Sekanka

Sekanka
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Sekanka
Další údaje
Kód památky31789/2-2357 (PkMISSezObrWD)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sekanka, Hradce, Šance či Hradišťko u Davle – městečko ostrovského kláštera jsou pozdější označení pro zaniklé středověké městečko (řemeslnickou osadu, trhovou ves) neznámého původního názvu na vysokém ostrohu v klínu mezi soutokem Vltavy a Sázavy, na dnešním katastrálním území Hradištko pod Medníkem obce Hradištko v okrese Praha-západ, nad ostrovem svatého Kiliána a Davlí, ve výšce asi 50–60 metrů nad původní hladinou Vltavy, asi 2 kilometry severozápadně od jádra dnešního Hradištka. Městečko, založené ostrovským klášterem, tu krátce existovalo v polovině 13. století, domy byly pravděpodobně jen provizorní a opevnění nedostavěné a nejsou známé žádné dobové písemné doklady o něm. Patří mezi nejvýznamnější archeologické lokality z období středověku, je mimořádným dokladem města zaniklého v raném stadiu svého vývoje.[1] Název Sekanka je dnes vztahován k původně trampským chatovým osadám v oblasti.

Historie

Při archeologických průzkumech byly nalezeny stopy slovanského osídlení území již z doby kolem 7. století.

Městečko není zachyceno v písemných pramenech.[2] Bylo založeno ve 13. století (někdy mezi 2. čtvrtinou a 60. lety 13. století[2]) a patřilo Ostrovskému klášteru, nacházejícímu se ostrově svatého Kiliána ve Vltavě západně od Sekanky.[3] Městečko bylo řemeslnickým střediskem kláštera.[4] Podle nálezů se usuzuje, že se zde řemeslnici zabývali kovářskými pracemi, tavením a zpracováním železa, výrobou bronzových předmětů, hrnčířstvím, kožedělnictvím a výrobou předmětů domácí spotřeby i ozdobných předmětů (přezky, kladívka, nůžky, hřebeny, hrací kostky).[4] Sekanka byla trhovou vsí, které měla díky svým majitelům až raně městský charakter.[2] Některé nálezy jsou k vidění v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy.

Obyvatelé městečko opustili během braniborského rabování (1278–1283, nejčastěji bývá předpokládaný zánik datován k roku 1278, kdy bylo vypleněno okolí i klášter[2]) a zřejmě z důvodů nedostatečného zemědělského zázemí již neobnovili.[3] Z množství nálezů se usuzuje, že obyvatelé městečko opustili při náhlém přepadení.[4]

Pravděpodobně po jeho zániku vznikla pod soutokem Vltavy a Sázavy osada a později městečko Davle.[4] Roku 1310 je v soupisu majetku Ostrovského kláštera zmíněn hospodářský dvůr Hradysscze, dnešní ves Hradištko, která se nachází na pláni ostrohu asi 2 kilometry jihovýchodně od Sekanky.[5] Název Sekanka je dnes vztahován k chatovým osadám nacházejícím se v oblasti.[5]

V 50. a 60. letech 20. století zde probíhal jeden z klíčových výzkumů české archeologie středověku. Byly nalezeny unikátní doklady kamenného opevnění a nálezy dokládající obchod a dálkové kontakty.[3]

Jak na ostrožně, tak na protějších svazích u sv. Kiliána se nacházejí rozsáhlé pozůstatky středověkých úvozových cest. Areálu daly jméno Sekanka mohutné do skály vytesané úvozy v severní části ostrožny.[3]

Opevnění bylo především na jižní straně, protože z ostatních stran je místo chráněno strmými skalnatými srázy a řekami. Ostrožnu přepažují dvě linie sestávající z vnějšího valu, mohutného příkopu a vnitřního valu. Vnější val vznikl z materiálu vyhloubeného z příkopu širokého přes 10 metrů. Na místě vnitřního valu byla ve 3. čtvrtině 13. století budována kamenná dva metry vysoká kamenná hradba spojovaná maltou, byla však dokončena jen z necelých dvou třetin. Její zbytky dodnes místy vystupují z valu. Přístup vedl podél východní hrany a chránila ho blíže neurčená stavba v linii vnitřní fortifikace.[2]

