Sergej Něčajev
| Sergej Něčajev | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. záříjul. / 2. října 1847greg. Ivanovo |
| Úmrtí | 21. listopadujul. / 3. prosince 1882greg. (ve věku 35 let) Petrohrad |
| Povolání | spisovatel, militant, revolucionář a politik |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sergej Gennadijevič Něčajev (rusky Сергей Геннадиевич Нечаев, 2. října 1847, Ivanovo, Ruské impérium – 21. listopadujul. / 3. prosincegreg. 1882, Petrohrad, Ruské impérium)[1] byl ruský revolucionář a anarchista, představitel nihilismu. Zastával ideu zničení všech státních útvarů.
Životopis
Mládí
Sergej Něčajev se narodil v Ivanovu chudým rodičům. Jeho otec byl číšník a malíř (podle jiných údajů byl řemeslníkem[1]). Již jako v mladíkovi se v něm vyvinulo povědomí o sociální nerovnosti a nadržování místní šlechtě.
V roce 1865 odešel Něčajev do Moskvy, kde pracoval pro historika Michaila Pogodina. O rok později odešel do Petrohradu, kde se stal učitelem v náboženské škole. Seznámil se s ilegální literaturou Děkabristů a Michaila Bakunina, který měl na Něčajeva zásadní vliv. V roce 1868–1869 se účastnil studentských protestů.
Emigrant
V lednu 1869 byl na Něčajeva vydán zatykač, proto odešel nejprve do Moskvy a poté do Švýcarska.[1] Usadil se v Ženevě, kde předstíral, že je zástupce revolučního výboru, který utekl z Petropavlovské věznice. Díky tomu si vysloužil důvěru u Michaila Bakunina[1] a jeho přítele a spolupracovníka Nikolaje Ogareva[1].
V roce 1869 napsal Něčajev s Bakuninem knihu "Řada otázek revolucionářů", program pro „nemilosrdné zničení“ společnosti a státu.
Návrat
Téhož roku se Něčajev vrátil do Moskvy pomocí Bakuninových ilegálních kontaktů. Předstíral, že je zástupce ruského oddělení "Celosvětové revoluční unie" (která neexistovala) a vytvořil pobočku ilegální organizace Narodnaja Rasprava.[1]
Jeden z členů organizace, Ivan Ivanov však nesouhlasil s Něčajevovými myšlenkami a opustil skupinu, což se mu stalo osudným. Dne 21. listopadujul./ 3. prosince 1869greg.[1] Něčajev a jeho přátelé Ivanova zmlátili, škrtili a nakonec zastřelili, tělo poté hodili do jezera dírou v ledu. Tento čin později použil spisovatel Fjodor Dostojevskij v románu Běsi,[1] kde Něčajeva má ztvárňovat jeden z hlavních hrdinů Petr Stěpanovič Verchovenskij.
Tělo bylo brzy nalezeno. Několik vrahů bylo zatčeno, sám Něčajev se však zatčení vyhnul a opět utekl do Ženevy.[1]
Pád
V roce 1872 byl Něčajev zatčen v Curychu a předán do Ruska.[1] Následujícího roku byl za zabití Ivanova odsouzen na 20 let nucených prací v Petropavlovské věznici. Revolucionář a pozdější terorista Andrej Željabov mu chtěl pomoci utéct z pevnosti, Něčajev však odmítl.
Teprve v roce 1880 se Něčajev pokoušel navázat spojení s organizací Narodnaja volja, po níž chtěl, aby mu pomohla s útěkem. Nikdo však o něho neměl zájem, Narodnaja volja v té době totiž osnovala atentát na Alexandra II.
Něčajev zemřel osamocen ve své cele roku 1882.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergey Nechajev na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j Минаков, А. Ю. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-10-05]. Heslo НЕЧА́ЕВ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-20. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Něčajev na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sergej Něčajev
Média použitá na této stránce
An 1870 photograph of Sergey Gennadiyevich Nechayev (Сергей Геннадиевич Нечаев), the Russian nihilist revolutionary. I've modified the original scan to improve its quality.