Selské povstání na Moravě (1821)
Selské povstání na Moravě | |||
---|---|---|---|
období: po napoleonských válkách | |||
Pomník selského povstání v Rudlicích z roku 1921 | |||
Trvání | březen červenec 1821 | ||
Místo | Moravské markrabství | ||
Příčiny | nespokojenost poddaných s mírou robotního zatížení | ||
Výsledek | strůjci povstání odsouzeni k ranám holí a vězení | ||
Strany | |||
| |||
Lídři | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Selské povstání na Moravě roku 1821 bylo lidové povstání, které trvalo od března do července roku 1821 za účelem stanovení nižsí míry poddanské daně. Jednalo se zároveň o historicky poslední selské povstání, tedy povstání proti principům feudálního hospodářského systému, v českých zemích.
Průběh a důsledky
Samotné povstání bylo vyvrcholením špatné hospodářské situace po nedávno skončených napoleonských válkách, které na počátku 19. století také přímo zasáhly území západní, střední a jižní Moravy. Svůj podíl v oblasti mělo též zvýšení kriminality, včetně známého případu loupežné bandy Jana Jiřího Grasela, oběšeného roku 1818.
Nepokoje vyvolala dezinformace o tom, že by v rámci nového daňového zákona měla být zrušena také robota. V březnu 1821 se sešlo celkem 20 sedláků z oblasti západní Moravy a Jihlavska v Rudlicích na Znojemsku,[1][2] na pozvání rudlického rycháře Martina Viklického.[3] Zde bylo ujednáno, že na protest proti vysokému poddanskému daňovému zatížení poddanští sedláci 25. března neosejí pole vlastněná šlechtou. Povstání se pak rychle šířilo též mimo západní Moravu: do jižních Čech, na Jindřichohradecko, Jihlavsko, Brněnsko či Přerovsko na středomoravské Hané. Sedlákům, kteří se k povstání nechtěli připojit, bylo pak nezřídka vyhrožováno.[1]
Moravský zemský gubernator hrabě Antonín Bedřich I. Mitrovský z Nemyšle vypravil do vzbouřených krajů zvláštního komisaře barona Forgáče, jenž jako jediný z gubernialních radů uměl trochu česky, i s početným vojenským kontingentem. K radikálnějším akcím pak přikročil dvorský komisař rada baron Mayern (uměl aspoň poněkud česky), který v průběhu července a srpna 1821 vzpouru s posílenými vojenskými sbory potlačil.
Za původce vzpoury byli označeni především sedláci z Rudlic a okolí: okolo 150 lidí bylo dopraveno do Brna a odsouzeno k trestům vězení od dvou měsíců do dvou let, někteří byli dále odsouzeni k trestu bití holí. Věznění byli drženi v brněnské pevnosti Špilberk a v káznici na Cejlu, řada z nich pak věznění nepřežila.[3]
K definitivnímu zrušení roboty v Rakouském císařství pak došlo až s koncem metternichovské éry, roku 1848.
Památka
Na paměť povstání byl v Rudlicích rou 1921 v rámci stého výročí od vypuknutí povstání odhalen kamenný pomník s pamětní deskou.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Selské povstání proti robotě začalo v Rudlicích. ČT24 [online]. [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Historie - Oficiální stránky obce Rudlice u Znojma. www.obecrudlice.cz [online]. [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ a b SPĚVÁK, Přemysl. Poslední selskou bouři potlačilo vojsko. Došlo na rány holí i týrání v kobkách. Deník.cz. 2021-04-30. Dostupné online [cit. 2023-03-26].
Literatura
- Časopis Moravského musea zemského. Brno: Moravská musejní společnost, 1906, 6(2), s. 319. ISSN 1212-1940. Dostupné online
- DVOŘÁK, Rudolf. Poslední robotní vzpoura na Moravě, roku 1821. Vlastním nákladem, 1907. 287 s.
- KROFTA, Kamil. Dějiny československé. Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1946, [v tiráži] 1947, s. 586. Dostupné online
- TIRAY, Jan a Augustin KRATOCHVÍL. Vlastivěda moravská, II., Díl IV. místopisu, Čís. 82: Místopis Moravy. Jihlavský kraj. Slavonický okres. V Brně: Nákladem Musejního spolku, 1926, s. 11. Dostupné online
Související články
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit, sources: Moravská orlice s klenotem.jpg (the eagle delivered from), Licence: CC BY-SA 4.0
Heraldická vlajka Moravského markrabství a moravských markrabat.
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento soubor byl pořízen v rámci Společného wikifotografování brněnské komunity redaktorů české Wikipedie: 2016-09-28.