Sergej Adamovič Kovaljov

Sergej Adamovič Kovaljov
Stranická příslušnost
ČlenstvíJabloko (od 2006)
Demokratická volba Ruska
Narození2. března 1930
Seredyna-Buda
Úmrtí9. srpna 2021 (ve věku 91 let)
Moskva
Místo pohřbeníDonský hřbitov
Alma materMSU Faculty of Biology
Profesepolitik, lidskoprávní aktivista a biofyzik
Oceněnícena Homo Homini (1994)
Theodor-Haecker-Preis (1995)
Internationaler Nürnberger Menschenrechtspreis (1995)
honorary doctor of the University of Essex (1996)
Heinz R. Pagels Human Rights of Scientists Award (1996)
… více na Wikidatech
CommonsSergey Adamovich Kovalyov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Adamovič Kovaljov (Сергей Адамович Ковалёв; 2. března 1930, Seredyna-Buda, Sumská oblast, Ukrajina – 9. srpna 2021)[1] byl ruský vědec, politik, aktivista v oblasti lidských práv, bývalý disident a politických vězeň v době Sovětského svazu.

Vystudoval Moskevskou státní univerzitu a pracoval jako biofyzik v Institutu teoretické a experimentální biofyziky Ruské akademie věd.

V roce 1968 uvítal proces reforem v Československu a v roce 1969 pomáhal zakládat Iniciativní skupinu pro ochranu lidských práv v SSSR (Инициати́вная гру́ппа по защи́те прав челове́ка в СССР). Přispíval do samizdatového časopisu Kronika současných událostí.[2]

V roce 1970 byl propuštěn z laboratoře, v roce 1974 zatčen a za své příspěvky do Kroniky odsouzen za protisovětskou agitaci a propagandu k 7 rokům vězení a ke třem letům vyhnanství na Sibiři.[3][2]

V roce 1990 byl zvolen poslancem a v letech 1990 až 1994 vedl ruskou delegaci v Komisi OSN pro lidská práva v Ženevě.[4] Působil také v hnutí Memorial.[2] Poslancem byl až do roku 2003, v letech 1994 až 2001 byl členem strany Demokratická volba Ruska, kterou také spoluzaložil. Vedl parlamentní komisi, která měla vyšetřovat Bombové útoky na obytné domy v Rusku v roce 1999. Kritizoval autoritářské tendence prezidentů Borise Jelcina i Vladimíra Putina.[4] V parlamentních volbách v roce 2003 kandidoval za stranu Jabloko, do parlamentu se však nedostal, když strana získala jen 4 mandáty. V roce 2006 se stal členem této strany a byl na druhém místě její kandidátky ve volbách v roce 2007, kdy se však strana do parlamentu vůbec nedostala.

V roce 2008 kritizoval ruskou invazi do Gruzie,[5] v roce 2010 podepsal manifest protiputinovské opozice Putin musí odejít. Kritizoval také anexi Krymu a ruskou podporu separatistické Doněcké a Luhanské republiky.[5]

V roce 1994 se stal první nositelem ceny Homo Homini udělované Člověkem v tísni. V roce 2003 byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy.[6] V roce 2009 mu byla společně s dalšími představiteli hnutí Memorial udělena Sacharovova cena za svobodu myšlení.[7]

Reference

  1. ↑ Zemřel sovětský disident Kovaljov, kritický i k ruské vládě po rozpadu SSSR. České noviny [online]. ČTK, 2021-08-09 [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Zemřel Sergej Kovaljov. memorial.cz [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ Zemřel sovětský disident Sergej Kovaljov. Několik let strávil v sibiřském gulagu, poté se stal poslancem. iROZHLAS [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Zemřel velký kritik Jelcina i Putina. Disidentu Kovaljovovi bylo 91 let. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b COALSON, Robert. Sergei Kovalyov, Heir To Sakharov Who Always Put Principles First, Dies At 91. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2023-03-03. Dostupné online [cit. 2023-03-28]. (anglicky) 
  6. ↑ Seznam vyznamenaných
  7. ↑ Letošním laureátem Sacharovovy ceny je Memorial

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Sergey Kovalyov 2015 (cropped).jpg
Autor: Krassotkin, Licence: CC0
Rally for science and education (Moscow; 2015-06-06)