Sergej Grigorjevič Dolgorukov

Sergej Grigorjevič Dolgorukov
Rodový erb Dolgorukovových
Úmrtí	8. listopadu 1739 Veliký Novgorod
Příčina úmrtí	poprava stětím
Povolání	diplomat
Choť	Marfa Shafirova
Děti	Marija Sergejevna Dolgorukovová Pjotr Sergejevič Dolgorukov Vasilij Sergejevič Dolgorukov
Rodiče	Grigorij Fjodorovič Dolgorukov a Marija Ivanovna Golicynová
Rod	Dolgorukovové
Příbuzní	Alexej Grigorjevič Dolgorukov a Ivan Grigorjevič Dolgorukov (sourozenci) Andrej Ivanovič Vjazemský a Natalija Ivanovna Vjazemská (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Grigorjevič Dolgorukov (rusky: Сергей Григорьевич Долгоруков, polsky Siergiej Grigorijewicz Dołgorukow, † 19. listopadu 1739 ve Velikém Novgorodě) byl ruský šlechtic a diplomat, sloužil jako ruský vyslanec v první polské republice v letech 1721–1724 a 1728–1729.

Život

Narodil se jako syn Grigorije Fjodoroviče z rodu Dolkorukovů a jeho manželky Maria Ivanovna Golicynové.

Neúspěšně se pokusil získat uznání titulu od cara Petra I. Na Sejmu v roce 1722 obhajoval práva pravoslavných a luteránů v Polsko-litevské unii a v témže roce obdržel od polské zemské vlády obvyklý dar 4000 tolarů.

V roce 1723 ve Vratislavi uspořádal tajnou konferenci s knížetem Konstantinem Vladislavem Sobieským, na které vyjádřil ochotu Ruska podpořit jeho kandidaturu na polský trůn.

V roce 1730, po odhalení spiknutí v Nejvyšší tajné radě, byl zbaven funkce, vyhoštěn na Solovecké ostrovy a v roce 1739 sťat, stejně jako jeho příbuzný Vasilij Lukič Dolgorukov.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siergiej Dołgorukow na polské Wikipedii.

Literatura

• Historia Dyplomacji Polskiej – tom II 1572-1795, PWN Warszawa 1981, s. 443.