Senátní obvod č. 7 – Plzeň-město

Senátní obvod
7 – Plzeň-město
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresPlzeň-jih
Klatovy (část)
Plzeň-město (část)
Počet obcí133
Počet MO1
Sídlo obvoduPlzeň
SenátorkaDaniela Kovářová
Strananezávislá kandidátka
Volební období2022–2028
Obvod na Senat.cz

Senátní obvod č. 7 – Plzeň-město je podle zákona č. 247/1995 Sb. tvořen celým okresem Plzeň-jih, městským obvodem Plzeň 2-Slovany, severní částí okresu Klatovy, ohraničenou na jihu obcemi Křenice, Ježovy, Mezihoří, Švihov, Měčín, Újezd u Plánice, Plánice, Zavlekov, Nalžovské Hory, Hradešice, Malý Bor, Velké Hydčice a Horažďovice, a jihovýchodní částí okresu Plzeň-město, ohraničenou na severozápadě obcemi Letkov, Tymákov, Starý Plzenec a Losiná.[1]

Současnou senátorkou je od roku 2022 Daniela Kovářová, která byla zvolena jako nezávislá kandidátka.[2] V Senátu působí jako nezařazená senátorka.[3]

Senátoři

VolbySenátorVolební stranaNavrhující stranaPolitická příslušnostLink
1996[4]Jaroslav JurečkaODSODSODSZde
1998[5]Jiří Skalický4KOALICE4KOALICEBEZPPZde
2004[6]Jiří ŠnebergerODSODSODSZde
2010[7]Dagmar TerelmešováČSSDČSSDČSSDZde
2016[8]Václav ChaloupekOPATOPATOPATZde
2022[2]Daniela KovářováNKNKBEZPPZde

Volby

Rok 1996

V prvních volbách v roce 1996 se v tomto plzeňském obvodě volilo pouze na zkrácený mandát dvou let. V prvním kole se nejvíce dařilo kandidátovi ODS a někdejšímu poslanci Federálního shromáždění Jaroslavu Jurečkovi, který získal 41,9 %. Ve druhém kole se střetl s kandidátem ČSSD Jiřím Poděbradským, kterého ale dokázal Jurečka nakonec porazit, když obdržel 51,6 % hlasů.

KandidátVolební stranaNavrhující stranaPolitická příslušnostPočet hlasů
(1. kolo)
%Počet hlasů
(2. kolo)
%
Ing. Jaroslav JurečkaODSODSODS15 66741,8818 49251,59
Ing. Jiří PoděbradskýČSSDČSSDČSSD9 82226,2617 35048,41
Josef MorávekKSČMKSČMKSČM5 08013,58
MVDr. Václav ČervenýKDU-ČSLKDU-ČSLKDU-ČSL4 61012,32
Pavel RadaČSNSČSNSČSNS1 0322,76
Zdeněk ŠimáčekSZSZSZ7562,02
PhDr. Richard KnotNEINEINEI4381,17

Rok 1998

O dva roky později svůj mandát Jaroslav Jurečka obhajoval opět v barvách ODS. Znovu kandidoval také kandidát teď již vládní ČSSD Jiří Poděbradský, tomu se ale na rozdíl od Jurečky do druhého kola proniknout nepodařilo. O necelé jedno procento ho totiž předčil kandidát Čtyřkoalice bývalý předseda ODA a vicepremiér Klausovy vlády Jiří Skalický. Ten poté obdržel ve druhém kole 54,1 % hlasů a převzal křeslo plzeňského senátora v tomto obvodě.

KandidátVolební stranaNavrhující stranaPolitická příslušnostPočet hlasů
(1. kolo)
%Počet hlasů
(2. kolo)
%
Ing. Jiří Skalický4KOALICE4KOALICEBEZPP10 04725,5110 15654,09
Ing. Jaroslav JurečkaODSODSODS10 88127,628 61946,91
Ing. Jiří PoděbradskýČSSDČSSDČSSD9 77424,81
Mgr. Ivana LeváKSČMKSČMKSČM6 82417,32
Mgr. Světla BrendlováNEZNEZBEZPP1 8664,74

Rok 2004

U voleb v roce 2004 proběhlo v tomto obvodě pouze první kolo, protože kandidát ODS a primátor Plzně Jiří Šneberger dokázal své dvě největší soupeřky ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou z ČSSD a Zdeňku Hornofovou z KSČM porazit již v prvním kole volby díky zisku 50,5 % hlasů.

