Senj

Senj
Pohled na nábřeží v centru města
znak
Poloha
Souřadnice	44°57′ s. š., 14°54′ v. d.
Nadmořská výška	0 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Chorvatsko Chorvatsko
Župa	Licko-senjská
Senj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	658 km²
Počet obyvatel	7 182 (2011)
Hustota zalidnění	10,9 obyv./km²
Etnické složení	Chorvati (97,06 %), Srbové (0,92 %), Albánci (0,38 %), Bosňáci (0,33 %), Slovinci (0,19 %), Němci (0,14 %) Češi (0,03 %)
Náboženské složení	křesťané (94,97 % římskokatolíci, 0,86 % pravoslaví, 0,03 % protestanti), muslimové (0,63 %), židé (0,01 %)
Správa
Starosta	Sanjin Rukavina
Oficiální web	www.senj.hr
PSČ	53270
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Senj (historicky též v italštině Segna, latinsky Senia, řecky Αθυινιτες (Athyinites), v němčině a maďarštině Zengg) je historické přímořské město s přístavem, rozkládá se na severozápadě Licko-senjské župy v Chorvatsku. Většinu jeho obyvatel tvoří Chorvaté. Město je významné přímořské turistické středisko a vedle turismu většinu zdejších obyvatel živí rybolov a lodní doprava. V zimě je zde poměrně chladno, zejména kvůli místnímu studenému větru (bóra, chorvatsky "bura"). V roce 2011 žilo v samotném Senji 4 810 obyvatel, v celé opčině pak 7 182 obyvatel. Počet obyvatel již od roku 1910 setrvale klesá.

Senj byl založen galskými Senony^[1] v roce 432 př. n. l. Ve 2. století zde existovala římská osada Senia; Římanům sloužila jako důležité překladiště a brána do vnitrozemí. V 7. století byl Senj zničen v bojích Avarů se Slovany. Strategická poloha města však zajistila jeho rychlou obnovu. V 9. století převzali vládu nad městem Chorvaté.^[2]

Na základech raně křesťanské baziliky ze 4. nebo 5. století byl v raném středověku kolem roku 1000 vystavěn kostel. V roce 1169 byla dokončena výstavba senjské katedrály Nanebevzetí Panny Marie a tehdy byla v historických záznamech poprvé zmíněna samostatná diecéze v senjské oblasti. V té době se objevuje i jméno prvního senjského biskupa Mireje, který byl prvním z řady biskupů, kteří měli své sídlo v Senji až do roku 1969, kdy diecéze přešla pod správu rijecké arcidiecéze.^[3]

Roku 1184 daroval král Béla III. město templářům, od roku 1271 patřilo domácímu rodu Frankopanů a od 16. století k rakouské monarchii.

V 16. a 17. století ve městě působili uskoci, kteří si v 50. letech 16. století na vrchu Trbušnjak (často též Nehaj) u města zbudovali pevnost Nehaj, odkud jako partyzáni (i s pomocí svých rychlých lodí) podnikali pirátské výboje proti Turkům a Benátčanům. Okrádali lodě na velké části jaderského pobřeží až po istrijský poloostrov.

V letech 1776–1779 byla vystavěna Josefinská silnice, která spojovala Senj s okolním světem a umožnila spojení s Vídní a částečně pomohla obnovit význam města.

• V Senji byla založena první hlaholská tiskárna v Chorvatsku. 7. srpna 1494 byl vytištěn Senjský hlaholský misál a v letech 1494 až 1508 v něm byly vytištěny knihy ve starochorvatštině psané hlaholským písmem.
• V roce 1248 dostal senjský biskup Filip povolení od papeže Inocence IV. pro službu Boží v národním jazyce. Poprvé v křesťanské historii se do katolické katedrály dostává jiný jazyk než latina, řečtina, hebrejština, církevní slovanština nebo aramejština. Ostatní národy získaly toto privilegium až ve 20. století po druhém vatikánském koncilu.
• Senjská střední škola Pavla Vitezoviće, založená v roce 1725, dala během 19. a 20. století velké množství slavných osobností, spisovatelů a vědců.

Administrativní součástí města je 26 okolních vesnic: Alan, Biljevine, Bunica, Crni Kal, Jablanac, Klada, Krasno, Krivi Put, Lukovo, Melnice, Mrzli Dol, Pijavica, Podbilo, Prizna, Senjska Draga, Starigrad, Stinica, Stolac, Sveta Jelena, Sveti Juraj, Velike Brisnice, Veljun Primorski, Volarice, Vrataruša, Vratnik a Vrzići.

Návštěvníkům města je plně k dispozici veřejná pláž, zátoka Spasovac a několik malých pláží s průzračnou vodou. Blízko města se nachází národní park Severní Velebit a přírodní park Velebit. V průběhu léta se zde koná několik festivalů, ze kterých stojí za zmínku především mezinárodní karnevalový festival, hudební festival a také „Senjski Vitezovi“, což je fotbalový festival.

V Senji se nachází muzeum uchovávající zdejší historii. Mezi významné historické budovy patří pevnost Nehaj, která byla postavena v 16. století jako symbol města, gotická radniční budova ze 14. století či palác Carina z 18. století, kde se nachází velká knihovna a sbírka náboženských předmětů.

