Selkupština

Selkupština
Počet mluvčíchseverní dialekt 1000 - 1500, centrální dialekt 200, jižní dialekt 100
Klasifikace
PísmoCyrilice
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2sel (B)
sel (T)
ISO 639-3sel
EthnologueSEL
Wikipedie
testovací verze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Selkupština se řadí do uralské jazykové rodiny, konkrétněji do skupiny samojedských jazyků, které se dále rozdělují na severní a jižní samojedské jazyky. Do severních se řadí nganasanština, enečtina a něnečtina, a z jižních dnes zůstává živá pouze selkupština.  „Selkupštinou se mluví na území Sibiře kolem řeky Taz a mezi řekami Ob a Jenisej“.[1]

K selkupskému etniku se dle sčítání lidu z roku 2010 hlásilo 3 900 osob. Centrálním dialektem (na základě sčítání z roku 2007) hovořilo 200, severním 1 000 - 1 500 a jižním méně než 100 osob.[2]V selkupštině rozlišujeme tři základní dialekty - tazovský (severní), tymský (centrální) a keťský (jižní).“[1]

Fonologie

Abeceda je v selkupštině složena z dvaceti pěti grafémů pro vokály a šestnácti grafémů pro konsonanty.[3]

Přehled vokálů[4]
PředopatrovéStředopatrovéZadopatrové
Vysokéi   ii     І  ІІ    ü   üü        ї   їїu   uu
Středníe  ee   ɛ   ɛɛë   ëë  o  oo   åå
Nízkéä   ää-    a     aa
Přehled konsonantů[3]
Explozívy p  t  k  q
Nosovkym  n  ń   ŋ
Afrikátač
Frikativys  š
Laterályl  l'
Vibrantar
Polovokályw  j

Morfologie

Selkupština patří mezi aglutinační jazyky, stejně jako většina uralských jazyků.

Příklad aglutinace můžeme vidět např. při tvoření kondicionálu přidáním sufixu mmä u slovesa qo.[5]

1. sg.          qo-mmä-k2. sg.         qo-mmä-ntï3. sg.         qo-mmä
1. sg. obj.   qo-mmä-n2. sg. obj.  qo-mmä-l3. sg. obj.  qo-mmä-tï

Příkladem flexe jsou např. koncovky osob u časování sloves, které označují nejen osobu, ale zároveň i číslo. Ukázka na minulém času slovesa qo.[5]

1. osoba singuláruqoo-s-ak
1. osoba duáluqoo-s-ïmmII
1. osoba pluráluqoo-s-ïmït

Příkladem izolace je používání postpozic.[5]

poo-n ïlqïn pod stromem

Substantiva

„Substantiva nerozlišují rod, jejich hlavní rozdělení je na živá a neživá. Těm, která označují životnost, chybí tvary lokativu a elativu."[5] Například v jednom ze sub dialektů severní selkupštiny (Midlle Taz) je tato absence jediné morfologické rozlišení mezi životností a neživotností.[5]Deklinačními kategoriemi jsou číslo (singulár, duál, plurál), pád a posesivita.“[3] „Posesivní tvary rozlišují vlastníka ve 3 osobách a 3 číslech pomocí posesivních sufixů ve dvou sériích, jedna se používá ve spojení s nominativem, druhá se všemi objektovými pády.“[5]

Posesivní sufixy[5]
1. sg.2. sg.3. sg.1. d.2. d3. d.1. pl.2. pl.3. pl.
Nominativ-MÏ

-(A)M

-LÏ

-(A)L

-TÏ-MII-LII-TII-MÏT-LÏT-TÏT
Objektové pády-TÏ-TÏ-II-TII-TII-ÏT-TÏT-TÏT
Pády[5]
Název páduKoncovka
1. Nominativbez koncovky
2. Genitiv-n
3. Akuzativ-m
4. Instrumentál-sä
5. Karitiv-kåålїn / -kåål
6. Translativ-qo
7. Koordinativjan
8. Dativ-Allativ-nїn
9. Illativ-ntɨ / -tɨ
10. Lokativ-qїn
11. Elativ-qїnї
12. Prolativ-mїn
13. Vokativprodloužený poslední vokál nebo přidání -ëë

Slovesa

Slovesa rozlišují číslo – singulár, duál a plurál, a osoby – první, druhou, třetí, které se tvoří pomocí flexe, a to přidáváním příslušných koncovek. Slovesa také rozlišují dva typy konjugace – subjektivní a objektivní.[3] To znamená, že tvary sloves se mění v závislosti na tom, zda je ve větě objekt nebo ne. „Konjugačními kategoriemi jsou osoba, číslo, čas, způsob a typ konjugace.“[3]

