Selim III.
| Selim III. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. prosince 1761 Istanbul |
| Úmrtí | 29. července 1808 (ve věku 46 let) Konstantinopol |
| Otec | Mustafa III. |
| Matka | Mihrişah Sultan |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Selim III (Osmanská turečtina: سليم ثالث Selīm-i sālis) (24. prosince 1761 – 28. či 29. července 1808) byl sultánem Osmanské říše v letech 1789 až 1807.
Život
Selim III. usedl na trůn v roce 1789, tedy v době, kdy byla Osmanská říše ve válce s Rakouskem a Ruskem pod tehdejší vládou ambiciózní Kateřiny II.
Selim III. je hodnocený jako vzdělaný, ale nerozhodný panovník. Jeho hlavním cílem byla obrana Osmanské říše, což považoval za možné pouze za pomoci armády dle evropského stylu. Založil nové vojsko Nizam-i Cedit (Nový pořádek), které mělo nahradit zkorumpované a neefektivní janičáře. Jednalo se o vojsko složené z rekrutovaných anatolských mládenců. Ti byli vycvičeni evropskými důstojníky, měli uniformy podobné francouzským vojákům a disponovali také dělostřelectvem.
Selim III. také podpořil dosud chabé kontakty s Evropany - evropští vyslanci do té doby působili v Istanbulu, pyšní osmanští vládci ale zájem o oboustrannou komunikaci neměli. Založil velvyslanectví v Londýně (1793) a následně i v Paříži, Berlíně a Vídni. Tím se také pozvedla dosud téměř zcela chybějící znalost evropských jazyků v Osmanské říši; tamní elity byly vzdělány pouze v osmanské turečtině, perštině a arabštině a pro překlady používaly dragomany – překladatele pocházející především z křesťanských milétů. Sultán Selim proslul i svými kulturními zájmy, zajímal se o architekturu a o hudbu, kterou i sám skládal. Některé z jeho skladeb pro flétnu se dodnes v Turecku hrají na koncertech a dokonce i v rozhlase.
Ve svých reformách dle evropského vzoru se však Selim III. omezil v podstatě pouze na armádu, ale neřešil (a nemohl řešit) další osmanské problémy, zejména ekonomiku, vzdělávání atd.
V roce 1806 byl Selim III. svržen a následně zavražděn janičáři a derebeji pod záminkou ochrany víry a tradic. Odmítali totiž převzít údajné metody nevěřích. Nově dosazený Mustafa IV. jim naopak zajistil pokračující nezávislost a zrušil (již tak polovičaté) reformy. Jednotky Nizam-i Cedit byly rozpuštěny a evropská velvyslanectví uzavřena.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Selim III. na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Abdulhamid I. | .svg){kind=small} | Osmanský sultán 1789–1807 | | Nástupce: Mustafa IV. |
Média použitá na této stránce
.svg)
Every sultan of the Ottoman Empire had his own monogram, called the tughra, which served as a royal symbol. A coat of arms in the European heraldic sense was created in the late 19th century. Hampton Court requested from the Ottoman Empire a coat of arms to be included in their collection. As the coat of arms had not been previously used in the Ottoman Empire, it was designed after this request, and the final design was adopted by Sultan Abdul Hamid II on 17 April 1882.
Selim III
Tughra (i.e., seal or signature) of Selim III, Sultan of the Ottoman Empire (1789-1807). An explanation of the different elements composing the tughra can be found here.
An Ottoman flag with an eight pointed star rather than the five pointed star which later became typical.