Semperova opera

Semperova opera
Semperova opera (2013)
Základní informace
Slohnovorenesance
ArchitektGottfried Semper
Materiálpískovec
Pojmenováno poGottfried Semper
Poloha
AdresaTheaterplatz 2, 01067 Dresden, Altstadt, Drážďany, NěmeckoNěmecko Německo
UliceTheaterplatz
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Semperova opera,[1] německy a někdy česky Semperoper, je operní dům Saské státní opery a koncertní sál orchestru Sächsische Staatskapelle Dresden (Saský státní orchestr Drážďany). Je také domovem Semperova baletu. Budova opery se nachází v blízkosti řeky Labe v historickém centru hlavního města německé spolkové země Sasko Drážďan.

Operní dům byl původně postaven architektem Gottfriedem Semperem v roce 1841. Po ničivém požáru v roce 1869 byla budova přestavěna, částečně opět Semperem, a dokončena v roce 1878. Za druhé světové války byla vybombardována a těžce poškozena. Třetí otevření proběhlo po dlouhé rekonstrukci a znovuvýstavbě v roce 1985.

Semperova opera má dlouhou historii uvádění světových premiér, včetně významných děl Richarda Wagnera a Richarda Strausse.

Historie

Poblíž Semperoper se již mezi lety 1719–1849 nalézal menší operní dům, který byl schopen pojmout na 2 000 hostů. Svému účelu sloužil ale jen do roku 1763.

První stavba

Mezi lety 1838–1841 byla naproti Rezidenčnímu zámku postavena architektem Semperem budova Královského dvorního divadla, která se svým zevnějškem blížila stylu rané renesance. Během požáru roku 1869 bylo divadlo zcela zničeno. Několik týdnů po požáru byl nedaleko postaven provizorní divadelní areál, jenž byl schopen pojmout až 1 800 lidí.

Druhá stavba

Gottfried Semper musel kvůli své účasti na Májovém povstání roku 1849 uprchnout a nesměl se mnoho let do saského království vrátit. Druhou budovu Královského dvorního divadla, s jejíž výstavbou bylo započato už roku 1871, projektoval proto ze zahraničí. Stavbu samotnou vedl jeho nejstarší syn Manfred Semper. Druhé divadlo bylo dokončeno roku 1878.

13. a 14. února 1945 bylo divadlo spojeneckými nálety těžce poškozeno a z větší části vyhořelo.

Třetí stavba

Po válce se hrálo od roku 1948 v prostorách Státního divadla vedle Zwingeru. V budově Semperoper probíhaly mezi lety 1946–1955 zajišťovací práce. V 60. a 70. letech pak bylo za účelem obnovy vypracováno několik koncepčních studií.

Roku 1977 byl položen základní kámen a byla zahájena náročná znovuvýstavba. Přitom byl výrazně zvětšen prostor pro diváky a bylo rozšířeno jeviště. Počet míst k sezení byl zredukován na 1 300. Jinak byla Semperova opera vystavěna dle Semperových původních návrhů z 19. století. K historické opeře byla dodatečně přistavěna moderní budova, která slouží ke zkouškám. Mimo jiné se zde nalézají i správní prostory.

13. února 1985, v den 40. výročí bombardování Drážďan, byla opera opět otevřena pro veřejnost.

V rámci oslav výročí 800 let od založení Drážďan byl v lednu 2006 uspořádán operní ples (Dresdner Opernball), který navazoval na tradici plesů, jež se pravidelně konaly mezi oběma světovými válkami. Od té doby se ples koná každoročně a účastní se jej mnoho významných osobností kulturního i politického života.

Umělci spojení se Semperovou operou

Pohled na interiér současného divadla
Pohled na interiér současného divadla

Dirigenti

Časové rozpětí udává období, ve kterém dirigent na Semperově opeře působil.

Pěvkyně a pěvci

  • Bernd Aldenhoff
  • Elisabeth Höngen
  • Friedrich Plaschke
  • Elisabeth Rethberg
  • Ernestine Schumann-Heink
  • Erna Sack
  • Richard Tauber
  • Tino Pattiera
  • Meta Seinemeyer
  • Margarethe Siems
  • Therese Malten
  • Edda Moser
  • Minnie Nast
  • Eva von der Osten
  • Hermann Wedekind
  • Marie Wittich

