Semlerova rezidence
Semlerova rezidence | |
---|---|
Účel stavby | |
bytový dům | |
Základní informace | |
Architekti | Adolf Loos a Heinrich Kulka |
Výstavba | 1923 |
Přestavba | 1933 (Adolf Loos a Heinrich Kulka) |
Materiál | zdivo |
Stavebník | Oskar Semler |
Poloha | |
Adresa | Klatovská 721/110 a Hruškova 721/2 Plzeň 3, Jižní Předměstí 301 00 Plzeň 3, Plzeň-Jižní Předměstí, Česko |
Ulice | Hruškova a Klatovská třída |
Souřadnice | 49°43′59,48″ s. š., 13°22′10,9″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 105370 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Semlerova rezidence je samostatně stojící vila, původně bytový dvojdům, na nároží Klatovské třídy č. p. 721/110 a ulice Hruškova 721/2 na Jižním předměstí v Plzni. Původní stavba z roku 1923 byla počátkem 30. let 20. století adaptována jako rodinná rezidence, na jejíchž interiérových návrzích pracoval architekt a designér Adolf Loos. Od roku 2014 je objekt památkově chráněn. Je uveden v katalogu moderní architektury mezinárodní organizace Iconic Houses, která sdružuje mimořádná díla světových architektů, architektonicky významné domy, domy umělců a ateliéry z 20. století přístupné veřejnosti jako domovní muzea.[1][2]
Historie
Dům byl postaven roku 1923 pro Pensijní ústav pro úředníky Akciové společnosti Škoda, dříve Škodovy závody v Plzni. Počátkem 30. let 20. století stavbu zakoupil podnikatel židovského původu Oskar Semler, majitel prosperující továrny na výrobu gramofonových jehel pod značkou SEM ve Vochově u Plzně,[3] aby budovu přetvořil v sídelní vilu. V roce 1933 provedena pro manžele Oskara a Janu Semlerovy adaptace suterénu, přízemí a patra západního křídla domu na jeden byt. Byla zřízena nová garáž s terasou (projekt 1938, stavba 1939). Úpravy byly provedeny roku 1933 dle návrhu arch. Heinricha Kulky, patrně na základě koncepce Adolfa Loose,[4] Kulkova přítele, který část návrhů nemohl pro zhoršení zdravotního stavu a následné úmrtí dokončit. Projekt a stavební práce realizovala plzeňská firma Müller a Kapsa. Návrh úpravy zahrady provedl arch. Karel Hájek.
Na základě událostí okupace Čech, Moravy a Slezska nacistickým Německem a perzekuce židovského obyvatelstva odešla rodina Semlerova do emigrace. Po převzetí moci ve státě komunistickou stranou v Československu v únoru 1948 byla budova zestátněna.
Interiéry bytu Semlerových byly zakonzervovány a slouží jako muzeum dobového bytového designu.[5][6]
Architektura stavby
Původně volně stojící bytový dvoupatrový dům je v principu symetricky řešený na půdorysu U. Hlavní vstup je orientovaný ze dvora. V severozápadním rohu zahrady byla v roce 1939 postavena dvougaráž s plochou střechou, sloužící jako terasa, která je přístupná jednoramenným schodištěm z boku stavby. Dvůr má povrch z betonu a před objektem ve dvoře je chodník provedený z kamenné mozaiky. V zahradě jsou vzrostlé stromy. Oplocení je částečně původní – zděné pilířky a dřevěné výplně; směrem do Klatovské třídě novodobě upraveno.
Odkazy
Reference
- ↑ Iconic Houses. Národní památkový ústav. Projekty. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online
- ↑ Semler Residence. Iconic Houses. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vochovské gramofonové jehly Semlerů se staly kýženými objekty mnoha sběratelů. Plzeň [online]. 2020-06-28 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ DVORAKJA@PLZEN.EU, SIT Plzeň |. Semlerova rezidence. Adolf Loos v Plzni [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ FIALOVAAL. Semlerova rezidence se v září otevírá návštěvníkům [online]. 2022-08-25 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ GOLDBERGEROVÁ, Sára. V Plzni otevírá Semlerova rezidence. Návštěvníci se zde mohou ponořit do Raumplanu architekta Loose. CzechCrunch [online]. 2022-09-06 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
Literatura
- SILOVSKÝ, Ladislav. Slavné plzeňské firmy a podnikatelé. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2019. 159 s. ISBN 978-80-7640-002-3.
- SZADKOWSKA, Maria et al. Adolf Loos - dílo v českých zemích. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2009, s. 39. ISBN 978-80-85394-63-4.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hruškova 2 na Wikimedia Commons
- Plzeňský architektonický manuál
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: