Semonice

Semonice
Evangelický kostel v Semonicích
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Jaroměř
Okres	Náchod
Kraj	Královéhradecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°20′7″ s. š., 15°53′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	283 (2021)[1]
Katastrální území	Semonice (3,85 km²)
PSČ	551 01
Počet domů	92 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Semonice
Další údaje
Kód části obce	147362
Kód k. ú.	747360
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Semonice (německy Semonitz) jsou část města Jaroměř v okrese Náchod. Nachází se asi čtyři kilometry od centra města, na jeho jihozápadním okraji, směrem ke Hradci Králové. Prochází tudy železniční trať Pardubice–Jaroměř a silnice I/33. Semonice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,85 km².^[3]

Historie

Bývala zde tvrz, která zanikla požárem a nedochovaly se po ní žádné stopy. Mezi léty 1200–1300 patřila mezi dobře opevněná sídla drobné venkovské šlechty, s kamennými základy, příkopem a palisádou. Po svém vypálení kolem roku 1306 zpustla a nebyla nikdy obnovena. Archeologický výzkum Ludvíka Šnajdra z let 1895–1896 zde odhalil asi tři sta předmětů, především stříbrné groše krále Václava II., mnoho zemědělských nástrojů, nářadí, vybavení stavby, keramiku a součásti výstroje a výzbroje jezdce. Soubor nálezů je uložen v Národním muzeu a v Národním zemědělském muzeu na zámku Kačina.^[4] Roku 1370 byla vesnice připojena k Neznášovu a roku 1495 obě vsi ke Smiřicům a s nimi zůstaly jako jedno panství až do zrušení patrimoniální správy.

Přírodní poměry

Semonice leží v ploché krajině Východolabské tabuli. Východně od vesnice protéká řeka Labe a v severním části katastrálního území se nachází vrch Libiny.

Pamětihodnosti

• Římskokatolický gotický kostel svaté Markéty byl založen pravděpodobně koncem 13. století majiteli zdejší tvrze. Písemně je doložen k roku 1352. Jeho patrony byli kolem roku 1357 Pešek a Ješík Herynkové ze Semonic. Kostel byl zbarokován od konce 17. do poloviny 18. století. Nachází se v něm kamenná barokní křtitelnice. Zděná věž byla postavena na místě původní věže dřevěné v letech 1866–1867. V současnosti je přifařen k děkanství v Jaroměři.
• Sbor českobratrské církve evangelické vznikl po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. Evangelický kostel byl postaven v novorenesančním slohu v letech 1869 až 1872, kdy byl založen také hřbitov a škola. Na kostel přispěli i císař František Josef I. a císařovna Alžběta Bavorská s podmínkou, že její peníze budou investovány do zvonu.^[5]
• V letech 2017–2019 byl při stavbě dálnice D11 mezi Semonicemi a Rožnovem archeologicky prozkoumán vojenský tábor z 18. století. Sloužit mohl v roce 1745 pruské armádě (války o rakouské dědictví) nebo rakouské armádě v letech 1758 (sedmiletá válka) či 1778 (válka o bavorské dědictví). Z jeho opevnění byl výzkumem zachycen příkop a v něm umístěný pohřeb muže zemřelého na střelné zranění hrudníku. Na ploše tábora byly identifikovány stopy polních kuchyní, relikty obytných přístřešků a množství militárií nebo drobných užitkových předmětů.^[6]

Podle Josefa Mirovíta Krále, který se odkazoval na (povážlivě nepřesnou) Hájkovu kroniku, měly být zrovna Semonice „místem narození ve vlastenské kronice pověstného Sámo, jenž se zde v osmém století narodil, a jejž Slované okolo l. 785. za krále svého si vyvolili.“^[7]

Slavní rodáci

• František Čapek (hodinář) (4.4.1811–po 1869) – český hodinář, spoluzakladatel firem Patek Philippe v Ženevě a Czapek & Cie
• Blahoslav Hrubý (1911–1990) – český protestantský kněz, voják, emigrant a redaktor Rádia Svobodná Evropa

Odkazy

Reference

Literatura

• BRYCH, Vladimír. Semonická tvrz – ad fontes: nejstarší doklad horizontálního tkalcovského stavu z Čech. Archeologické rozhledy. 2009, roč. 61, čís. 4, s. 673–683. ISSN 0323-1267. 
• HOŠEK, Jiří. Metalografie železných předmětů ze semonické tvrze ve světle studovaných výkovů ze středověkých tvrzí, vesnic a měst. Památky archeologické. 2006, roč. 97, s. 265–320. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Semonice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Semonice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Semonice na webu ČÚZK