KandidátVolební stranaNavrhující stranaPolitická příslušnostPočet hlasů
(1. kolo)
%
Ing. Jiří ŠnebergerODSODSODS14 65050,52
doc. MUDr. Milada Emmerová CSc.ČSSDČSSDČSSD4 88216,83
RSDr. Zdeňka HornofováKSČMKSČMKSČM4 67516,12
Ing. Jiří VačkářKDU-ČSLKDU-ČSLKDU-ČSL3 09710,68
JUDr. Václav HavlíkNEZNEZBEZPP1 6895,82

Rok 2010

Ve volbách v roce 2010 svůj mandát Jiří Šneberger z ODS obhajoval, tentokrát již jako místopředseda Senátu PČR. Dokázal sice zvítězit v prvním kole, když získal 28,6 % hlasů, jeho soupeřka dlouholetá místostarostka města Dobřany Dagmar Terelmešová z ČSSD ale výsledek ve druhém kole volby zvrátila. Obdržela 54,1 % hlasů a stala se novou senátorkou v tomto obvodě.

KandidátVolební stranaNavrhující stranaPolitická příslušnostPočet hlasů
(1. kolo)
%Počet hlasů
(2. kolo)
%
Dagmar TerelmešováČSSDČSSDČSSD11 53026,3414 15454,06
Ing. Jiří ŠnebergerODSODSODS12 53428,6412 02645,93
Ing. Pavel ČížekTOP 09, STANTOP 09BEZPP6 20214,17
MUDr. Richard Sequens, Ph.D.SZSZBEZPP5 77713,20
RSDr. Ing. Karel KvitKSČMKSČMKSČM4 50810,30
MUDr. František PillmannSuverenitaSuverenitaBEZPP2 0864,76
Ing. arch. Oldřich KodedaBEZPP5921,35
Jan KůrkaSPOZSPOZSPOZ5291,20

Rok 2016

Ve volbách v roce 2016 obhajovala svůj mandát na dalších šest let Dagmar Terelmešová z ČSSD. První kolo bylo velmi vyrovnané a zatímco Terelmešová dokázala do druhého kola postoupit z druhého místa, kandidátka ANO a poslankyně PČR Miloslava Rutová nebo společný kandidát ODS a KDU-ČSL lékař Marcel Hájek uspět nedokázali. Společně s Terelmešovou se v druhém kole o senátorský post utkal režisér a scenárista známý díky večerníčkům se zvířaty Václav Chaloupek. Tento kandidát za regionální uskupení Občané patrioti nakonec ve druhém kole s přehledem zvítězil, když obdržel 60,7 % hlasů a stal se senátorem.

KandidátVolební stranaNavrhující stranaPolitická příslušnostPočet hlasů
(1. kolo)
%Počet hlasů
(2. kolo)
%
Mgr. Václav ChaloupekOPATOPATOPAT6 42418,418 99660,71
Dagmar TerelmešováČSSDČSSDČSSD6 26117,945 80239,28
Mgr. Miloslava RutováANOANOANO5 85916,79
MUDr. et ThMgr. Marcel Hájek, Ph.D., FICS.KDU-ČSL, ODSODSODS5 77116,54
doc. MUDr. Jiří Dort, Ph.D.TOP 09, STANTOP 09BEZPP4 65013,32
RSDr. Jan RejftekKSČMKSČMKSČM3 1969,16
Pavel HavlíčekSsČRSsČRBEZPP1 5964,57
Martin KollerÚsvitÚsvitBEZPP1 1313,24

