Sergej Valerjevič Prokopjev

Sergej Valerjevič Prokopjev
Sergej Prokopjev
Sergej Prokopjev
CPK
Státní příslušnostRusko
Datum narození19. února 1975 (48 let)
Místo narozeníRusko Jekatěrinburg
Předchozí
zaměstnání		Vojenský pilot
Hodnostpodplukovník letectva (od 2012 v záloze)
Čas ve vesmíru567 dní, 15 hodin, 11 minut
Kosmonaut od1. února 2011
MiseExpedice 56/57 (Sojuz MS-09/ISS)
Expedice 68/69 (Sojuz MS-22/Sojuz MS-23/ISS)
Znaky misíExpedice 56 Expedice 57 Expedice 68 Expedice 69
Kosmonaut doaktivní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Prokopjev (rusky Сергей Валерьевич Прокопьев; * 19. února 1975) je ruský vojenský pilot a kosmonaut, 554. člověk ve vesmíru. Svůj první kosmický let od června do prosince 2018 strávil na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) jako člen Expedic 56 a 57. Podruhé na ISS zavítal na rok a od podzimu 2022 do podzimu 2023 byl členem Expedic 68 a 69.

Vzdělání a vojenská kariéra

Narodil se ve městě Sverdlovsk (od roku 1991 Jekatěrinburg), kde vyrůstal a vychodil zde i střední školu, kterou dokončil v roce 1992.

Poté navštěvoval Tambovskou vojenskou vysokou pilotní leteckou školu v Tambově, kterou dokončil roku 1997 s kvalifikací inženýr-pilot. V letech 2002–2005 navštěvoval státní zemědělskou univerzitu v Mičurinsku, kde získal titul v oboru ekonomie.[1]

V době od roku 1997 do roku 2007 sloužil u letectva ve městech Orsk, Rjazaň a Vozdviženka. Poté dva roky pilotoval letadla Tupolev Tu-22M a následně rok na strategickém bombardéru Tupolev Tu-160. Celkem má nalétáno 850 hodin na strojích Tu-160, Tu-22M, Tupolev Tu-134, Jakovlev Jak-52 a Aero L-39 Albatros.[1]

Kosmonaut

Mezi ruské kosmonauty byl vybrán v roce 2010. Základní výcvik dokončil v roce 2012, kdy rovněž úspěšně složil závěrečné zkoušky. Od té doby se připravoval k dlouhodobému pobytu na Mezinárodní kosmické stanici.

První kosmický let

Jeho první nominací bylo místo v záložní posádce Sojuzu TMA-18M. Později získal letovou nominaci do posádky Sojuzu MS-08, jehož by měl být velitelem. Spolu s ním by měli odstartovat i Oleg Artěmjev a Andrew Feustel. Po několika změnách byl nakonec v dubnu 2017 jmenován do záložní posádky Sojuzu MS-07 a hlavní posádky Sojuzu MS-09.[1]

Do vesmíru v Sojuzu MS-09 vzlétl 6. června 2018, společně se Serenou Auñónovou a Alexanderem Gerstem. Trojice kosmonautů zamířila k ISS. Na stanici pracoval ve funkci palubního inženýra šest měsíců, dvakrát vystoupil do vesmíru (15. srpna 2018 na 7 hodin a 46 minut a 11. prosince 2018 na 7 hodin a 45 minut). Posádka Sojuzu MS-09 se 20. prosince 2018 ve stejné sestavě vrátila na Zem. Let trval 196 dní, 17 hodin, 49 minut.[1]

Druhý kosmický let

V květnu 2021 byla oznámena Prokopjevova nominace jako velitele záložní posádky lodi Sojuz MS-21 a hlavní posádky Sojuzu MS-22. Jeho kolegy měli být Dmitrij Petělin a Anna Kikinová. V rámci výměny křesel v lodích Sojuz a Crew Dragon, která byla mezi NASA a Roskosmosem dojednána v červenci 2022,[2] však v letu MS-22 místo Anny Kikinové obsadil americký astronaut Francisco Rubio, zatímco jí naopak připadlo jeho místo v letu SpaceX Crew-5.

Start Sojuzu MS-22 se uskutečnil 21. září 2022. Loď se po 3 hodinách letu spojila s ISS a posádka za další 3 hodiny vstoupila na její palubu.

Pro let bylo naplánováno celkem 5 výstupů do volného prostoru. První z nich se uskutečnil 17. listopadu 2022 od 14:39 UTC, kdy se otevřel poklop ruského modulu Poisk, Hlavním úkolem Prokopjeva a Dmitrije Petělina bylo připravit radiátor (výměník přebytečného tepla), dočasně umístěný na modulu Rassvet, na přenesení pomocí robotické ruky ERA na místo jeho budoucího rozvinutí na modulu Nauka. Výstup, pro Prokopjeva celkově třetí, skončil uzavřením poklopu ve 21:07 UTC a trval tedy 6 hodin a 28 minut.[3] čímž kosmonaut zvýšil celkovou dobu pobytu mimo stanici na 21 hodin a 59 minut.

Další zhruba sedmihodinový výstup s cílem uskutečnit přesun radiátoru na modul Nauka a jeho hydraulické a elektrické zapojení byl naplánován na 25. listopadu.[4] Akce však byla ještě před vstupem kosmonautů do přechodové komory modulu Poisk odložena kvůli problému s čerpadlem v chladicím systému skafandru Orlan, který měl na sobě Prokopjev.[5] Po opravě byl stanoven náhradní termín na 15. prosince 2022. Prokopjev s Dmitrijem Petělinem už byli ve skafandrech v přechodové komoře a odčerpávali z ní vzduch před otevřením průlezu ze stanice, když se na servisním modulu Sojuzu MS-22 objevil silný únik chladiva z chladicího systému lodi.[6] Kvůli události byly všechny další výstupy do volného prostoru odloženy na neurčito, dokud nebude zjištěno, nakolik loď je nebo není schopna odvézt posádku bezpečně zpět na Zemi.

Po vyhodnocení všech dostupných informací Roskosmos rozhodl, že se Sojuz MS-22 vrátí na Zemi bez posádky, ale až poté, co se ke stanici připojí Sojuz MS-23, který naopak bez posádky přiletí a stane se návratovou lodí všech tří kosmonautů, kteří na ISS přiletěli v Sojuzu MS-22. A současně jejich záchrannou lodí pro případ mimořádných situací. To se také stalo po připojení Sojuzu MS-23 ke stanici 26. února 2023, a to v okamžiku, kdy Prokopjev s Petělinem do jeho přistávací kabiny instalovali své osobní tvarované vložky do sedadel umístěné dosud v Sojuzu MS-22 (2. března[7]), resp. s umístěním třetí vložky třetího člena posádky Rubia, která byla do té doby provizorně umístěna v lodi Dragon Endurance (6. března 2023[8]). Všichni tři kromě toho přešli také z Expedice 68 do Expedice 69, která začala začala 28. března 2023 v 09:57:27 UTC,[9] v okamžiku odpojení prázdné lodi Sojuz MS-22.[10]

Prokopjev s Petělinem už v rámci Expedice 69 absolvovali nebo ještě uskuteční upravenou sérii výstupů do volného prostoru. Nejdříve se 19. dubna – až napotřetí – podařilo přenést pomocí Evropské robotické ruky (ERA) z dočasné na finální pozici radiátor určený pro vyzařování přebytečného tepla z modulu Nauka.[11] Ten byl do té doby připevněn na modul Rassvet, s nímž se na ISS dostal v květnu 2010 při letu STS-132 raketoplánu Atlantis. Výstup plánovaný na 6 hodin a 37 minut[12] začal v 01:40 UTC[11] otevřením poklopu na modulu Poisk a skončil jeho uzavřením v 09:35 UTC, oba účastníci si tak do celkové délky svých výstupů připsali 7 hodin a 55 minut.[13] Prokopjevovy 4 výstupy tak trvaly 29 hodin a 54 minut.

Další výstup stejná dvojice podnikla 3. května 2023 od 20:00 UTC[14][15] do 03:11 UTC následujícího dne.[16] Kosmonauti nejprve připravili na přenesení nákladní přechodovou komoru provizorně upevněnou na boku modulu Rassvet, poté spolupracovali při samotném přesunu komory od modulu Rassvet k modulu Nauka pomocí Evropské robotické ruky ERA a při jejím připojení k přednímu portu Nauky (robotický manipulátor ovládal zevnitř stanice Andrej Feďajev, k připojení přechodové komory k portu došlo 4. května kolem 01:00 UTC[17]) a nakonec propojili komunikační kabely mezi přechodovou komorou a modulem Nauka. Výstup trval 7 hodin a 11 minut,[18] a Prokopjev zvýšil celkovou dobu svého pobytu mimo stanici na 37 hodin a 5 minut.

Třetí výstup ve třech týdnech vykonali Prokopjev s Petělinem 12. května 2023 od 15:47 UTC[19] do 21:01 UTC.[20] Vrátili se k radiátoru, který na modul Nauka nainstalovali při vycházce 19. dubna, a uvedli ho do provozu – rozložili do rovné plochy tři segmenty radiátoru dosud poskládané v přepravní poloze, propojili ho s elektrickými, mechanickými a hydraulickými rozvody a naplnili obě chladicí smyčky chladicí kapalinou. Protože splnili všechny plánované úkoly, mohl výstup tentokrát skončit už po 5 hodinách a 14 minutách, takže celková délka šesti Prokopjevových výstupů dosáhla 42 hodin a 19 minut.

