Sergej Merkurov

Sergej Merkurov
Narození26. říjnajul. / 7. listopadu 1881greg.
Gjumri
Úmrtí8. června 1952 (ve věku 70 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materAkademie výtvarných umění v Mnichově
Povolánímalíř a sochař
OceněníStalinova cena
Řád rudého praporu práce
medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945
Lidový výtvarník SSSR
Leninův řád
… více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Merkurov (7. listopadu 1881 Gjumri8. června 1952 Moskva) byl arménský a sovětský sochař, představitel socialistického realismu.

Život

Měl arménsko-řecký původ. Původně studoval Kyjevský polytechnický institut, ale studia opustil a přestěhoval se do Švýcarska, kde se stal žákem sochaře Adolfa Meyera. Poté navštěvoval Akademii výtvarných umění v Mnichově (1902–1905) a následně nastoupil do ateliéru Augusta Rodina v Paříži. Do Ruské říše se vrátil v roce 1907, když byl povolán Arménskou apoštolskou církví, aby sejmul posmrtnou masku katolikose Mkrtiče Chrimjana. Na posmrtné masky se stal posléze Merkurov specialistou, vytvořil později takovou masku Lva Tolstého, Hovhannese Tumanjana, Vladimira Lenina a jeho manželky, Maxima Gorkého, Vladimira Majakovského a dalších slavných lidí. Za život jich udělal asi 300. Po nástupu bolševiků k moci se stal jedním z nejpreferovanějších umělců, mj. díky své osobní známosti s Leninem, s nímž se setkal již ve Švýcarsku, v jeho exilu. V roce 1943 byl jmenován národním umělcem Sovětského svazu. V letech 1944 až 1949 byl ředitelem Puškinova muzea. Z této pozice zachránil pomník Kateřiny Veliké a tajně jej poslal do Jerevanu, kde byl po desetiletí ukryt a nakonec se v roce 2006 vrátil do Ruska.[1] Po nástupu Stalina se podílel na rozvoji jeho kultu osobnosti v umění. Byl tvůrcem tří největších Stalinových soch na území Sovětského svazu. To mu zajišťovalo výsadní postavení. K 70. narozeninám Stalina vyrobil Merkurov speciální dárek, nákladný žulový pomník nazvaný poněkud neopatrně „Smrt vůdce“. Stalin ho odmítl přijmout a Merkurov upadl v nemilost, jež trvala až do jeho smrti. Přesto byl pohřben na prestižním Novoděvičím hřbitově v Moskvě. V roce 1984 bylo v jeho rodném domě v Gjumri otevřeno muzeum. Jsou v něm vystaveny posmrtné masky 59 slavných osobností, včetně té Leninovy.[2]

Byl bratrancem mystika Georgije Gurdžijeva.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergey Merkurov na anglické Wikipedii.

  1. Статуя Екатерины II возвращается из Еревана в Москву. Российская газета [online]. 2006-01-23 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. (rusky) 
  2. Sergey Merkurov’s House-Museum. arites.am [online]. [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Merkurov S.D.jpg
Сергей Дмитриевич Меркуров (1881—1952) — советский, российский скульптор-монументалист