Rok 2022

Ve volbách v roce 2022 obhajoval svůj mandát Václav Chaloupek za hnutí STAN a OPAT. Proti Chaloupkovi kandidovala např. nezávislá kandidátka Daniela Kovářová, která v letech 2009 až 2010 působila jako ministryně spravedlnosti.[9] Do Senátu kandidoval jako nestraník za SPD bývalý sportovní střelec Jan Kůrka, který o křeslo plzeňského senátora usiloval již v roce 2010. Za koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) kandidoval starosta Přeštic Karel Naxera z TOP 09. Kandidátem hnutí PRO PLZEŇ byl bývalý poslanec za ANO Pavel Šrámek, za KSČM kandidoval bývalý poslanec Jiří Valenta. Hnutí ANO ve volbách reprezentoval dostihový jezdec a chovatel koní Josef Váňa.[10]

První kolo vyhrál s 22,93 % hlasů Karel Naxera, do druhého kola s ním postoupila Daniela Kovářová, která obdržela 21,96 % hlasů. Obhajující senátor Václav Chaloupek získal pouze 12,03 % hlasů a skončil na 4. místě.[2] Druhé kolo vyhrála s 54,06 % hlasů Daniela Kovářová.[2] Volební účast v prvním kole, které se konalo spolu s komunálními volbami, činila 44,29 %, volební účast v druhém kole pak 18,70 %.[2]

KandidátVolební stranaNavrhující stranaPolitická příslušnostPočet hlasů
(1. kolo)
%Počet hlasů
(2. kolo)
%
JUDr. Daniela KovářováNKNKBEZPP9 68421,9610 70754,06
Mgr. Karel NaxeraKDU-ČSL, ODS, TOP 09TOP 09TOP 0910 11222,939 09645,93
Josef VáňaANOANOBEZPP8 92320,23
Mgr. Václav ChaloupekSTAN, OPATSTANOPAT5 30912,03
Ing. Pavel Šrámek, MBAPRO PLZEŇPRO PLZEŇADS4 68310,61
Jan KůrkaSPDSPDBEZPP2 8336,42
PhDr. Ing. Mgr et Mgr. Jiří Valenta, DBAKSČMKSČMKSČM2 5545,79

Volební účast

nejvyšší volební účastnejnižší volební účast
Rok% (1. kolo)% (2. kolo)
1996[11]39,2737,08
1998[12]48,9519,45
2004[13]32,06
2010[14]46,8925,59
2016[15]36,2414,50
2022[2]44,2918,70

Odkazy

Reference

  1. Popis volebního obvodu číslo 7 [online]. Senat.cz [cit. 2020-10-01]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f Výsledky hlasování. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-09-24]. Dostupné online. 
  3. Senát Parlamentu České republiky [online]. www.senat.cz, 2012-01-01 [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 
  4. Výsledky hlasování 1996
  5. Výsledky hlasování 1998
  6. Výsledky hlasování 2004
  7. Výsledky hlasování 2010
  8. Výsledky hlasování 2016
  9. NEDVĚD, Jaroslav. O Senát zabojuje na Plzeňsku autor večerníčku i vítěz Velké pardubické. www.idnes.cz [online]. 2022-09-21 [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 
  10. BENEŠ, Richard. O křeslo v Senátu usiluje ve volebním obvodu Plzeň-město celkem sedm kandidátů. plzenska.drbna.cz [online]. 2022-08-06 [cit. 2022-08-07]. Dostupné online. 
  11. Volební účast 1996
  12. Volební účast 1998
  13. Volební účast 2004
  14. Volební účast 2010
  15. Volební účast 2016

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No portrait cs.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího (mužského) portrétu v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Václav Chaloupek in 2016.jpg
Autor: Martin Vlček, Kancelář Senátu, Licence: CC BY 3.0
Mgr. Václav Chaloupek, od roku 2016 člen Senátu Parlamentu České republiky
No female portrait cs.svg
Autor: Miraceti, Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího portrétu ženy v češtině (Nemáme svobodný obrázek)
Daniela Kovářová - debata 2009 - 4.jpg
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Česká ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová během debaty s laickou veřejností