Senusret II.

Senusret II.
Senwosret II, Sesostris II
Socha Senusret II., Memfis
Doba vlády	1845–1837 př. Kr.[1]
Rodné jméno	Senwosret
Trůnní jméno	Chai-cheper-Re
Horovo jméno
	Seschemu-taui
Jméno obou paní	Sechai-Maat
Zlatý Hor	Hetep-netjeru
Manželky	Chenemetneferhedžet I., Nofret II., Itaweret, Khnemet [2]
Potomci	Senusret III., Senusret-sonbe, Itakayt, Neferet, dcera Sithathoriunet [2]
Otec	Amenemhet II.
Matka	Khnemet-nefer-hedjet (Wereret)
Hrobka	Kahun & Lahun komplex[3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Senusret II. byl v dynastické posloupnosti čtvrtým faraonem egyptské 12. dynastie. Vládl v letech 1845–1837 př. Kr.^[1].

Vláda

Egypt v období vlády Senusreta II. prožíval období relativní prosperity, zřejmě i v důsledku příznivých klimatických podmínek, které stabilizovaly cyklus nilských záplav a tím i dobrých výnosů zemědělských plodin. Příhodné podmínky existovaly i v lokalitách starověkých oáz v západní poušti. Rovněž i v oáze Fajum, kterou již ve třetí generaci faraonové odvodňovali budováním kanálu (v délce asi 16 km, spojujícího močály s Nilem u Bar Yussef (Josefův kanál). Poněvadž oáza Fajum se nachází v nivelizační depresi (~ 45 m pod úrovní moře), faraon Amenemhet II. včetně jeho následníků nechali zbudovat umělý reservoár, propojený se stávajícím jezerem Moeris ^[4] a tím docházelo k vyrovnávání hladiny Nilu. Odpařování z vodních ploch mělo příznivý vliv na lokální klimatické podmínky.
Na výpravách faraon upevnil svoji vládu v Nubii, ze které se stala další provincie Egyptské říše. Bezpečnou lodní dopravu na Nilu zabezpečil výstavbou pevností a ochrannou zdí jižně od Luxoru a další u města Aniba v Nubii, asi 230 km jižně od Asuánu. Do jisté míry jsou počátky těchto staveb datovány do doby vlády jeho otce Amenemheta II., zejména pak v období jejich společného vládnutí ke konci otcova života.
V Sýrii vybíral daně a udržoval vojenské posádky v místech těžby rud a kamene pro rozsáhlé stavební činnosti ^[5]. Senusret II. také založil první známou vesnici řemeslníků v blízkosti El-Láhúnu^[3].

Pyramida

Pyramida v El Lahun v oáze Fajúm byla postavena z masivních hliněných bloků kolem kamenného jádra s podporou stěny z vápencových desek. V původním stavu byla obložena pláštěm z vápencových bloků^[3]. Osm mastab a satelitních pyramid srovnaných podél severní stěny byly určeny pro královny a princeznu Sithathoryunet. Na téže straně se nachází čtyři šachtové hrobky určeny pro členy královské rodiny. Tři z nich byly vyloupeny, a když byly při expedici v roce 1914 Filindersem Petriem zkoumány se při odkrytí čtvrté hrobky neočekávaně objevil výklenek ve stěně zapečetěný hliněnou pokrývkou. Po otevření se objevil poklad obsahující šperky a osobní výbavu princezny Sit_Hathor-Unut (Sithathoryunet), dcery Senusreta II.^{[6] [7]}. Byl to výjimečný objev, patrně první v historii archeologických bádání ve starověkém Egyptu. Dosud byly všechny hrobky panovníků, vysokých úředníků a členů královských rodin, již ve starověku vyloupeny.

Artefakty

V komoře se nacházelo 44 jednotlivých předmětů ze zlata vykládaných polodrahokamy, mezi jinými i koruna, náhrdelník se jménem Senusreta II., stříbrné zrcadlo, obsidiánová váza, nože a břitvy z mědi, části vykládaných skříněk ze dřeva, náramky, vykládané intarzie a další. ^[7]. Restaurované předměty z nálezu jsou vystaveny v Metropolitním muzeu umění v New Yorku a také v Egyptské muzeum v Káhiře.
Mezi významné objevy v El Lahun patří i zlomky hieraticky psaných papyrusů z období střední říše, které obsahují specifické oblasti tehdejšího vědění, zvěrolékařství, gynekologie, účty, administrace stavebních prací aj.^[8].

Fotogalerie

• 

  (c) Hans Ollermann, CC BY 2.0

  Diadem - koruna princezny Sithathoryunet

• 

  Náhrdelník princezny

• 

  Náhrdelník princezny Sithathoryunet s jménem Senusreta II.]

• 

  Náramek

• 

  Spona

• 

  Skarabeus se jménem Senusreta II.

• 

  Náhrdelník princezny Sithathoryunet

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Senusret II. na Wikimedia Commons

Předchůdce: Amenemhet II.

Egyptský král 1845–1837 př. Kr.

Nástupce: Senusret III.