mladých mužů zazděno a později měli být na zdejším hřbitově pohřbeni.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Lexikon der christlichen Ikonographie 8, 1994, s. 343
- ↑ https://madainproject.com/mosque_of_seven_sleepers_(chenini)
Literatura
- Lexikon der christlichen Ikonographie 8, Ikonographie der heiligen (Me-Z), Wolfgang Braunfels (ed.). Herder Rom-Freiburg-Basel-Wien 1994, s. 344-348.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedmispáči z Efezu na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Moreau.henri, Licence: CC BY-SA 3.0
Sept-Saints (Vieux-Marché) : la Chapelle vue de la place du hameau
Roman emperor Decius ordering to seal the cave of the Seven Sleepers in 250 AD. From a copy of Legenda Aurea, Paris, XIVth, by Jeanne and Richard de Montbaston.
Икона Семи отроков Эфесских из собрания Донецкого областного художественного музея. XIX в. Россия, Ветка. 53х44,5 см
Constantinople. 985. Miniature Minology Vasily II. Vatican Library. Rome.