Seletice (Postoloprty)

Seletice
	Příjezd do vsi
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Postoloprty
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°22′3″ s. š., 13°40′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	44 (2021)
Katastrální území	Seménkovice (1,06 km²)
Nadmořská výška	200 m n. m.
PSČ	439 42
Počet domů	33 (2011)
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Seletice
Další údaje
Kód části obce	311464
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Seletice jsou malá vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi dva kilometry západně od Postoloprt. Seletice leží v katastrálním území Seménkovice o výměře 1,06 km².^[3]

Název

Název vesnice je odvozen z příjmení Sele ve významu ves lidí Seletových. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: de Zelecziez (1452), Seletice (1454) Seleticze (1549, 1559), Zelletiz (1692) a Seletitz (1846).^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1238.^[5] Tehdy si s povolením krále Václava I. purkrabí na Lokti Sulislav vyměnil s opatem břevnovského kláštera Klementem II. některé své majetky. Součástí směny byla i vesnice s názvem Helvitice, která je považována právě za Seletice.^[6] Někdy ve 14. století se stala vesnice součástí velkého panství benediktinského kláštera Porta Apostolorum v nedalekých Postoloprtech. Za husitských válek se většiny klášterních vesnic včetně Seletic zmocnilo město Louny. Z údajů v lounské účetní knize vyplývá, že Lounským v letech 1452 a 1453 platilo dávky šest sedláků, z nichž jeden byl rychtářem.^[7] V soupisu vesnic, které musely Louny v roce 1454 vrátit panovníkovi, se ale v Seleticích uvádí deset poddaných, kteří museli robotovat dohromady 48 dní v roce, a navíc ještě dvě poustky.^[8]

Na začátku 16. století se postoloprtské dominium stalo majetkem pánů z Veitmile. V roce 1559 si Veitmilové dělili majetek. Seletice měl tehdy v zástavě majitel Blažimi Jan z Vřesovic. Jan z Veitmile je vyplatil a znovu připojil k panství.^[9] Třicetiletá válka vesnici zpustošila. Nedlouho před jejím koncem, v roce 1642, byla z deseti hospodářství čtyři pustá.^[10] Podle tereziánského katastru z roku 1757 ve vsi hospodařilo dvanáct sedláků. Většinou šlo o velké statky o rozloze kolem patnácti hektarů. Poddaní měli pro svou potřebu několik malých chmelnic.^[11]

V roce 1910, kdy měly Seletice nejvíce obyvatel, zde působili dva ševci, kovář, kolář a byla zde hospoda. Elektřina byla do vsi zavedena v roce 1922.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011^[5] ^[12]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	125	153	160	211	244	210	204	124	101	87	78	45	54	40
Domy	23	25	29	35	44	43	50	35	.	31	24	27	32	33
_{Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Seménkovice.}

Pamětihodnosti

Kaple svatých Jana a Pavla, postavená po roce 1836.^[13]
Kamenný krucifix z roku 1831, restaurovaný v roce 2016.^[13]
Sokl ze zaniklého mariánského sloupu datovaného nápisem do roku 1701.^[13]

Galerie

Kaplička svatého Jana a Pavla
Krucifix z roku 1831
Sokl zničeného sloupu z roku 1701
Ulice ve vsi
Náves

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21.
↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Seletice, Seletitz, s. 37.
↑ ^a ^b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.
↑ Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, díl I. Příprava vydání Karel Jaromír Erben. Praha: [s.n.], 1855. 813 s. Dostupné online. S. 443.
↑ VANIŠ, Jaroslav. Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1472 a 1490–1491. Praha: Academia, 1979. 966 s. S. 184, 369.
↑ KALOUSEK, Josef. Archiv český, sv. XIV. Praha: [s.n.], 1895. 612 s. Dostupné online. Kapitola Popis odcizených statků duchovenských 1454, s. 378.
↑ VESELÝ, Johann. Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg. Praha: vlastním nákladem, 1893. 160 s. S. 21.
↑ Der politische Betzirk Saaz. Eine Heimatkunde.. Příprava vydání Karl Tutte. Žatec: Verlag des Bezirks-Lehrer-Vereines in Saaz, 1904. 918 s. S. 855.
↑ Tereziánský katastr český, svazek 2: Rustikál. Příprava vydání Aleš Chalupa. Praha: Archivní správa ministerstva vnitra, 1966. S. 403.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.
↑ ^a ^b ^c ROEDL, Bohumír; MACH, Václav. Postoloprtsko. Postoloprty: Město Postoloprty, 2021. 199 s. ISBN 978-80-87019-24-5. S. 155.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Seletice na Wikimedia Commons
Katastrální mapa katastru Seménkovice na webu ČÚZK

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[Katastr-3] Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21.

[profous-4] PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Seletice, Seletitz, s. 37.

[sldb2001-5] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.

[erben-6] Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, díl I. Příprava vydání Karel Jaromír Erben. Praha: [s.n.], 1855. 813 s. Dostupné online. S. 443.

[vanis-7] VANIŠ, Jaroslav. Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1472 a 1490–1491. Praha: Academia, 1979. 966 s. S. 184, 369.

[kalousek-8] KALOUSEK, Josef. Archiv český, sv. XIV. Praha: [s.n.], 1895. 612 s. Dostupné online. Kapitola Popis odcizených statků duchovenských 1454, s. 378.

[vesely-9] VESELÝ, Johann. Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg. Praha: vlastním nákladem, 1893. 160 s. S. 21.

[tutte-10] Der politische Betzirk Saaz. Eine Heimatkunde.. Příprava vydání Karl Tutte. Žatec: Verlag des Bezirks-Lehrer-Vereines in Saaz, 1904. 918 s. S. 855.

[chalupa-11] Tereziánský katastr český, svazek 2: Rustikál. Příprava vydání Aleš Chalupa. Praha: Archivní správa ministerstva vnitra, 1966. S. 403.

[sldb2011-12] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.

[Roedl,_Mach_2021-13] ROEDL, Bohumír; MACH, Václav. Postoloprtsko. Postoloprty: Město Postoloprty, 2021. 199 s. ISBN 978-80-87019-24-5. S. 155.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

Navigation

Navigace

Tématické portály