Sergej Nilus
| Sergej Nilus | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 25. srpnajul./ 6. září 1862greg. Moskva |
| Úmrtí | 14. ledna 1929 (ve věku 66 let) Krutěc |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Vladimirská oblast |
| Povolání | spisovatel a právník |
| Alma mater | Lomonosovova univerzita |
| Politická příslušnost | Ruské shromáždění |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sergej Nilus (rusky Серге́й Алекса́ндрович Ни́лус, Sergej Aleksandrovič Nilus; 25. srpnajul./ 6. září 1862greg. – 14. ledna 1929 Krutěc, Vladimirská oblast) byl ruský spisovatel náboženských textů a vystudovaný právník, který se považoval za mystika.
V roce 1905 publikoval první úplnou verzi falza Protokoly sionských mudrců a to ve formě závěrečné kapitoly knihy Velké v malém aneb Antikrist jako nastávající politická možnost, o příchodu antikrista. Zkrácená podoba protokolů byla vydaná již v srpnu a září 1903 v Kruševanových novinách Znamja (Знамя).
Jeho bratrem byl ruský malíř, umělecký kritik a spisovatel Pjotr Nilus (1869–1943).
Život
Narodil se roku 1862 v Moskvě do málo nábožensky založené rodiny Alexandra Petroviče Niluse, jehož předci přišli do Ruska ze Švýcarska. Nilus byl vlastníkem půdy v orelské gubernii, kam v dětském věku Sergej Nilus jezdil na letní prázdniny. V letech 1873–1882 studoval moskevské gymnázium, po jehož ukončení nastoupil na Právnickou fakultu Lomonosovovy univerzity. Právo na vysoké škole absolvoval v roce 1886. Následně působil jako smírčí soudce v Zakavkazsku. Odtud se přestěhoval do západofrancouzského Biarritzu, kde žil s partnerkou Nataljou Chomarovskou až do vyčerpání majetku a rozchodu dvojice.
Po pádu z koně se rozhodl splnit slib z dětství a navštívit Trojicko-sergijevskou lávru. Příklon k ruskému pravoslaví dokonalo setkání s biskupem Janem Kronštadtským, jemuž přičítal své uzdravení z krční infekce.
Mezi lety 1901–1902 vydal knihu Velké v malém aneb Antikrist jako nastávající politická možnost. Reedice z roku 1905 obsahovala dvanáctou kapitolu v podobě Protokolů sionských mudrců (česky vydáno jako Protokoly ze shromáždění sionských mudrců, 1926). Tajné vyšetřování z nařízení ruského premiéra Pjotra Stolypina odhalilo, že se Protokoly poprvé objevily v pařížských antisemitských kruzích v období 1897–1898.
V roce 1906 se Nilus oženil s Jelenou Alexandrovnou Ozerovou, dvorní dámou carevny Alexandry Fjdorovny. Následují rok se přestěhoval do kláštera Optina Pustyň, kde prožil pět let. Publikoval zde několik knih duchovní tematiky, včetně Rozhovoru sv. Serafima s Motovilovem, stále čteného ortodoxního textu.
Zemřel roku 1929 na infarkt myokardu ve vesnici Krutěc, ležící ve Vladimirské oblasti.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergei Nilus na anglické Wikipedii.
Literatura
- Michael Baigent, Richard Leigh, Henry Lincoln: The Holy Blood and the Holy Grail (London: Jonathan Cape, 1982). ISBN 951-9107-41-X
- Michael Hagemeister: „Vladimir Solov’ev and Sergej Nilus: Apocalypticism and Judeophobia“ in Reconciler and Polemicist (eds.) Wil van den Bercken, Manon de Courten, Evert van der Zweerde, and Vladimir Solov’ev (Leuven: Peeters, 2000), ss. 287–296. ISBN 90-429-0959-5
- Michael Hagemeister: „Sergei Nilus“ in Antisemitism. A Historical Encyclopedia of Prejudice and Persecution vol. 2, ss. 508–510, ed. Richard E. Levy (Santa Barbara, CA.: ABC-Clio, 2005). ISBN 1-85109-439-3
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Nilus na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sergej Nilus
- Alexandre du Chayla: Nilus a Protokoly na Grande Lodge British Columbia and Yukon (anglicky)
Média použitá na této stránce
PREFACE
Victor E. Marsden. The author of this translation of the famous PROTOCOLS was himself a victim of the Bolshevik Revolution. He had lived for many years in Russia and was married to a Russian lady. Among his other activities in Russia he had been' for a number of years Russian Correspondent of the Morning Post, a position which he occupied when the Revolution broke out, and his vivid descriptions of events in Russia will still be in the recollection of many of the readers of that journal.
Naturally he was singled out for the anger of the Soviet. On the day that Captain Cromie was murdered by Jews, Victor Marsden was arrested and thrown into the Peter-Paul Prison, expecting every day to have his name called out for execution. This. however, he escaped, and eventually he was allowed to return to England very much of a wreck in bodily health. However, he recovered under treatment and the devoted care of his wife and friends.
One of the first things he undertook as soon as he was able was this translation of the Protocols. Mr. Marsden was eminently well qualified for the work. His intimate acquaintance with Russia. Russian life and the Russian language on the one hand, and his mastery of a terse literary English style on the other placed him in a position of advantage which few others could claim.
The consequence is that we have in his version an eminently readable work, and the subject- matter is somewhat formless, Mr. Marsden's literary touch reveals the thread running through the twenty-four Protocols. The Summary placed at the head of each is Mr. Marsden's own, and will be found very useful in acquiring a comprehensive view of its scope. It may be said with truth that this work was carried out at the cost of Mr. Marsden's own life's blood. He told the writer of this Preface that he could not stand more than an hour at a time of his work on it in the British Museum as the diabolical spirit of the matter which he was obliged to turn into English made him positively ill.
Mr. Marsden's connection with the Morning Post was not severed by his return to England. and he was well enough to accept the post of special correspondent of that journal in the suite of H.R.H. The Prince of Wales on his Empire tour. From this he returned with the Prince, apparently in much better health. but within a few days of his landing he was taken suddenly ill, and died after a very brief illness. His sudden death is still a mystery.
May this work be his crowning monument! In it he has performed an immense service to the English-speaking world, and there can be little doubt that it will take its place in the first rank of the English versions of 'THE PROTOCOLS of the Meetings of the LEARNED ELDERS OF ZION'