Senátní obvod č. 9 – Plzeň-město

Senátní obvod
9 – Plzeň-město
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresPlzeň-město (část)
Počet MO9
Sídlo obvoduPlzeň
SenátorLumír Aschenbrenner
StranaODS
Volební období2020–2026
Obvod na Senat.cz

Senátní obvod č. 9 – Plzeň-město je podle zákona č. 247/1995 Sb. tvořen okresem Plzeň-město bez městského obvodu Plzeň 2-Slovany a bez obcí Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Štěnovický Borek a Tymákov, tedy jen zbývajícími 9 plzeňskými městskými obvody.[1]

Současným senátorem je Lumír Aschenbrenner, člen ODS. V Senátu je členem Senátorského klubu ODS a TOP 09. Dále působí také jako místopředseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Senátoři

VolbySenátorVolební stranaNavrhující stranaPolitická příslušnostLink
1996[2]Bohumil KulhánekODSODSODSZde
2002[3]Richard SequensUS-DEUUS-DEUBEZPPZde
2008[4]Jiří BisČSSDČSSDČSSDZde
2014[5]Lumír AschenbrennerODS, KČODSODSZde
2020[6]ODS, TOP 09, KDU-ČSL, ADS, Monarchiste.cz

Volby

Rok 1996

První senátní volby se konaly v roce 1996 a v tomto obvodě se volilo na plný mandát v délce šesti let. V prvním kole dopadl nejlépe kandidát vládní ODS a plzeňský komunální politik Bohumil Kulhánek, který obdržel 49,1 % a jen těsně mu tedy uniklo vítězství už v prvním kole. Do druhého kola společně s ním postoupil ještě vědec a kvestor ZČU Josef Průša z ČSSD, ten ale nakonec dostal pouze 37,6 % hlasů a mandát získal podle očekávání Kulhánek.

KandidátVolební stranaNavrhující stranaPolitická příslušnostPočet hlasů
(1. kolo)		%Počet hlasů
(2. kolo)		%
Bohumil KulhánekODSODSODS19 71949,0924 07762,38
doc. Ing. Josef Průša, CSc.ČSSDČSSDČSSD8 42620,9814 52337,62
Ing. Miroslav PihrtKSČMKSČMKSČM4 07010,13——
Ing. Pavel StelzerODAODABEZPP3 7819,41——
MUDr. František PillmannNKNKODS1 8164,52——
Ing. Drahomíra ŠťáralováSŽJSŽJSŽJ1 6164,02——
MUDr. Josef TvrzkýSZSZSZ7371,83——

Rok 2002

Druhé senátní volby se zde uskutečnily až v roce 2002 a o senátorský post se zde ucházeli pouze čtyři kandidáti. Vítězi prvního kola Richardu Sequensovi, podobně jako před šesti lety Bohumilu Kulhánkovi, těsně uniklo vítězství již v prvním kole, když obdržel 47 % hlasů. Z druhého místa postoupil ještě bývalý občanskodemokratický primátor Plzně Zdeněk Prosek, tomu ale Sequens, který kandidoval jako nestraník za US-DEU, nedal v druhém kole žádnou šanci a díky 74 % hlasů se stal novým plzeňským senátorem.

KandidátVolební stranaNavrhující stranaPolitická příslušnostPočet hlasů
(1. kolo)		%Počet hlasů
(2. kolo)		%
MUDr. Richard Sequens, Ph.D.US-DEUUS-DEUBEZPP12 62946,9522 57074,02
Zdeněk ProsekODSODSODS6 38323,737 92125,97
Jana BystřickáKSČMKSČMKSČM4 99118,55——
Jiří SamekČSSDČSSDČSSD2 89210,75——

Rok 2008

Stávající senátor Richard Sequens obhajoval svůj mandát i ve volbách v roce 2008, nyní však jako nestraník za stranu SOS. Postup do druhého kola mu však unikl. V něm se po vyrovnaném prvním kole střetli nestraník za ODS lékař Zdeněk Rokyta a dlouholetý plzeňský komunální politik Jiří Bis z ČSSD. Bis byl nakonec o něco úspěšnější a po zisku 53 % nahradil Sequense v senátorském křesle.

