Seliger
| Seliger | |
|---|---|
 Nilovův klášter na ostrově Stolbnyj na jezeře Seliger | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Rusko |
| Oblasti | Novgorodská, Tverská |
| Rajóny | Demjanský (N), Ostaškovský (T) |
| Sídla | Ostaškov |
| Zeměpisné souřadnice | 57°11′20″ s. š., 33°5′ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 212 km² |
| Délka | 60 km |
| Šířka | 37 km |
| Povodí | 2275 km² |
| Max. hloubka | 5,8 m |
| Ostatní | |
| Typ | ledovcové jezero |
| Nadm. výška | 205 m n. m. |
| Přítok vody | Čerjomucha, Soroča, Krapivenga, Momenga |
| Odtok vody | Seližarovka |
| Ostrovy | Chačin, Stolbnyj |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Seliger (rusky Селигер) je jezero na hranici Tverské a Novgorodské oblasti v Rusku. Nachází se na severozápadě Valdajské vysočiny. Jezero je ledovcového původu a velmi nepravidelného, členitého tvaru. Má rozlohu 212 km².[1] Je ze severu na jih 60 km dlouhé. Průměrně je hluboké 5,8 m, nejvíce 24 m[1]. Leží v nadmořské výšce 205 m.[1] Název jezera je pravděpodobně z finštiny.
Pobřeží
Jezero má lopatkovitý tvar. Skládá se z několika téměř izolovaných vodních ploch, zvaných pljosy (Ostaškovský, Nižněpožický, Sosnický, Seližarovský atd.), které jsou spojeny úzkými krátkými průtoky.
Ostrovy
Na jezeře se nachází přibližně 160 ostrovů.[1] Největší z nich je Chačin (32 km²), který takřka vyplňuje severní polovinu jezera; druhým největším je Gorodomlja (3,1 km²). Krom toho je v této oblasti velké množství poloostrovů.
Vodní režim
Do jezera ústí 110 přítoků, z nichž hlavní jsou Čerjomucha, Krapivenga, Soroča, Momenga. Odtéká z něj Seližarovka (přítok Volhy)
Klima
Klima v této oblasti je mírné a pevninské. Příjemně teplé dny s teplotami na 20 °C mohou přicházet od konce května do začátku září, naopak od prosince do konce února může teplota klesat pod –20 °C. Voda na jezeře zamrzá v listopadu až v prosinci a rozmrzá ve druhé polovině dubna až v květnu.
Fauna a flóra
Na jezeře je rozvinutý rybolov (síhové severní i malí, cejni, candáti, štiky). Do 1. poloviny 20. století byl rybolov „decentralizovaný“ a rybářství se věnoval kdekdo z Ostaškova a okolních vesnic. Jednalo se o tradiční povolání a ryby v těžších dobách zastaly funkci lokální měny.
Osídlení pobřeží
Na jižním břehu leží město Ostaškov, mezi menší obce a osady patří Žar, Svetlica, Pačkovo, Zalučje, Neprije. Oblast jezera je zónou masivního oddychu a turistiky. Na přelomu 40. a 50. let na ostrově Gorodomlja byla základna, laboratoře a vědecká pracoviště raketové techniky.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-09-28]. Heslo ́СЕЛИГЕ́Р. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-05. (rusky)
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Селигер“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seliger na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Early color photograph from Russia, created by Sergei Mikhailovich Prokudin-Gorskii as part of his work to document the Russian Empire from 1909 to 1915.
The Monastery of St. Nil on Stolobnyi Island in Lake Seliger in Tver Province.
Full caption from The Library of Congress exhibition "The Empire That Was Russia:View of the Nilova Monastery. The Monastery of St. Nil' on Stolobnyi Island in Lake Seliger in Tver' Province, northwest of Moscow, illustrates the fate of church institutions during the course of Russian history. St. Nil (d. 1554) established a small monastic settlement on the island around 1528. In the early 1600s his disciples built what was to become one of the largest, wealthiest, monasteries in the Russian Empire. The monastery was closed by the Soviet regime in 1927, and the structure was used for various secular purposes, including a concentration camp and orphanage. In 1990 the property was returned to the Russian Orthodox Church and is now a functioning monastic community once