Semtěš (tvrz)

Semtěš
Věž tvrze
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	14. století
Další majitelé	Žehušičtí z Nestajova
Poloha
Adresa	Semtěš, Česko Česko
Souřadnice	49°57′35,12″ s. š., 15°30′46,62″ v. d.
Semtěš
Další informace
Rejstříkové číslo památky	28378/2-1167 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Semtěš je částečně dochovaná tvrz ve stejnojmenné vesnici severovýchodně od Čáslavi v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Tvrz vznikla ve čtrnáctém století, ale někdy na přelomu patnáctého a šestnáctého století ztratila funkci vrchnostenského sídla a z větší části zanikla. Dochovala se jen čtverhranná věž upravená na rozhlednu. Věž je chráněna jako kulturní památka.^[1]

Ačkoliv první písemná zmínka o semtěšské tvrzi pochází z roku 1542, podle stavebního charakteru věže a podoby architektonických prvků byla věž postavena ve druhé polovině čtrnáctého nebo na začátku patnáctého století.^[2] Tvrz mohla být založena už v první polovině čtrnáctého století.^[3] Podle Augusta Sedláčka v roce 1355 patřila Rubínovi ze Skalice a ze Semtěše. Jeho synem byl Petr připomínaný v roce 1363 spolu s otcem při výkonu patronátního práva k turkovickému kostelu. V roce 1402 vesnici vlastnil Petr z Blyně a po něm Weigel ze Semtěše, který v roce 1415 připojil svou pečeť ke stížnému listu proti upálení Jana Husa. Dalšími majiteli byli Jetřich ze Semtěše připomínaný roku 1440 na sjezdu v Čáslavi a v roce 1466 Aleš ze Semtěše.^[4]

V blíže neznámé době po roce 1466 Semtěš koupili Žehušičtí z Nestajova a připojili ji k žehušickému panství, jehož příslušenstvím byla i v roce 1542, kdy Václav Žehušický z Nestajova věnoval majetek ve výši tisíc kop českých grošů tvořený semtěšskou tvrzí, poplužním dvorem, vsí a vesnicemi Výčapy a Horka.^[4] Naposledy byla tvrz v Semtěši zmíněna při prodeji žehušického panství v roce 1558. Časem začala chátrat a její areál byl postupně zastavěn vesnickými domy. Dochovala se pouze věž. V osmnáctém století už neměla střechu ani přízemní klenbu a sloužila jako kovárna. Pro její potřeby byl zřízen nový vchod a postavena nová klenba.^[2]

Větší oprava věže proběhla v roce 1915. Tehdy byla postavena nízká stanová střecha, kterou však následujícího roku zničil vítr. Kovárna byla zrušena až v polovině dvacátého století, kdy byl obnoven původní vchod ze západu a propojen s domem čp. 38.^{[2][pozn. 1]} V devadesátých letech dvacátého století byla věž upravena na rozhlednu.^[3]

Z tvrze se dochovala pouze čtverhranná věž vysoká 24 metrů. Původní vchody na západní straně jsou patrné v přízemí a prvním patře. Východní přízemní vstup z osmnáctého století byl zazděn při zrušení kovárny.^[2] Původně měla věž čtyři patra,^[3] ale jejich stropy, s výjimkou přízemní klenby,^[2] zanikly, a jednotlivé úrovně jsou patrné díky štěrbinovým a střílnovitým oknům.^[3] Z východní zdi v úrovni druhého patra vystupuje gotický arkýř.^[2]

Věž je přístupná celoročně v návštěvních hodinách.^[6]

• 
  Přízemí tvrze
• 
  Pohled z ochozu na místní evangelický koistel
• 
  Ochoz věže
• 
  Schodiště ve věži

• Seznam tvrzí ve Středočeském kraji

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Věž tvrze na Wikimedia Commons