Sekanka

Sekanka
Lokalita
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°52′47″ s. š., 14°23′38″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Sekanka
Další údaje
Kód památky	31789/2-2357 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sekanka, Hradce, Šance či Hradišťko u Davle – městečko ostrovského kláštera jsou pozdější označení pro zaniklé středověké městečko (řemeslnickou osadu, trhovou ves) neznámého původního názvu na vysokém ostrohu v klínu mezi soutokem Vltavy a Sázavy, na dnešním katastrálním území Hradištko pod Medníkem obce Hradištko v okrese Praha-západ, nad ostrovem svatého Kiliána a Davlí, ve výšce asi 50–60 metrů nad původní hladinou Vltavy, asi 2 kilometry severozápadně od jádra dnešního Hradištka. Městečko, založené ostrovským klášterem, tu krátce existovalo v polovině 13. století, domy byly pravděpodobně jen provizorní a opevnění nedostavěné a nejsou známé žádné dobové písemné doklady o něm. Patří mezi nejvýznamnější archeologické lokality z období středověku, je mimořádným dokladem města zaniklého v raném stadiu svého vývoje.^[1] Název Sekanka je dnes vztahován k původně trampským chatovým osadám v oblasti.

Historie

Při archeologických průzkumech byly nalezeny stopy slovanského osídlení území již z doby kolem 7. století.

Městečko není zachyceno v písemných pramenech.^[2] Bylo založeno ve 13. století (někdy mezi 2. čtvrtinou a 60. lety 13. století^[2]) a patřilo Ostrovskému klášteru, nacházejícímu se ostrově svatého Kiliána ve Vltavě západně od Sekanky.^[3] Městečko bylo řemeslnickým střediskem kláštera.^[4] Podle nálezů se usuzuje, že se zde řemeslnici zabývali kovářskými pracemi, tavením a zpracováním železa, výrobou bronzových předmětů, hrnčířstvím, kožedělnictvím a výrobou předmětů domácí spotřeby i ozdobných předmětů (přezky, kladívka, nůžky, hřebeny, hrací kostky).^[4] Sekanka byla trhovou vsí, které měla díky svým majitelům až raně městský charakter.^[2] Některé nálezy jsou k vidění v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy.

Obyvatelé městečko opustili během braniborského rabování (1278–1283, nejčastěji bývá předpokládaný zánik datován k roku 1278, kdy bylo vypleněno okolí i klášter^[2]) a zřejmě z důvodů nedostatečného zemědělského zázemí již neobnovili.^[3] Z množství nálezů se usuzuje, že obyvatelé městečko opustili při náhlém přepadení.^[4]

Pravděpodobně po jeho zániku vznikla pod soutokem Vltavy a Sázavy osada a později městečko Davle.^[4] Roku 1310 je v soupisu majetku Ostrovského kláštera zmíněn hospodářský dvůr Hradysscze, dnešní ves Hradištko, která se nachází na pláni ostrohu asi 2 kilometry jihovýchodně od Sekanky.^[5] Název Sekanka je dnes vztahován k chatovým osadám nacházejícím se v oblasti.^[5]

V 50. a 60. letech 20. století zde probíhal jeden z klíčových výzkumů české archeologie středověku. Byly nalezeny unikátní doklady kamenného opevnění a nálezy dokládající obchod a dálkové kontakty.^[3]

Jak na ostrožně, tak na protějších svazích u sv. Kiliána se nacházejí rozsáhlé pozůstatky středověkých úvozových cest. Areálu daly jméno Sekanka mohutné do skály vytesané úvozy v severní části ostrožny.^[3]

Opevnění bylo především na jižní straně, protože z ostatních stran je místo chráněno strmými skalnatými srázy a řekami. Ostrožnu přepažují dvě linie sestávající z vnějšího valu, mohutného příkopu a vnitřního valu. Vnější val vznikl z materiálu vyhloubeného z příkopu širokého přes 10 metrů. Na místě vnitřního valu byla ve 3. čtvrtině 13. století budována kamenná dva metry vysoká kamenná hradba spojovaná maltou, byla však dokončena jen z necelých dvou třetin. Její zbytky dodnes místy vystupují z valu. Přístup vedl podél východní hrany a chránila ho blíže neurčená stavba v linii vnitřní fortifikace.^[2]

