Selim I.

Selim I.
kayser Rúmu, osmanský sultán, chalífa atd.
Portrét
Osmanská miniatura se Selimem I.
TitulyŞehzade (14661512)
princ-guvernér v Trapezuntském sandžaku (14871510)
sultán (15121520)
chalífa (15161520)
Khadim ul. Haramajn iš Šarifajn (15171520)
Narození10. října 1466
Amasya
Úmrtí22. září 1520
Çorlu
Pohřbenmešita Yavuz Selim
PředchůdceBájézíd II.
NástupceSulejman I.
ManželkaAyşe Hafsa Sultan
PotomciSulejman I., Hatice Sultan, Šah Huban Sultan, Beyhan Sultan, Hafsa Sultan, Fatma Sultan a Şehzade Sultan
OtecBájezíd II.
MatkaGülbahar Hatun
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Selim I. (10. října 1465 / 1466 / 147022. září 1520) mnohdy přezdívaný „Hrozný“ byl osmanským sultánem v letech 15121520.

Jeho panování bylo významné zvláště díky obrovské expanzi říše, zejména dobytí v letech 1516 a 1517 Mamlúckého sultanátu, který zahrnoval provincie Levanty (tj. přibližně současných států Sýrie, Libanonu, Izraele, Jordánska), východního pobřeží Rudého moře a samotný Egypt. Díky tomuto dobytí srdce arabského světa se stala Osmanské říše dominantní silou v regionu a též i v islámském světě.

Po dobytí Egypta Selim převzal titul chalífy, tedy vůdce celého muslimského světa, jako první osmanský sultán, čímž založil Osmanský chalífát. Nechal si také udělit titul „Khadim ul. Haramajn iš Šarifajn“ (služebník svatých měst Mekky a Mediny) od šarifa Mekky v roce 1517.

Osmanský sultán a chálífa Selim I.

Selimova expanze do Středního východu představovala náhlou změnu v expanzní politice říše, která byla před jeho vládou směřována do východní Evropy a dalších tureckých „beyliků“ v Anatolii. Na sklonku jeho života v roce 1520 Osmanská říše pokrývala téměř cca 4 000 000 km², které se ztrojnásobily právě během Selimovy vlády.

Svoji přezdívku „Hrozný“ si získal zejména kvůli bojům o získání a udržení svého sultánského trůnu, kdy byl schopen povraždit (nejenom) spoustu svých příbuzných včetně svých vlastních bratrů a synů. Nakonec zbyl v podstatě pouze jeho nástupce Sulejman I. zvaný „Nádherný“.

Konkubíny a manželky

Sultán Selim měl 2 manželky;

Ayşe Hafsa Sultan (5. prosince 147919. března 1534), dcera krymského chána Meñli I Giraye. Sultánovi porodila jednoho syna a tři dcery

Ayşe Hatun, porodila sultánovi pouze 3 dcery, tudíž nedosáhla titulu sultánky.

Kromě těchto dětí měl ještě 3 syny a 1 dceru – prince Orhana, Musu, Korkuta a Gevherhan Sultan, ti se však nedožili ani 10 let.

Jeho synem byl i Üveys Paša, ten však nebyl se ženou z harému a tak nebyl uznán jako nástupce trůnu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Selim I na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Coat of arms of the Ottoman Empire (1882–1922).svg
Every sultan of the Ottoman Empire had his own monogram, called the tughra, which served as a royal symbol. A coat of arms in the European heraldic sense was created in the late 19th century. Hampton Court requested from the Ottoman Empire a coat of arms to be included in their collection. As the coat of arms had not been previously used in the Ottoman Empire, it was designed after this request, and the final design was adopted by Sultan Abdul Hamid II on 17 April 1882.
Yavuz Selim.jpg
Yavuz Sultan Selim
Flag of Ottoman Empire (1517-1793).svg
Flag of Ottoman Empire (1517-1793)
Nakkaş Selim.jpg
Selim I., osmanische Miniatur, gemalt von Nakkaş Osman.
Sultan Selim I Tugra.svg
طغرة السلطان سليم الأول