Semeru
Semeru | |
---|---|
![]() Semeru z vesnice Sumberurip (květen 2021). | |
Vrchol | 3 676 m n. m. |
Prominence | 3 676 m |
Poznámka | Nejvyšší hora ostrova Jáva |
Poloha | |
Světadíl | Asie |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 8°6′ j. š., 112°55′ v. d. |
Typ | stratovulkán |
Erupce | 2023 (stále činná) |
Hornina | andezit, čedič |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Semeru (3 676 m n. m.), indonésky Gunung Semeru nebo také Mahameru, je aktivní stratovulkán, který se nachází ve východní části indonéského ostrova Jáva, v distriktu Pronojiwo provincie Východní Jáva. S nadmořskou výškou 3 676 m je zároveň nejvyšší horou ostrova. Sopka je součástí většího vulkanického masívu, který se táhne od kaldery Tengger. Nachází se na jeho jižním okraji a překrývá starší kaldery Ajek-ajek a Jambangan.[1][2]
Vulkán je součástí Národního parku Bromo-Tengger-Semeru (indonésky Taman Nasional Bromo Tengger Semeru), vyhlášeného 14. listopadu 1982.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Ratusan_rumah_tertimbun_abu_vulkanik_erupsi_gunung_Semeru.jpg/220px-Ratusan_rumah_tertimbun_abu_vulkanik_erupsi_gunung_Semeru.jpg)
Semeru patří mezi aktivní sopky, v 19. a 20. století bylo zaznamenáno více než 50 menších erupcí. Jednalo se zejména o lávové nebo pyroklastické proudy. Pro současnou aktivitu jsou charakteristické menší erupce, které se opakuji přibližně v intervalu 20 minut. Při výbuchu, k němuž došlo 4. prosince 2021, zemřelo několik desítek lidí. První zprávy hovořily o 13 mrtvých a 98 zraněných.[3] O dva týdny později byl zvýšen počet obětí na 57, počet zraněných na 104 a počet nezvěstných na 23.[4]
Hlavní příčinu nečekané erupce geologové přičítají podemletí lávového dómu silnými dešti a jeho následnému zhroucení, po němž následoval prudký únik plynů a vznik smrtícího pyroklastického proudu.[5]
4. prosince 2022 došlo k další středně silné sopečné erupci.[6] Doprovázely ji pyroklastické proudy, které se prohnaly údolími řek až do vzdálenosti 11 km od kráteru.[7]
V současné době (březen 2023) je v rámci eruptivní fáze, která započala v dubnu 2014, stále činná.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263300
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/semeru.html
- ↑ Při erupci sopky Semeru v Indonésii zemřelo nejméně třináct lidí. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-12-05 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online.
- ↑ https://www.jawapos.com/jpg-today/17/12/2021/hari-terakhir-pencarian-korban-erupsi-semeru-57-orang-meninggal/
- ↑ MAREK, Lukáš. Smrtící erupci sopky zřejmě zavinil déšť. V budoucnu může být hůř. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-12-17 [cit. 2021-12-17]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Sopka na Jávě vychrlila oblak popela a kouře. Úřady vydaly příkaz k evakuaci. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-12-04. Dostupné online.
- ↑ Il Mondo dei Terremoti. Un'impressionante sequenza di flussi piroclastici è stata generata poche ore fa sul vulcano #Semeru, in Indonesia. Tali flussi hanno percorso a gran velocità ben 11 km (!!) travolgendo e distruggendo anche le telecamere di monitoraggio del vulcano.. https://twitter.com [online]. 2022-12-04. Dostupné online.
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/semeru/news.html
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Semeru na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Národního parku Bromo - Tengger - Semeru (indonésky, anglicky)
Média použitá na této stránce
bendera Indonesia
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: M Joko Apriyo Putro, Licence: CC BY-SA 4.0
The panorama of Semeru is so magnificent you can see it from Sumberurip Village, Pronojiwo District. Streams of small rivers, green grass and pine trees at the foot of the Semeru gun
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0 de
Location map of Java, Indonesia
Autor: Antara TV, Licence: CC BY 3.0
ANTARA -Ratusan rumah warga yang berada di lereng gunung Semeru, Lumajang, Jawa Timur tertimbun abu vulkanik, akibat erupsi yang terjadi pada Sabtu (4/12). Seperti rumah para warga di desa Sumber Wuluh, Kecamatan Candi Puro, Lumajang yang rata-rata tertimbun abu vulkanik hingga tersisa bagian atapnya. (Hamka Agung Balya/Satrio Giri Marwanto/Ludmila Yusufin Diah Nastiti/Irfansyah N Nasution).