Selhání přehrad

Selhání přehrady je stav, kdy je poškozeno vodní dílo přehrazující vodní tok. Nemusí se jednat nutně o protržení hráze, ale může jít o pouhé přetečení hráze, při kterém dojde jen k malému poškození stavebních částí vodního díla a to je i nadále schopné plnit své funkce (např. provoz vodní elektrárny). Protržení hráze způsobí záplavovou vlnu, která je schopná zničit rozsáhlá území. V nejhorším případě dojde ke kolapsu dalších hrází a tím nastanou mnohem větší škody.

Dvě z nejhorších selhání přehrad – Malpasset (1959, Francie) a Vajont (1963, Itálie) – byla způsobena nedostatečným inženýrsko-geologickým průzkumem.

Příčiny selhání

V historii došlo na území dnešního Česka jen ke třem selháním přehrad, ve dvou případech se jednalo o protržení a v jednom (přehrada Mlýnice) o přetečení.

Důvodem selhání bývají:

• nestandardní konstrukce nebo materiály,
• špatný projekt přepadu (malá kapacita),
• geologická nestabilita způsobená změnou hladiny nebo špatný geologický průzkum,
• sesuv půdy do jezera,
• špatná údržba (zejména výpustí),
• extrémní přítok,
• chyba v projektu,
• vnitřní eroze (zejména u sypaných hrází),
• antropogenní, záměrné zničení přehrady, například vojenskou operací (Operace Chastise), jejímž účelem je vyřadit protivníkovy hydroelektrárny a poškodit tak průmysl.

Není bez zajímavosti, že socialistické Československo mělo plán, který měl v případě války zabránit likvidaci velkých přehrad na Vltavě, kupříkladu počítal s vypuštěním Orlické přehrady.^[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu selhání přehrad na Wikimedia Commons
• PROCHÁZKOVÁ, Martina. Přehradou Mlýnice se valí tisíciletá voda, armáda evakuovala obce pod hrází. iDNES.cz [online]. 2010-08-07 [cit. 2013-06-30]. Dostupné online.