• Pevnost Nehaj
• Městské muzeum, expozice sakrálního dědictví
• Katedrála Nanebevzetí Panny Marie z 12. století
• Katakomby, hrobky pod katedrálou
• Zvonice katedrály, nejvyšší zvonice v diecézi Gospić-Senj a celá rijecké metropolie
• Sakrální dědictví, sbírka portrétů senjských biskupů od 16. do 20. století, sbírka knih ( inkunábule ), výstava zlata a stříbra, biskupská hůl biskupa Kristofora, sbírka nábytku a roucha atd.
• Městské hradby a obranné věže
• Velká brána, konec Jozefinské silnice a vjezd do starého města. Nesou znaky vzdálenosti mezi Senjem a ostatními městy vyjádřené v německých mílích a jsou zdobeny korunou Habsburků.
• Uskočka ulice, krásná, nedotčená ukázka středověké architektury
• Ožegovićianum, internátní škola pro chudé studenty, založená biskupem Mirko Ožegovićem
• Bura, extrémně silný a studený vítr, se prý "narodil v Senji, žije v Rijece a umírá v Terstu"
• Zbytky kostela sv. Františka, mauzoleum uskoků, rodová hrobka Frankopanů
• Kostel Panny Marie umění, votivní kostel senjských námořníků a rybářů, modely lodí
• pozůstatky Senjské desky, kolem roku 1100, psané hlaholicí
• monumentální náměstí Cilnica
• městský přístav
• Senjský humor, první a nejstarší humoristické noviny v Chorvatsku - Metla i škavacera, ^[4] oficiální úřední noviny v Senji^[5], noviny s nejdelší kontinuitou ^[6]
• Městské muzeum
• Sluneční hodiny postavené na Jadranské magistrále v severní části města kvůli tomu, že město Senj leží na 45. rovnoběžce
• Jeskyně Pijavica je jednou ze dvou jeskyní v Chorvatsku, kde byl pozorován efekt zamodrání
• Ve starém kostele za městem je reliéfní panel s aragonským erbem princezny Luisy Aragonské, manželky Bernardina Frankopana. ^[7]

• Nikola Jurišić - vojenský velitel, obránce uherského města Kőszeg před náporem Osmanů
• Ivan Lenković - válečník, obránce města a velitel uskoků, stavitel nehajské pevnosti
• Jural Lenković - generál, senjský velitel
• Herbart VIII. z Auerspergu - vojevůdce
• Markantun de Dominis - senjský biskup, filosof, teololg a vědec
• Blaž Baromić - knihtiskař, zakladatel první hlaholské tiskárny v Chorvatsku
• Pavao Ritter Vitezović - polyhistor, spisovatel, vydavatel, tiskař, historik, geograf, lingvista
• Matija Jušić - náboženský spisovatel, misionář
• Ivan Paskvić - astronom, matematik, zakladatel a první manažer observatoře v Budíně
• Mirko Ožegović Barlabaševački - biskup senjský a modrušský, říšský svobodný pán, chorvatský buditel a mecenáš Senje, zakladatel gymnázia
• Josip Filip Vukasović - chorvatský válečník a stavitel
• Vjenceslav Novak - chorvatský prozaik, prozaik, publicista, hudební kritik, pedagog a varhaník
• Silvije Strahimir Kranjčević - spisovatel
• Milan Ogrizović - spisovatel a politik
• Milutin Cihlár Nehajev - spisovatel
• Josip Gržanić - politik, buditel, průkopník Chorvatska. vynikající. nezávislost
• Ljudevit Rossi - chorvatský botanik a horolezec, důstojník královské domobrany
• Julije Rorauer - spisovatelka a divadelní kritička
• Ivan Krajač - právník, ekonomický a finanční spisovatel
• Bela Krleža (rozená Kangrga) - divadelní herečka, manželka Miroslava Krleži
• Pavao Tijan - spisovatel
• Josip Milković - politik, ministr kultury nezávislého Chorvatska
• Milan Moguš - akademik
• Ivan Đalma Marković - fotbalový trenér a hráč
• Ante Glavičić - historik
• Sandra Šarićová - taekwondistka a aktuální mistryně Evropy, vítězka bronzové medaile na olympijských hrách v Pekingu v roce 2008.
• Krešimir Stanišić - spisovatel
• Josip Šojat - výběrčí družstva házenkářek a trenér házené
• Ivan Dellaitti - vynálezce první acetylenové lampy pro noční rybolov
• Vladimir Ćopić - komunistický předák a publicista, jeden ze zakladatelů Komunistické strany Srbů, Chorvatů a Slovinců a člen jejího ústředního výkonného výboru
• Branko Tomljanović, Krombi - národní reprezentant ve vzpírání
• Rafael Krajač, (1816) - námořní obchodník
• Ladislav Krajač, (1857) - námořní obchodník
• Gavro Grünhut - chorvat. vydavatel, publicista a pravicový agitátor
• Ante Hameršmit - fotbalista během SFRJ
• Aleksandar Franjo Čorić de Monte Creto - chorvatský polní pomaršálek v armádě habsburské monarchie
• Tomislav Rogić - biskup šibenické diecéze
• Maksimilian Ćolić - profesor teologie, řečník, první rektor pešťské univerzity
• Juraj Vuk Ćolić - biskup senjský a modrušský, historický spisovatel
• Ivan Rogić Nehajev - básník a sociolog
• Neda Knifić - antifašista, partyzán
• Eugen Kvaternik - politik, spisovatel
• Ante Starčević - politik, spisovatel
• Janko Polić Kamov - básník
• Franjo Rački - teolog, historik

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Senj na Wikimedia Commons