Sellait

(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0

Sellait (Strüver 1868) MgF₂, je čtverečný minerál.^[1]

Tvoří krátce i dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly. Na krystalech vyvinuty tvary a {010}, m {110}, h {210}, e {011}, β {112}, s {111}, n {221}, W {551}, p {111}. Krystaly dvojčatí podle {101} a jsou podobné dvojčatům rutilu. Velikost krystalů dosahuje až 5 cm

Tvoří vláknité agregáty.

a_o=4,623, c_o=3,052, Z=2

P4₂/mnm

3,267(100;110), 2,547(15;101), 2,231(76;111), 2,067(24;210), 1,711(56;211), 1,633(20;220), 1,374(22;301)

Štěpnost má podle {100} a {110} dokonalou, podle {101} nedokonalou, je křehký, lom má lasturnatý. T=5-6, h=3,147-3,176. UV záření fosforeskuje (zelená a modrá).

Je bezbarvý, bílý, někdy i růžový, průhledný, skelně lesklý.

Je bezbarvý, opticky jednoosý (+) No=1,378, Ne=1,390 (pro Na-světlo), často anomálně dvojosý s 2V=67°, protažení (+), zrna jsou někdy charakteristická mozaikovitým zhášením.

V IČ spektru je silný vibrační pás na vlnočtu 3615 cm⁻¹.

Ve vodě téměř nerozpustný, rozpouští se v koncentrované kyselině sírové za uvolňování HF.

Nazván podle italského mineraloga K. Sella (1827-1884).

neuvedeno

G - uznané nerosty popsané před založením komise (grandfathered)

9.2.2. (Dana), III.A.6. Řada sellaitu (Strunz)

Popsán z Vesuvu v Itálii z bloků kontaktně metamorfovaných vápenců s anhydritem, sádrovcem a wagneritem.

nemá

• Anthony a kol. (1997): Handbook of Mineralogy Vol. III. Mineral Data Publishing Tucson, Arizona 503 ISBN 0-9622097-2-4
• Čuchrov a kol. (1963): Mineraly, spravočnik: Galogenidy, izdav. Akad. Nauk SSSR, Moskva 63-66.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sellait na Wikimedia Commons
• http://www.webmineral.com/data/Sellaite.shtml
• http://www.mindat.org/min-3614.html