Operní premiéry

  • 1842: Richard WagnerRienzi, 20. října
  • 1843: Richard Wagner – Bludný Holanďan, 2. ledna
  • 1845: Richard Wagner – Tannhäuser, 19. října
  • 1895: Eugen d'AlbertGhismonda, 28. listopadu
  • 1901: Richard StraussFeuersnot, 22. listopadu
  • 1905: Richard Strauss – Salome, 9. prosince
  • 1909: Richard Strauss – Elektra, 25. ledna
  • 1911: Richard Strauss – Růžový kavalír, 26. ledna
  • 1913: Ermanno Wolf-FerrariL'amore medico, 4. prosince
  • 1916: Eugen d'Albert – Die toten Augen, 5. března
  • 1917: Hans PfitznerDas Christ-Elflein (2. verze), 11. prosince
  • 1924: Richard Strauss – Intermezzo, 4. listopadu
  • 1925: Ferruccio BusoniDoktor Faust, 21. května
  • 1926: Kurt WeillDer Protagonist, 27. března
  • 1926: Paul HindemithCardillac, 9. listopadu
  • 1927: Emil von ReznicekSpiel oder Ernst
  • 1927: Othmar SchoeckPenthesilea, 8. ledna
  • 1928: Richard Strauss – Die ägyptische Helena, 6. června
  • 1930: Othmar Schoeck – Vom Fischer and syner Fru, 3. října
  • 1932: Eugen d'Albert – Mr Wu
  • 1933: Richard Strauss – Arabella, 1. července
  • 1935: Richard Strauss – Die schweigsame Frau, 24. června
  • 1935: Rudolf Wagner-RégenyDer Günstling, 20. února
  • 1937: Othmar Schoeck – Massimilla Doni, 2. března
  • 1938: Richard Strauss – Daphne, 15. října
  • 1940: Heinrich SutermeisterRomeo und Julia, 13. dubna
  • 1942: Heinrich Sutermeister – Die Zauberinsel, 31. října
  • 1944: Gottfried von EinemPrinzessin Turandot, 5. února
  • 1944: Joseph HaasDie Hochzeit des Jobs, 2. července
  • 1985: Siegfried MatthusDie Weise von Liebe und Tod des Cornets Christoph Rilke, 16. února
  • 1989: Eckehard Meyer – Der goldene Topf, 1989
  • 1998: Matthias PintscherThomas Chatterton, 25. května
  • 2001: Peter RuzickaCelan, 25. března
  • 2008: Manfred TrojahnLa grande magia, 10. května
  • 2010: Hans Werner HenzeGisela (drážďanská verze), 20. listopadu
  • 2011: Miroslav SrnkaJakub Flügelbunt , 15. prosince
  • 2012: Johannes Wulff-Woesten – Die Konferenz der Tiere, 8. července
  • 2013: Johannes Wulff-Woesten – Prinz Bussel, 27. dubna

Galerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Semperoper na anglické Wikipedii.

  1. Proč bychom se netěšili do Semperovy opery. Program [online]. 2019-03-31 [cit. 2020-06-25]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

August Kotzsch - Semperoper nach 1880.jpg
Der zweite Bau der Dresdner Semperoper.
Opernsaal der Semperoper in Dresden.jpg
Autor: Christian Barth, Licence: CC BY-SA 3.0
View on the interior of the Semperoper in Dresden.
Dresda Semperoper.jpg
Autor: Jacopo, Licence: CC BY 2.5
Dresdens Semperoper and the Theaterplatz seen from the Hausmannsturm, part of the castle
Semperoper at night.jpg
Autor: Sebastian Terfloth User:Sese_Ingolstadt, Licence: CC BY-SA 3.0
The Semper Opera in Dresden at night
Erstes Opernhaus Sempers ca1850 1860.jpg
The first opera house of Semper in Dresden, around 1850
Fotothek df pk 0000156 013 Aufnahmen von M. Friedrichs, M. Fischer, Hermann Matern, Arno Schellenberg und F.jpg
(c) Deutsche Fotothek‎, CC BY-SA 3.0 de
Original image description from the Deutsche Fotothek
Aufnahmen von M. Friedrichs, M. Fischer, Hermann Matern,

Arno Schellenberg und Frau, Frau Gret Palucca, Erich Ponto,

Prof. Joseph Keilberth, Otto Falvay
Dresden Hoftheater J C A Richter.jpg
Dresden, Germany: Interior of the first Hoftheater (Semperoper) built by Gottfried Semper (opened 1841).
Dresden - Semperoper - 2013.jpg
Autor: Avda, Licence: CC BY-SA 3.0
Dresden - Semperoper - 2013
Semperoper dresden.jpg
Autor: Janstoecklin, Licence: CC BY-SA 3.0
Inner view of the Semperoper in Dresden.