Semarang

Semarang
Kota Semarang
Becak Tugu Muda Semarang Central Java.jpg
Semarang – znak
znak
Semarang – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška4 m n. m.
StátIndonésieIndonésie Indonésie
provincieStřední Jáva
Semarang
Semarang
Semarang, Indonésie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha373,8 km²
Počet obyvatel1 621 384 (2015)[1]
Hustota zalidnění4 337,8 obyv./km²
Správa
StarostaHendrar Prihadi
Vznik1547
Oficiální webwww.semarang.go.id
Telefonní předvolba(+62) 24
Označení vozidelH
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Semarang (indonésky Kota Semarang) je indonéské město ve střední části ostrova Jáva, na jeho severním pobřeží a v ústí stejnojmenné řeky. Je hlavním městem provincie Střední Jáva. Podle sčítání z roku 2010 mělo 2 067 254 obyvatel a bylo tak šestým nejlidnatějším městem v Indonésii. Rozlohou 373 km² je pak pátým největším městem po Jakartě, Surabaje, Bandungu a Medanu. Je především průmyslovým a obchodním centrem. Během koloniální éry (Indonésie byla nizozemskou kolonií) se stal Semarang hlavním přístavem země.

Klima

Město leží na rozhraní rovníkového a tropického monzunového podnebného pásu, průměrná roční teplota ve městě je 28 °C. Počasí je tedy horké a vlhké. Zejména v lednu, kdy vrcholí období dešťů, bývají ve městě záplavy.

Špatné hospodaření s vodou způsobilo, že se půda ve městě propadá místy až o 15 cm ročně. Důsledkem jsou velké záplavy, které si vyžadují velmi nákladná opatření.

Obyvatelstvo

Ve městě žijí především Javánci, kteří mluví jazykem javindo, což je kreolský jazyk se základem v nizozemštině. Asi 5 % obyvatelstva tvoří dávno usedlí etničtí Číňané, kteří z velké části žijí v čínské čtvrti, ale hovoří javindo a tvoří pevnou součást společnosti. Většina obyvatel vyznává islám.

Historie

Při ústí řeky Semarang do moře vznikla živá tržní osada s velkou čínskou čtvrtí a nizozemskou pevností. Roku 1678 předal sultán město Nizozemské východoindické společnosti na umoření svých dluhů. Společnost vedla dlouhé války a do města mnoho neinvestovala. V polovině 19. století postavili Nizozemci podél severního pobřeží Jávy Velkou poštovní silnici a brzy nato i železniční síť, jejímž hlavním uzlem byl Semarang. Vznikl zde tehdy moderní přístav, odkud se vyvážel hlavně cukr, káva, tabák, rýže a další zemědělské výrobky a plodiny.

Popis

Západ města je průmyslová zóna, na severu je mořské pobřeží a přístav. Středem města je historická čtvrť s charakteristickou koloniální architekturou, několika barokními kostely, velkou mešitou,ale i přepychovými vilami a dalšími pamětihodnostmi. Důležitou částí centra je tradiční čínská čtvrť. Turistickou páteří města se stala řeka Semarang a její nábřeží s parkovou úpravou a mnoha atrakcemi.

Hlavní z chrámů Sam Po Kong

Pamětihodnosti

  • Sam Poo Kong je nejstarší čínský chrámový komplex v Semarangu s pěti chrámy na celkové ploše 3,2 ha. Podle tradice jej založil čínský muslimský cestovatel a dobyvatel Čeng Che počátkem 15. století. Byl mnohokrát obnovován a v současnosti jej užívají nejen muslimové, ale také hinduisté, buddhisté a další.
  • Blenduk je barokní protestantský kostel s kopulí z roku 1753.
  • Kamenný památník Tugu Muda, vysoký 23 metrů, připomíná pětidenní bitvu a oběti mladých Indonésanů s Japonci v roce 1945.
  • Velká mešita na ploše 10 ha blízko přístavu byla otevřena v roce 2006. Má hlavní prostor pro 2 tisíce lidí, na nádvoří se vejde 15 tisíc osob.

Školství

V Semarangu je asi 600 základních škol, 220 nižších a přes 100 vyšších gymnázií, 88 odborných škol a 20 univerzit, z toho 8 soukromých. Nejvýznamnější jsou dvě:

  • Dipenegoro (UNDIP), státní univerzita s 11 fakultami, založená roku 1956
  • Soegijapranata (UNIKA), katolická univerzita s 8 fakultami, založená 1982

Náboženství

Obyvatelstvo je dle náboženství rozděleno takto:

Osobnosti

Ve městě se narodil mj. nositel Nobelovy ceny za lékařství Willem Einthoven.

Galerie

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Semarang na anglické Wikipedii.

  1. Kode dan Data Wilayah Administrasi Pemerintahan Provinsi Jawa Tengah.

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Semarang. Sv. 22, str. 571

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Indonesia location map.svg
Autor: Uwe Dedering, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Indonesia.

Equirectangular projection. Stretched by 100.0%. Geographic limits of the map:

  • N: 6.5° N
  • S: -11.5° N
  • W: 94.5° E
  • E: 141.5° E
Made with Natural Earth. Free vector and raster map data @ naturalearthdata.com.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Semarang Old Town 2008.jpg
Autor: Crisco 1492, Licence: CC BY-SA 3.0
A picture of the train station in Semarang Old Town.
Exterior of Blenduk Church, Semarang, 2014-06-18.jpg
Autor: Crisco 1492, Licence: CC BY-SA 3.0
Exterior of Blenduk Church, Semarang, 2014-06-18. The image has been edited to remove an obstructive power line.
EPSN3106 (11002575065).jpg
Autor: 世書 名付 from Jakarta, Indonesia, Licence: CC BY 2.0
EPSN3106
Seal of the City of Semarang.svg
Lambang Kota Semarang. Lambang berupa perisai yang di dalamnya terdapat kapas berjumlah 5 buah dan 5 daun, padi berjumlah 14 bulir, Tugu Muda, bintang segilima, empat keris dan lima bambu runcing, bukit candi, gelombang air, benteng 10 gerigi, dan 2 ekor ikan laut. Dibuat untuk memperingati Pertempuran 5 Hari yang dimulai tanggal 14 Oktober 1945 dan lambang ini ditetapkan berdasarkan Keputusan Kepala Daerah Propinsi Djawa - Tengah tanggal 12 Djuni 1952 No. U. 145/1/5.
Flag of Semarang City.png
Autor: Semarang City, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Semarang City, based on this image
Sam Po Kong Temple Semarang Indonesia.jpg
Autor: Yunita Lestari, Licence: CC BY-SA 3.0
Sam Po Kong Temple Semarang, Indonesia.
Becak Tugu Muda Semarang Central Java.jpg
Autor: Midori, Licence: CC-BY-SA-3.0
Tugu Muda (Youth Monument) in Semarang, Central Java and cycle rickshaw (becak)