Slovesné způsoby
Slovesný způsobZnak způsobu
Indikativnemá
Kondicionálsufix –mmä (vokalický kmen) / -mä (konsonantní kmen)
Subjunktivčástice ɛnä
Auditivsufix –kunä
Debitivsufix -psååt (vokalický kmen) / -sååt (konsonantní kmen)
Optativsufix -lä (často s pre-/postpozicí )
Imperativnemá specifický sufix, ale vyznačuje se určitými příponami pro 2. a 3. osoby
Latentivsufix -nt (často v kombinaci s prepozicí na), -t (konsonantní kmen), (kmen končící na -r)

V selkupštině se rozlišuje přítomný, budoucí a dva minulé časy. Tvoří se pomocí sufixů, které se připojují ke kmeni slovesa. Přítomný čas nemá svůj zvláštní sufix, ale mezi kmen a koncovku osoby se vkládá -n- /-ŋ-.Znakem minulého času je sufix -s, pro vyprávěcí minulý čas se používají sufixy -mp po konsonantním kmeni a -p po vokalickém kmeni.“[4]„Sufixy pro budoucí čas jsou -t, -nt, -ɛnt, -tɛnt a jejich volba závisí na fonetické stavbě kmene, ke kterému se připojují.“[4] Nejprve se ke kmeni připojují sufixy způsobu, za ně sufixy značící čas a za nimi následují koncovky příslušné osoby.[5]

Př.: Časování slovesa qo v indikativu présentu v singuláru (objektivní časování je ve všech osobách) [4]

1. sg.

1. sg. obj

qoŋak

qoŋam

2. sg.

2. sg. obj

qoŋantї

qoŋal

3. sg.

3. sg. obj

qoŋa

qoŋїtї

Př.: Časování slovesa qo v indikativu présentu v duálu (objektivní časování pouze ve 3. osobě) [5]

1. d.qoŋїmІІ  ~ qoŋɛj
2. d.qoŋїlІІ
3. d.

3. d. obj

qoŋååqI

qoŋїtII

Př.: Časování slovesa qo v indikativu présentu v plurálu [5]

1. pl.qoŋїmїt
2. pl.qoŋїlїt
3. pl.qoŋååtїt

Derivace se používá při tvorbě tranzitivních a intranzitivních, kauzativních (sufixy =RALTÏ-, =TALTÏ-, =LJLJALTÏ-, =ALLALT) či reflexivních tvarů sloves (sufixy =Ï-, =ČJÏ-, =II-, =ILJČJÏ-). Také se používá pro vyjádření způsobu slovesného děje (Aktionsart).[5]

Kromě určitých (finitních) tvarů sloves má selkupština i neurčité (nefinitní) tvary, do nichž se řadí infinitivy, participia či verbální substantiva.

„Pro tvoření záporu v selkupštině existují 4 záporné částice (ašša, ɨkɨ, čääɳka, ńetu) a 2 záporná slovesa (čääɳkigo, tačalqo). To, která z možností se použije, závisí na typu věty.“[6]

Syntax

„Nejběžnější slovní pořádek ve větě je ve složení subjekt – objekt – verbum.“[3]

Finitní a nefinitní věty se liší tvarem subjektu, „ve finitní větě je subjekt v nominativu, kdežto v nefinitní větě v genitivu. Přímý objekt je buď v akuzativu, nebo nominativu.“[3]

Příklady

Číslovky

SelkupskyČesky
oккыpjeden
шэдdva
нaгyptři
тэтčtyři
coмблapět
ceльдьšest
нaдasedm
шэдтятгвэтosm
oккыpтятгвэтdevět
кöтdeset

Odkazy

Reference

  1. a b Selkup language, alphabet and pronunciation. www.omniglot.com [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. 
  2. Selkup. Ethnologue. Dostupné online [cit. 2017-01-21]. 
  3. a b c d e f g Endangered Languages of Siberia - The Selkup Language. lingsib.iea.ras.ru [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. 
  4. a b c d ABONDOLO, Daniel. The Uralic Languages. [s.l.]: Routledge 648 s. Dostupné online. ISBN 9781136135002. (anglicky) Google-Books-ID: VWDxBwAAQBAJ. 
  5. a b c d e f g h i j k l ABONDOLO, Daniel. The Uralic languages. London: [s.n.], 2006. ISBN 04-154-1264-1. S. 548–579. 
  6. MIESTAMO, Matti; TAMM, Anne; WAGNER-NAGY, Beáta. Negation in Uralic Languages. [s.l.]: John Benjamins Publishing Company 679 s. Dostupné online. ISBN 9789027268648. (anglicky) Google-Books-ID: qmwCCgAAQBAJ. 

Externí odkazy