Centrem městečka bylo prostranství lichoběžného tvaru o výměře asi jednoho hektaru, které bylo obklopeno asi 60 stavbami, z nichž 40 se podařilo archeologicky zachytit. Jednotlivé parcely měly velikost zhruba 10 × 30 m a dnes jsou patrné jako obdélné jámy.^[2] Usedlosti byly zahloubeny zhruba do hloubky 1,5–2 metry pod okolní terén, šlo o polozemnice a zemnice, jejichž stěny tvořily silné fošny, omazané jílem smíšeným se slámou.^[4] Stavby byly jednopodlažní a patrně byly jen provizorii, které měly v budoucny nahradit plnohodnotné domy.^[2] Na špičce ostrožny bylo v době výzkumu zachyceno několik jámovitých prohlubní.^[1]

Část území, zejména celý hřbitov, zničila pískovna, která se nachází severně od bývalého náměstí.^[2] V lokalitě Sekanky, pravděpodobně v místech bývalé pískovny, se nachází též skládka inertního odpadu. První etapa rekultivace proběhla v roce 2012, před další fází rekultivace je ještě využívána zůstatková kapacita skládky.^[6]

V roce 1965 byla lokalita zapsána do rejstříku kulturních památek pod číslem 2-2357 a názvem „Zaniklé město – hradiště Hradce (Šance, Sekanka)“, dnes je v Ústředním seznamu kulturních památek evidována pod rejstříkovým číslem 31789/2-2357 a katalogovým číslem 143330 a pod názvem „městiště Sekanka, archeologické stopy“.^[1]

Turistika

Městiště je přístupné pouze po hlavní hřebenové ulici a cestě směrem z centra Hradištka, tedy ulicí K Sekance. Od zámku a autobusové zastávky je vzdáleno asi 2 kilometry. Tato přístupová cesta je značena též jako cyklotrasa. Strmé svahy po stranách ostrohu přístup neumožňují, pouze na jeho severním konci vede stará úvozová cesta úbočím až k hrotu poloostrova na soutoku řek. Rekreační chaty se nacházejí v zalesněném území jak po obvodu ostrožny, tak u její paty při březích řek, ojediněle i ve svazích. Vzhledem k přirozenému odříznutí ostrohu od okolní krajiny je území rekreačně užíváno převážně jen místními chataři.

Na ostrožně je i několik vyhlídkových míst. Zimní vycházky jsou výhodné kvůli lepším výhledům přes neolistěné stromy, i kvůli tomu, že není chatařská sezona.^[7]

Reference

Literatura

• Miroslav Richter: Hradišťko u Davle - městečko ostrovského kláštera, Praha : Academia, 1982, 324 s. + 64 kříd. tab. + 3 samost. příl.
• Jaroslav Kavan: Problematika datování a funkce některých výrobků z kosti a parohu u Slovanů na základě nálezů na Sekance u Davle, Vznik a počátky Slovanů 5, (1964), s. 217–249, 6 tab
• Pavel Radoměrský: Příspěvek k datování středověké osady na Sekance a problematika nálezů tzv. měděných brakteátů ve střední Evropě. Muzejní a vlastivědná práce 4 č. 3, (1966), s. 151-157
• Václav Šmerák, Jan Vizner: INFO sešit Sekanka - Pompeje nad soutokem Vltavy a Sázavy (2016)

Externí odkazy

• Sekanka (zaniklá středověká osada) (okres Praha-západ)^{[nedostupný zdroj]}, Bibliografie dějin českých zemí, Historický ústav AV ČR
• Hradištko - Sekanka, Středověk.com
• Sekanka. Neznámé město na soutoku Vltavy a Sázavy, Horydoly.cz