Semlerova rezidence

Semlerova rezidence
Účel stavby
bytový dům rodinná rezidence
Základní informace
Architekti	Adolf Loos a Heinrich Kulka
Výstavba	1923
Přestavba	1933 (Adolf Loos a Heinrich Kulka)
Materiál	zdivo
Stavebník	Oskar Semler
Poloha
Adresa	Klatovská 721/110 a Hruškova 721/2 Plzeň 3, Jižní Předměstí 301 00 Plzeň 3, Plzeň-Jižní Předměstí, Česko Česko
Ulice	Hruškova a Klatovská třída
Souřadnice	49°43′59,48″ s. š., 13°22′10,9″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	105370 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Semlerova rezidence je samostatně stojící vila, původně bytový dvojdům, na nároží Klatovské třídy č. p. 721/110 a ulice Hruškova 721/2 na Jižním předměstí v Plzni. Původní stavba z roku 1923 byla počátkem 30. let 20. století adaptována jako rodinná rezidence, na jejíchž interiérových návrzích pracoval architekt a designér Adolf Loos. Od roku 2014 je objekt památkově chráněn. Je uveden v katalogu moderní architektury mezinárodní organizace Iconic Houses, která sdružuje mimořádná díla světových architektů, architektonicky významné domy, domy umělců a ateliéry z 20. století přístupné veřejnosti jako domovní muzea.^[1][2]

Dům byl postaven roku 1923 pro Pensijní ústav pro úředníky Akciové společnosti Škoda, dříve Škodovy závody v Plzni. Počátkem 30. let 20. století stavbu zakoupil podnikatel židovského původu Oskar Semler, majitel prosperující továrny na výrobu gramofonových jehel pod značkou SEM ve Vochově u Plzně,^[3] aby budovu přetvořil v sídelní vilu. V roce 1933 provedena pro manžele Oskara a Janu Semlerovy adaptace suterénu, přízemí a patra západního křídla domu na jeden byt. Byla zřízena nová garáž s terasou (projekt 1938, stavba 1939). Úpravy byly provedeny roku 1933 dle návrhu arch. Heinricha Kulky, patrně na základě koncepce Adolfa Loose,^[4] Kulkova přítele, který část návrhů nemohl pro zhoršení zdravotního stavu a následné úmrtí dokončit. Projekt a stavební práce realizovala plzeňská firma Müller a Kapsa. Návrh úpravy zahrady provedl arch. Karel Hájek.

Na základě událostí okupace Čech, Moravy a Slezska nacistickým Německem a perzekuce židovského obyvatelstva odešla rodina Semlerova do emigrace. Po převzetí moci ve státě komunistickou stranou v Československu v únoru 1948 byla budova zestátněna.

Interiéry bytu Semlerových byly zakonzervovány a slouží jako muzeum dobového bytového designu.^[5][6]

Původně volně stojící bytový dvoupatrový dům je v principu symetricky řešený na půdorysu U. Hlavní vstup je orientovaný ze dvora. V severozápadním rohu zahrady byla v roce 1939 postavena dvougaráž s plochou střechou, sloužící jako terasa, která je přístupná jednoramenným schodištěm z boku stavby. Dvůr má povrch z betonu a před objektem ve dvoře je chodník provedený z kamenné mozaiky. V zahradě jsou vzrostlé stromy. Oplocení je částečně původní – zděné pilířky a dřevěné výplně; směrem do Klatovské třídě novodobě upraveno.

• SILOVSKÝ, Ladislav. Slavné plzeňské firmy a podnikatelé. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2019. 159 s. ISBN 978-80-7640-002-3. 
• SZADKOWSKA, Maria et al. Adolf Loos - dílo v českých zemích. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2009, s. 39. ISBN 978-80-85394-63-4.

• Seznam staveb oceněných nadací Iconic Houses v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hruškova 2 na Wikimedia Commons
• Plzeňský architektonický manuál