Počtvrté otevřeli poklop na modulu Poisk 22. června 2023 ve 14:24 UTC,[21] aby z vyzvedli několik experimentů z povrchu modulů Zvezda a Poisk a nainstalovali komunikační zařízení. Všechny stanovené úkony splnili a poklop přechodové komory modulu Poisk uzavřeli v 20:48 UCT; výstup tak trval 6 hodin a 24 minut.[22] Prokopjevových dosavadních sedm výstupů trvalo 48 hodin 43 minut.

A popáté během Expedice 69 (a včetně jednoho výstupu při Expedici 68 celkem pošesté) se oba kosmonauti vydali mimo stanici 9. srpna 2023 v čase od 14:44 do 21:19 UTC;[23][24] k modulu Rassvet připevnili tři štíty proti kosmickému smetí a testovali pevnost pracovní plošiny připevněné ke konci evropské robotické paže ERA.[25] Celková doba Prokopjevových výstupů se tak prodloužila o 6 hodin a 35 a dosáhla 55 hodin a 18 minut.

Návrat Sojuzu MS-23 na Zemi se uskutečnil 27. září 2023 – od stanice se loď odpojila v 07:54:21 UTC[26] a nedaleko kazašského města Žezkazganu přistála v 11:17 UTC.[27] Prokopjev, Petělin a Rubio, kteří v Sojuzu MS-22 odstartovali k ISS již 21. září 2022, setrvali na oběžné dráze 370 dní, 21 hodin a 22 minut, což jim zajistilo sdílené 3. až 5. místo v historické tabulce nejdelších jednotlivých letů.

Osobní život

Prokopjev je ženatý, má dceru a syna.[1]

Tituly, řády a vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2019-11-17 [cit. 2020-01-26]. Kapitola Сергей Валерьевич Прокопьев. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ https://twitter.com/sciguyspace/status/1547934052342059010/photo/1. Twitter [online]. [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ LAVELLE, Author Heidi. Cosmonauts Begin First in a Series of Spacewalks for Station Maintenance. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ GARCIA, Author Mark. Station Awaits One Dragon, Five Spacewalks Before End of Year. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ PEARLMAN, Robert Z. Failed spacesuit pump aborts planned Russian spacewalk at space station. Space.com [online]. 2022-11-25 [cit. 2022-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ GARCIA, Author Mark. Spacewalk Cancelled, Mission Controllers Evaluate Leak on Soyuz. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Michal Václavík na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ GARCIA, Author Mark. Expanded Station Crew Works Together Before Quartet Departure. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Michal Václavík na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ Anatoly Zak (Russian Space Web) na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2023-03-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b GARCIA, Mark. Cosmonauts Begin Spacewalk to Move Roscosmos Radiator. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Госкорпорация «Роскосмос». Telegram [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. 
  13. ↑ Госкорпорация «Роскосмос». Telegram [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. 
  14. ↑ GARCIA, Mark. Cosmonauts Begin Spacewalk to Move Experiment Airlock. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Госкорпорация «Роскосмос». Telegram [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. 
  16. ↑ GARCIA, Mark. Cosmonauts Move Experiment Airlock and Complete Spacewalk. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Jonathan McDowell na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ Госкорпорация «Роскосмос». Telegram [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. 
  19. ↑ GRAF, Abigail. Cosmonauts Begin Spacewalk to Deploy Radiator. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ GARCIA, Mark. Cosmonauts Deploy Radiator and Complete Spacewalk. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ GARCIA, Mark. Cosmonauts Begin Spacewalk to Replace Station Hardware. blogs.nasa.gov [online]. 2023-06-22 [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ GARCIA, Mark. Cosmonauts Finish Spacewalk After Replacing Station Hardware. blogs.nasa.gov [online]. 2023-06-22 [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ GARCIA, Mark. Cosmonauts Begin Spacewalk for Station Upgrade Work. blogs.nasa.gov [online]. 2023-08-09 [cit. 2023-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ GARCIA, Mark. Cosmonauts Finish Spacewalk Installing Shields and Relocating Hardware. blogs.nasa.gov [online]. 2023-08-09 [cit. 2023-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ PEARLMAN, Robert Z. Russian cosmonaut becomes first to ride European robotic arm on ISS spacewalk. Space.com [online]. 2023-08-09 [cit. 2023-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Корабль «Союз МС-23» с экипажем годовой экспедиции отчалил от МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2023-09-27 [cit. 2023-09-27]. Dostupné online. 
  27. ↑ Экипаж годовой экспедиции вернулся с МКС на Землю на корабле «Союз МС-23». roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2023-09-27 [cit. 2023-09-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
ISS Expedition 56 Patch.svg
The Expedition 56 crew insignia
  • The Expedition 56 astronaut crew will continue the international collaborative work that has been evolving on the International Space Station during the past 17 years. The expedition comes at a time when private corporations and the governments around the world are rapidly developing crew capabilities for human space exploration. Together, with the experience and continued research on the orbiting laboratory, humans will soon establish a new presence in space beyond low-Earth orbit that will enable us to travel farther into space than ever before.
  • The Expedition 56 patch portrays a dove carrying an olive branch on its beak. The patch includes images of the Soyuz launch vehicle for the crew and the space station. The Expedition 56 astronauts’ names are displayed on the dove’s wings and along the limb of Earth at the base of the patch.
  • The dove's tail is firmly planted on Earth to represent the strong link between our home planet and the humans who are sent into the cosmos. The patch illustrates our hope for peace and love in the world, and the innate human desire to spread our wings and explore into the future, building on the wisdom of the past, for the betterment of humanity. The patch was designed by astronaut Drew Feustel's son.
ISS Expedition 69 Patch.png
Mission insignia for International Space Station (ISS) Expedition 69.
  • The Expedition 69 patch reflects the mission of the International Space Station to enable long-term exploration of space, for the benefit of Earth. The unique mosaic design is inspired by the vintage, Art Deco stained glass window in Star City, Russia that provides a stylistic portrayal of the beauty of space exploration. The number "69" forms a circle to symbolize the international partnerships and collaboration that make the space station program possible. The Earth is the central element inside the "6" as our home planet and the primary beneficiary of research onboard space station. The star shining from Earth, spanning multiple continents, represents the ground teams around the world who support every aspect of this expedition and ensure our safe retum home. The space station itself signifies the contributions of thousands of people over the past several decades, whose vision and sustained efforts have made this miracle of a laboratory an unparalleled success. Looking towards the future, the next big steps in human space exploration are reflected in the Moon and Mars. The sun around Mars is symbolic of the human imagination, curiosity, and ingenuity that draws us to explore, The two white stars in the sky are taken directly from the Star City mural. The larger star represents the family and friends whose love and support makes this endeavor possible. The smaller star represents the explorers who came before us and helped pave the way to the stars.
Sergey Prokopyev at the Gagarin Cosmonaut Training Center in Star City.jpg
At the Gagarin Cosmonaut Training Center in Star City, Russia, Expedition 54-55 backup crewmember Sergey Prokopyev of the Russian Federal Space Agency (Roscosmos) answers reporters’ questions Nov. 28 as part of his final qualification exam activities. He is serving as backup to the prime crew member, Anton Shkaplerov of Roscosmos, who will launch Dec. 17 on his Soyuz MS-07 spacecraft for a five-month mission on the International Space Station.
ISS Expedition 57 Patch.svg
The official insignia of the three-member Expedition 57 crew
  • Humans are explorers. We live on a cosmic island. Setting sails towards new worlds has always been our nature, and it is key to our survival. As soon as our ancestors learned how to build ships, they not only used them to sail up and down the coasts, but ultimately they set out to travel beyond the horizon, to discover new continents. The time of space exploration has just begun, a mere blink of an eye in the eon-long history of human exploration. And yet we already have successfully built great ships to sail the black heavenly seas, and we have dared adventurous journeys into the unknown.
  • The Expedition 57 patch is a tribute to human exploration. It depicts an explorer's ship leaving for the unknown as our early ancestors did, and is shaped like an arrow, heading out to new cosmic horizons. It highlights the purpose of the International Space Station as a world class science laboratory for the benefit of mankind and international cooperation, as well as humanity's flagship in space, preparing us for the amazing voyages ahead.
  • The Expedition 57 patch is dedicated to all those thousands of humans who make this journey possible through the contribution of their passion, hard work, and courage to one of the most fascinating projects in human history.
ISS Expedition 68 Patch.svg
The official insignia of the Expedition 68 mission aboard the International Space Station.
  • International Space Station Expedition 68 marks the 24th year of operation since the start of its assembly on orbit. Today, the U.S., Russia, Japan, Canada, and the European Space Agency are partnering in the operation of the largest ever orbital outpost managed by humankind.
  • Seven sparkling stars in the vastness of space represent crewmembers and experts on the ground operating the space station. Bright sunbeams illuminate the station, a platform for scientific research, Earth and astronomical observation, education, as well as development of new technologies necessary for the exploration beyond low-Earth orbit, on the Moon and Mars.