Sergej Kosorotov
| Sergej Kosorotov | |
|---|---|
| Narození | 15. dubna 1965 (59 let) Samara |
| Povolání | judista |
| Ocenění | zasloužilý mistr sportu SSSR |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství světa v judu | ||
| zlato | MS 1991 | těžká váha |
| bronz | MS 1993 | těžká váha |
| Mistrovství Evropy v judu | ||
| zlato | ME 1990 | těžká váha |
| zlato | ME 1995 | těžká váha |
| stříbro | ME 1991 | těžká váha |
| stříbro | ME 1992 | těžká váha |
| stříbro | ME 1996 | těžká váha |
| MS v judu - bez rozdílu vah | ||
| stříbro | MSbrv 1995 | bez rozdílu vah |
| ME v judu - bez rozdílu vah | ||
| bronz | MEbrv 1989 | bez rozdílu vah |
Sergej Kosorotov (rusky Сергей Косоротов), (* 15. dubna 1965 Kujbyšev, Sovětský svaz) je bývalý reprezentant Sovětského svazu a Ruska v sambu a judu.
Život
Narodil se v Samaře v Sovětském svazu, v té době se jmenovala Kujbyšev.
Sportovní kariéra
Ve 12 letech se začal věnovat sambu. Začátkem 80. let v Samaře zpopularizoval Chabil Biktašev judo. Od roku 1986 se tak Kosorotov přeorientoval na boj v judogi. Připravoval se pod vedením Vjašeslava Archipova a do dvou let se stal členem sovětské reprezentace.
Od roce 1990 vystřídal na pozici reprezentační jedničky Grigorije Veričeva. Tehdejší reprezentační trenér judistů Vladimir Kaplin na něho spoléhal i v olympijském roce 1992. O účast na olympijských hrách v Barceloně však přišel kvůli dodatečné nominaci určené olympijským vedením Společenství nezávislých států.[p 1] Svůj nominační zápas prohrál s Davitem Chachaleišvilim, který získal v Barceloně nakonec zlatou olympijskou medaili.
V dalších letech reprezentoval již samostatné Rusko a v roce 1996 si už nominaci na olympijské hry v Atlantě uniknout nenechal. Ve čtvrtfinále však podcenil mladého Číňana Liou Šeng-kanga a obsadil až 7. místo. Po olympijských hrách v Atlantě o své místo reprezentační jedničky přišel ve prospěch vycházející hvězdy těžké váhy Tamerlana Tmenova.
Sportovní kariéru ukončil po roce 1999, ale i v dalších letech si udržoval výbornou fyzickou kondici. Žije v Moskvě a věnuje se trenérské práci.
Výsledky
Váhové kategorie
| Turnaj |  |  | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | |
| 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | |
| těžká váha | |||||||||||
| Olympijské hry | — | 7. | |||||||||
| Mistrovství světa | — | 1. | 3. | úč. | — | — | |||||
| Mistrovství Evropy | — | 1. | 2. | 2. | 7. | — | 1. | 2. | — | — | — |
Bez rozdílu vah
| Turnaj | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | |
| Mistrovství světa | — | — | — | 2. | 5. | — | |||||
| Mistrovství Evropy | 3. | — | — | — | — | — | — | — | — | — | úč. |
Odkazy
Poznámky
- ↑ Judisté z Gruzie patřili k oporám Sovětského svazu od 60. let, ale s nástupem Vladimira Kaplina na konci 80. let se na ně nedostávalo. Kaplin se v rámci SSSR snažil vliv gruzínského juda omezit. Za jeho éry se do týmu dostal Ázerbájdžánec nebo také první judisté ze severního Kavkazu, konkrétně Čečenci a Dagestánci. Gruzínci, zvyklí mít v týmu alespoň jednoho zástupce, nesohlasili s jeho nominací pro olympijské hry v Barceloně a přes olympijské vedení SNS si vyžádali dodatečný nominační zápas v každé váhové kategorii.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Finská vlajka