Sergej Timofejevič Aksakov

Sergej Timofejevič Aksakov
Narození	1. října 1791 Ufa
Úmrtí	12. května 1859 (ve věku 67 let) Moskva
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Bydliště	Ivan Turgenev museum
Alma mater	Kazaňská univerzita
Povolání	spisovatel, literární kritik, novinář, překladatel, autor memoárů, prozaik a divadelní kritik
Zaměstnavatel	Petrohradská akademie věd
Děti	Vera Sergejevna Aksakovová Ivan Sergejevič Aksakov Konstantin Sergejevič Aksakov Grigorij Sergejevič Aksakov
Rod	House of Aksakov
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Timofejevič Aksakov (1. října 1791 Ufa – 12. května 1859 Moskva) byl ruský spisovatel. Proslul poloautobiografickými románovými kronikami z ruské vesnice (Rodinná kronika, Bagrovští, Dětství Bagrovova vnuka) a loveckými či rybářskými povídkami.

Život

Již v roce 1805, jako čtrnáctiletý, vstoupil na univerzitu v Kazani. V roce 1807 studia ukončil a následně v Petrohradě vstoupil do státní služby, když se stal překladatelem v komisi pro sestavování zákonů. V roce 1811 se státní služby vzdal a o rok později se usadil v Moskvě, kde žil v kruhu divadelních herců. Hercem se také marně snažil stát. V roce 1816 se oženil s dcerou generála Zaplatina a čtyři roky pak žil na rodinných statcích. Až v roce 1826 se natrvalo usadil v Moskvě. Vstoupil znovu do státní služby, když se roku 1827 stal státním cenzorem. V roce 1834 post opustil ve prospěch úřadu školního inspektora, který zastával do roku 1839. Po smrti jeho otce v roce 1837 mu totiž připadlo značné jmění a zaměstnání dále nepotřeboval, až do smrti žil z renty.

Od té doby se také více mohl věnovat literatuře. V jeho domě se scházela intelektuální a literární společnost, často zaměřená slavjanofilsky. Patřil k ní i Nikolaj Vasiljevič Gogol, který měl obrovský vliv na Aksakovovy vlastní literární pokusy (zcela pod Gogolovým vlivem změnil styl) a stali se též blízkými přáteli, často si vzájemně předčítali texty. Roku 1847 mu vyšly rybolovecké povídky, roku 1856 první z románových kronik Semejnaja chronika.

Od roku 1847 měl ovšem také značné problémy se zrakem. Většinu času musel trávit v temném pokoji a posléze též přišel o jedno oko. Na jaře roku 1858 se nemoc značně zhoršila a trpěl velkými bolestmi. Přesto stále diktoval své literární texty. Za rok poté zemřel.

Jeho synové Konstantin Sergejevič Aksakov a Ivan Sergejevič Aksakov byli významnými literárními kritiky.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Timofejevič Aksakov na Wikimedia Commons
• https://leporelo.info/aksakov-sergej-timofejevic Archivováno 18. 4. 2018 na Wayback Machine.