Sergej Filin

Sergej Filin
Narození27. října 1970 (53 let)
Moskva
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Alma materLomonosovova univerzita
Moskevská akademie choreografie
Povoláníbaletní tanečník a tanečník
OceněníZlatá maska (1778)
zasloužilý umělec Ruské federace
národní umělec Ruské federace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Jurjevič Filin (rusky Сергей Юрьевич Филин; * 27. října 1970 Moskva) je bývalý přední ruský baletní tanečník a choreograf.

Životopis

Vystudoval moskevské choreografické učiliště a Moskevský státní choreografický institut[1] a nastoupil do souboru Velkého divadla.[2] První velké role obdržel již jako 21letý[3] v baletech Labutí jezero, Giselle nebo Bajadéra s Galinou Stěpaněnkovou. Za ztvárnění role prince Desiré v baletu Šípková Růženka v roce 1993 získal o rok později cenu Benois de la danse.[2] V následujících letech tančil v prvním obsazení v mnoha premiérových titulech, jako byly nová verze Giselle, Sylfida, Capriccio nebo Sny o Japonsku (obě chor. Alexandr Ratmanskij), Faraónova dcera ad.[2] V roce 2004 byl vyznamenán ruským divadelním oceněním Zlatá maska za roli klasického tanečníka v představení Světlý potok.[2] Významná pro něj byla zejména partnerská spolupráce s Ninou Ananiašviliovou.[1]

Filin tančil také mnohokrát v zahraničí, hostoval například v Anglickém národním baletu a jinde.

V roce 2006 získal titul bakalář umění na Lomonosovově univerzitě.[1] V roce 2004 utrpěl při představení vážné zranění, po kterém se již vrátil na scénu jen ojediněle.[3] V roce 2008 ukončil svou jevištní kariéru a přijal jmenování uměleckým ředitelem baletu Moskevské hudební divadlo Stanislavského a Němiroviče-Dančenka,[1] kam přiváděl i díla západoevropských choreografů jako Jiřího Kyliána nebo Matse Eka.[3]

V roce 2011 byl na pět let jmenován uměleckým ředitelem baletu Velkého divadla.[3] Do divadla nastoupil v neklidné době, jeho předchůdce Gennadij Janin odešel, když neznámí lidé začali šířit po internetu pornografické fotografie s tvrzením, že jde o Janina.[4] Za spory byly především tradicionalistické kruhy, které protestovaly proti modernizaci souboru a repertoáru za vedení Ratmanského. Po svém jmenování sice Filin nejprve uklidnil situaci tím, že jmenoval oblíbeného tanečníka Nikolaje Ciskaridzeho baletním mistrem a ponechal v repertoáru klasická díla choreografa Jurije Grigoroviče,[5] později ale znovu začaly spory a z divadla odešli dva jeho sólisté, Natalija Osipovová a Ivan Vasiljev.[6]

17. ledna 2013 Filina napadl útočník a polil mu tvář kyselinou. Filin utrpěl popáleniny třetího stupně a vážné poškození zraku.[6] Funkci uměleckého ředitele Velkého divadla dočasně převzala Galina Stěpaněnková.[7] Filin přiznal, že již dříve obdržel různé výhrůžky, ale že nepředpokládal, že mohou přerůst ve skutečné násilí.[8] Strach po útoku na Filina přiměl k opuštění divadla a k odjezdu do Kanady sólistku Svetlanu Luňkinovou, kterou některá média spojovala s útokem. Ona sama prý ale byla terčem podobných výhrůžek.[9] Filin utrpěl vážná zranění zraku, ale po léčení na německé klinice v Aachenu mu bylo zachráněno alespoň jedno oko. Ruská policie na začátku března zadržela osobu označenou za útočníka a také sólistu baletu Velkého divadla Pavla Dmitričenka, který se poté přiznal, že si útok objednal.[10]

Filin obdržel v roce 2001, při příležitosti 225 let od založení Velkého divadla, titul národního umělce Ruské federace.[2]

Jeho manželkou byla tanečnice Inna Petrovová, se kterou má syna Daniila.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Biografija Sergeja Filina. RIA Novosti [online]. 2012-01-18. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ a b c d e Sergej Filin [online]. Maleňkaja baletnaja enciklopedija, 2005-03-19 [cit. 2013-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-01. (rusky) 
  3. ↑ a b c d BROWN, Ismene. Star dancer Sergei Filin becomes new Bolshoi chief. The Arts Desk [online]. 2011-03-18. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ OSBORNE, Andrew. Bolshoi ballet head resigns over 'pornographic pictures'. The Telegraph [online]. 2011-03-16. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ MACKRELL, Judith. Sergei Filin may be as much a victim of Bolshoi ballet politics as acid attack. The Guardian [online]. 2013-01-18. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b Umělecký šéf baletu ruského Velkého divadla bojuje s popáleninami. Český rozhlas [online]. 2013-01-18. Dostupné online. 
  7. ↑ LALLY, Kathy. Bolshoi Ballet appoints interim director. Washington Post [online]. 2013-01-22 [cit. 2013-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-28. (anglicky) 
  8. ↑ Chudruk Bolšogo těatra Filin priznalsja, čto polučal ugrozy i svjazal napaděnie so svoej rabotoj. 1tvnet [online]. 2013-01-22 [cit. 2013-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-05. (rusky) 
  9. ↑ NG, David. Los Angeles Times [online]. 2013-01-30. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Ruský baleťák se přiznal, že si objednal útok kyselinou na svého šéfa. iDNES.cz [online]. 2013-03-06. Dostupné online. 

Literatura

  • CISKARIDZE, Nikolaj. Sergej Filin : Čelovek, uvlečonnyj svoej professiej. Balet. Roč. 2002, čís. 120, nojabr-děkabr. (rusky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce