Semarang

Semarang
Kota Semarang
Becak Tugu Muda Semarang Central Java.jpg
Semarang – znak
znak
Semarang – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška4 m n. m.
StátIndonésieIndonésie Indonésie
provincieStřední Jáva
Semarang
Semarang
Semarang, Indonésie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha373,8 km²
Počet obyvatel1 621 384 (2015)[1]
Hustota zalidnění4 337,8 obyv./km²
Správa
StarostaHendrar Prihadi
Vznik1547
Oficiální webwww.semarang.go.id
Telefonní předvolba(+62) 24
Označení vozidelH
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Semarang (indonésky Kota Semarang) je indonéské město ve střední části ostrova Jáva, na jeho severním pobřeží a v ústí stejnojmenné řeky. Je hlavním městem provincie Střední Jáva. Podle sčítání z roku 2010 mělo 2 067 254 obyvatel a bylo tak šestým nejlidnatějším městem v Indonésii. Rozlohou 373 km² je pak pátým největším městem po Jakartě, Surabaje, Bandungu a Medanu. Je především průmyslovým a obchodním centrem. Během koloniální éry (Indonésie byla nizozemskou kolonií) se stal Semarang hlavním přístavem země.

Klima

Město leží na rozhraní rovníkového a tropického monzunového podnebného pásu, průměrná roční teplota ve městě je 28 °C. Počasí je tedy horké a vlhké. Zejména v lednu, kdy vrcholí období dešťů, bývají ve městě záplavy.

Špatné hospodaření s vodou způsobilo, že se půda ve městě propadá místy až o 15 cm ročně. Důsledkem jsou velké záplavy, které si vyžadují velmi nákladná opatření.

Obyvatelstvo

Ve městě žijí především Javánci, kteří mluví jazykem javindo, což je kreolský jazyk se základem v nizozemštině. Asi 5 % obyvatelstva tvoří dávno usedlí etničtí Číňané, kteří z velké části žijí v čínské čtvrti, ale hovoří javindo a tvoří pevnou součást společnosti. Většina obyvatel vyznává islám.

Historie

Při ústí řeky Semarang do moře vznikla živá tržní osada s velkou čínskou čtvrtí a nizozemskou pevností. Roku 1678 předal sultán město Nizozemské východoindické společnosti na umoření svých dluhů. Společnost vedla dlouhé války a do města mnoho neinvestovala. V polovině 19. století postavili Nizozemci podél severního pobřeží Jávy Velkou poštovní silnici a brzy nato i železniční síť, jejímž hlavním uzlem byl Semarang. Vznikl zde tehdy moderní přístav, odkud se vyvážel hlavně cukr, káva, tabák, rýže a další zemědělské výrobky a plodiny.

Popis

Západ města je průmyslová zóna, na severu je mořské pobřeží a přístav. Středem města je historická čtvrť s charakteristickou koloniální architekturou, několika barokními kostely, velkou mešitou,ale i přepychovými vilami a dalšími pamětihodnostmi. Důležitou částí centra je tradiční čínská čtvrť. Turistickou páteří města se stala řeka Semarang a její nábřeží s parkovou úpravou a mnoha atrakcemi.

Hlavní z chrámů Sam Po Kong

Pamětihodnosti

  • Sam Poo Kong je nejstarší čínský chrámový komplex v Semarangu s pěti chrámy na celkové ploše 3,2 ha. Podle tradice jej založil čínský muslimský cestovatel a dobyvatel Čeng Che počátkem 15. století. Byl mnohokrát obnovován a v současnosti jej užívají nejen muslimové, ale také hinduisté, buddhisté a další.
  • Blenduk je barokní protestantský kostel s kopulí z roku 1753.
  • Kamenný památník Tugu Muda, vysoký 23 metrů, připomíná pětidenní bitvu a oběti mladých Indonésanů s Japonci v roce 1945.
  • Velká mešita na ploše 10 ha blízko přístavu byla otevřena v roce 2006. Má hlavní prostor pro 2 tisíce lidí, na nádvoří se vejde 15 tisíc osob.

Školství

V Semarangu je asi 600 základních škol, 220 nižších a přes 100 vyšších gymnázií, 88 odborných škol a 20 univerzit, z toho 8 soukromých. Nejvýznamnější jsou dvě:

  • Dipenegoro (UNDIP), státní univerzita s 11 fakultami, založená roku 1956
  • Soegijapranata (UNIKA), katolická univerzita s 8 fakultami, založená 1982

Náboženství

Obyvatelstvo je dle náboženství rozděleno takto:

Osobnosti

Ve městě se narodil mj. nositel Nobelovy ceny za lékařství Willem Einthoven.

Galerie

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Semarang na anglické Wikipedii.

  1. Kode dan Data Wilayah Administrasi Pemerintahan Provinsi Jawa Tengah.

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Semarang. Sv. 22, str. 571

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Semarang Old Town 2008.jpg
Autor: Crisco 1492, Licence: CC BY-SA 3.0
A picture of the train station in Semarang Old Town.
Exterior of Blenduk Church, Semarang, 2014-06-18.jpg
Autor: Crisco 1492, Licence: CC BY-SA 3.0
Exterior of Blenduk Church, Semarang, 2014-06-18. The image has been edited to remove an obstructive power line.
EPSN3106 (11002575065).jpg
Autor: 世書 名付 from Jakarta, Indonesia, Licence: CC BY 2.0
EPSN3106
Seal of the City of Semarang.svg
Lambang Kota Semarang. Lambang berupa perisai yang di dalamnya terdapat kapas berjumlah 5 buah dan 5 daun, padi berjumlah 14 bulir, Tugu Muda, bintang segilima, empat keris dan lima bambu runcing, bukit candi, gelombang air, benteng 10 gerigi, dan 2 ekor ikan laut. Dibuat untuk memperingati Pertempuran 5 Hari yang dimulai tanggal 14 Oktober 1945 dan lambang ini ditetapkan berdasarkan Keputusan Kepala Daerah Propinsi Djawa - Tengah tanggal 12 Djuni 1952 No. U. 145/1/5.
Flag of Semarang City.png
Autor: Semarang City, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Semarang City, based on this image
Indonesia location map.svg
Autor: Uwe Dedering, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Indonesia.

Equirectangular projection. Stretched by 100.0%. Geographic limits of the map:

  • N: 6.5° N
  • S: -11.5° N
  • W: 94.5° E
  • E: 141.5° E
Made with Natural Earth. Free vector and raster map data @ naturalearthdata.com.
Sam Po Kong Temple Semarang Indonesia.jpg
Autor: Yunita Lestari, Licence: CC BY-SA 3.0
Sam Po Kong Temple Semarang, Indonesia.
Becak Tugu Muda Semarang Central Java.jpg
Autor: Midori, Licence: CC-BY-SA-3.0
Tugu Muda (Youth Monument) in Semarang, Central Java and cycle rickshaw (becak)