KandidátVolební stranaNavrhující stranaPolitická příslušnostPočet hlasů
(1. kolo)		%Počet hlasů
(2. kolo)		%
Ing. Jiří BisČSSDČSSDČSSD10 69426,5816 79552,97
doc. MUDr. Zdeněk Rokyta, CSc.ODSODSBEZPP10 97527,2814 90647,02
MUDr. Richard Sequens, Ph.D.SOSSOSBEZPP9 83024,44——
PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, DBAKSČMKSČMKSČM5 66914,09——
BcA. Vladimír LíbalSZSZBEZPP2 1355,30——
Ing. arch. Oldřich KodedaKČKČBEZPP9172,27——

Rok 2014

Jiří Bis ve volbách v roce 2014 svůj mandát neobhajoval a ČSSD místo něj do voleb postavila lékaře Václava Šimánka, ten obsadil v prvním kole druhé místo. Porazil ho pouze plzeňský komunální politik Lumír Aschenbrenner, který kandidoval jako společný kandidát ODS a Koruny české. Aschenbrenner byl ve druhém kole o něco úspěšnější a po zisku 54,3 % rozšířil řady politiků ODS v Senátu.

KandidátVolební stranaNavrhující stranaPolitická příslušnostPočet hlasů
(1. kolo)		%Počet hlasů
(2. kolo)		%
Ing. Lumír AschenbrennerODS, KČODSODS7 78324,728 88554,26
MUDr. Václav Šimánek, Ph.D.ČSSDČSSDČSSD6 73721,407 48945,73
Mgr. Miloslava RutováANOANOANO6 01219,09——
doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.DTOP 09, STANTOP 09BEZPP4 61214,65——
RSDr. Ing. Karel KvitKSČMKSČMKSČM2 8208,95——
Ing. Petr RybářKDU-ČSLKDU-ČSLKDU-ČSL1 5975,07——
Bc. Jiřina HolotováÚsvitÚsvitBEZPP1 2143,85——
Michal DrabíkAPPlzeň.czAPPlzeň.czBEZPP7022,23——

Rok 2020

KandidátVolební stranaNavrhující stranaPolitická příslušnostPočet hlasů
(1. kolo)		%Počet hlasů
(2. kolo)		%
Ing. Lumír AschenbrennerODS, TOP 09, KDU-ČSL, ADS, Monarchiste.czODSODS13 15134,938 42559,33
Mgr. Daniel KůsPirátiPirátiPiráti8 03221,335 77340,66
MUDr. Jindřich SittaSTANSTANBEZPP6 17516,40——
MUDr. Jiří Liška, CSc.ČSSDČSSDČSSD3 76610,00——
Ing. Oldřich FenclSPDSPDSPD3 4819,24——
Václav HeřmanKSČMKSČMKSČM3 0348,06——

Volební účast

nejvyšší volební účastnejnižší volební účast
Rok% (1. kolo)% (2. kolo)
1996[2]36,8135,05
2002[3]24,8330,00
2008[4]40,0029,59
2014[5]32,1315,55
2020[6]39,0814,04

Odkazy

Reference

  1. ↑ Popis volebního obvodu číslo 9 [online]. Senat.cz [cit. 2020-10-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. – 16.11.1996 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 25.10. – 26.10.2002 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 17.10. – 18.10.2008 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 10.10. – 11.10.2014 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No portrait cs.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího (mužského) portrétu v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Lumír Aschenbrenner, čerstvě zvolený senátor za Plzeň-město.jpg
Autor: Občanská demokratická strana, Licence: CC BY 2.0
Lumír Aschenbrenner
Sequensrichard001.JPG
Autor: Olieve4998, Licence: CC BY-SA 4.0
Richard Sequens