Centrem městečka bylo prostranství lichoběžného tvaru o výměře asi jednoho hektaru, které bylo obklopeno asi 60 stavbami, z nichž 40 se podařilo archeologicky zachytit. Jednotlivé parcely měly velikost zhruba 10 × 30 m a dnes jsou patrné jako obdélné jámy.[2] Usedlosti byly zahloubeny zhruba do hloubky 1,5–2 metry pod okolní terén, šlo o polozemnice a zemnice, jejichž stěny tvořily silné fošny, omazané jílem smíšeným se slámou.[4] Stavby byly jednopodlažní a patrně byly jen provizorii, které měly v budoucny nahradit plnohodnotné domy.[2] Na špičce ostrožny bylo v době výzkumu zachyceno několik jámovitých prohlubní.[1]

Část území, zejména celý hřbitov, zničila pískovna, která se nachází severně od bývalého náměstí.[2] V lokalitě Sekanky, pravděpodobně v místech bývalé pískovny, se nachází též skládka inertního odpadu. První etapa rekultivace proběhla v roce 2012, před další fází rekultivace je ještě využívána zůstatková kapacita skládky.[6]

V roce 1965 byla lokalita zapsána do rejstříku kulturních památek pod číslem 2-2357 a názvem „Zaniklé město – hradiště Hradce (Šance, Sekanka)“, dnes je v Ústředním seznamu kulturních památek evidována pod rejstříkovým číslem 31789/2-2357 a katalogovým číslem 143330 a pod názvem „městiště Sekanka, archeologické stopy“.[1]

Turistika

Městiště je přístupné pouze po hlavní hřebenové ulici a cestě směrem z centra Hradištka, tedy ulicí K Sekance. Od zámku a autobusové zastávky je vzdáleno asi 2 kilometry. Tato přístupová cesta je značena též jako cyklotrasa. Strmé svahy po stranách ostrohu přístup neumožňují, pouze na jeho severním konci vede stará úvozová cesta úbočím až k hrotu poloostrova na soutoku řek. Rekreační chaty se nacházejí v zalesněném území jak po obvodu ostrožny, tak u její paty při březích řek, ojediněle i ve svazích. Vzhledem k přirozenému odříznutí ostrohu od okolní krajiny je území rekreačně užíváno převážně jen místními chataři.

Na ostrožně je i několik vyhlídkových míst. Zimní vycházky jsou výhodné kvůli lepším výhledům přes neolistěné stromy, i kvůli tomu, že není chatařská sezona.[7]

Reference

  1. a b c Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-02]. Identifikátor záznamu 143330 : městiště Sekanka, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f g h Hradištko - Sekanka, Středověk.com]
  3. a b c d Davle : Středověký klášter, klášterní městečko a staré cesty, Archeologický atlas Čech, Archeologický ústav AV ČR v Praze, 2012–2015
  4. a b c d e Miroslav Šlechta: Historie ostrovského kláštera
  5. a b Hradištko Archivováno 1. 4. 2016 na Wayback Machine., Památky kolem středního toku Vltavy, Brdy-Vltava o.p.s.
  6. Informace o znovuotevření skládky inertního odpadu Sekanka[nedostupný zdroj], obecní úřad Hradištko, 4. 6. 2012, zpráva v pdf Archivováno 10. 8. 2016 na Wayback Machine.
  7. Na Sekanku k soutoku Vltavy a Sázavy, Chytrá žena, 20. 2. 2012, autorka IKE

Literatura

  • Miroslav Richter: Hradišťko u Davle - městečko ostrovského kláštera, Praha : Academia, 1982, 324 s. + 64 kříd. tab. + 3 samost. příl.
  • Jaroslav Kavan: Problematika datování a funkce některých výrobků z kosti a parohu u Slovanů na základě nálezů na Sekance u Davle, Vznik a počátky Slovanů 5, (1964), s. 217–249, 6 tab
  • Pavel Radoměrský: Příspěvek k datování středověké osady na Sekance a problematika nálezů tzv. měděných brakteátů ve střední Evropě. Muzejní a vlastivědná práce 4 č. 3, (1966), s. 151-157
  • Václav Šmerák, Jan Vizner: INFO sešit Sekanka - Pompeje nad soutokem Vltavy a Sázavy (2016)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com