Serie A 1934/1935
Serie A 1934/1935 | |
---|---|
Země | Italské království |
Informace | |
Ročník | 35. ročník (6. ročník Serie A) |
Vítěz | Juventus (7. titul) |
nejlepší střelec | Enrique Guaita (28 branek) |
Sestupující | Livorno Pro Vercelli |
← 1933/1934 | 1935/1936 → |
Soutěžní ročník Serie A 1934/1935 byl 35. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 6. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 30. září 1934 do 2. června 1935. Soutěž vyhrál posedmé ve své klubové kariéře a popáté v ředě Juventus.
Nejlepším střelcem se stal italský hráč Enrique Guaita (Řím), který vstřelil 28 branek.
Události
Před sezonou
Jelikož se v minulé sezoně rozhodla FIGC snížit počet účastníků z 18 na 16 klubů, jediným postupujícím z druhé ligy byl Janovský klub Sampierdarenese, který nahradil Padovu, Janov a Casale.
Před nadcházející sezonou ukončil brankářskou kariéru Combi z Juventusu. Aby vyhráli pátý titul v řadě, posílili se Juventus o Serantoniho (Ambrosiana-Inter) a Foniho (Padova). Velkou posilu mělo Lazio, které koupilo talentovaného Pioliho (Pro Vercelli) a dále přišli Ferraris (Řím), Viani a Levratto (oba Ambrosiana-Inter), naopak odešel Pastore (Padova) a Buscaglia (Turín). Uruguayský mistr světa z roku 1930 Mascheroni, posílil Ambrosiana-Inter a poté jej následoval i jeho krajan Porta. Fiorentina koupila brankáře Amorettiho (Janov), záložníka Picciniho (Prato) a do útoku Negra (Catanzarese). Z Uruguaye se vrátili Sansone (Boloňa) a Scarone (Palermo). Neapol se posílila o Stábileho (Janov) a do nejvyšší ligy se vrátil také bývalí nejlepší střelec ze sezony 1930/31 Volk, který posílil Triestinu. Z Turína odešel po devíti letech Libonatti (Janov) a z Říma Banchero (Bari).
Během sezony
Po šesti odehraných kolech se do vedení soutěže dostala Fiorentina, která využila zaváhání Juventusu. Bianconeri propustila v prosinci trenéra Carcana a nahradila jej klubovou legendou Bigattem. Fialky vedly ligu do 18. kola, ale když prohrála se špatně hrající Pro Vercelli, do vedení se již nedostala a o titul hrál Juventus a Ambrosiana-Inter. Juventusu chyběl od dubna Orsi, který se vrátil domů do Argentiny. V posledním kole se rozhodlo o titulu, když Juventus i Ambrosiana-Inter měli stejný počet bodů. Ambrosiana-Inter hrála venku z Laziem a prohrála 2:4, Bianconeri hrála s Fiorentinou a porazilo ji díky brance Ferrariho 1:0 a slavila tak sedmý titul a páté vítězství za sebou, které se zopakovalo o 82 let později.
V zóně sestupu bylo od začátku sezony slavné Pro Vercelli, které ztrácelo hráče i svou pověst. Byl prvním jasným sestupujícím a již nikdy se později do nejvyšší ligy neprobojovalo. Druhým sestupujícím se stalo Livorno, které v posledním kole prohrálo s Turínem 0:1 a v tabulce jej přeskočilo o jeden bod.
Účastníci
(Palermo)
Klub | Město | Stadion | Trenér | Nejlepší střelec |
---|---|---|---|---|
Alessandria | Alessandria | Campo del Littorio | Otto Krappan (1.–16. kolo) Rudolf Soutschek | Renato Cattaneo (16) |
Ambrosiana-Inter | Milán | Arena Civica | Gyula Feldmann | Giuseppe Meazza (18) |
Boloňa | Boloňa | Stadio del Littoriale | Lajos Kovács (1.–14. kolo) Árpád Weisz | Angelo Schiavio (12) |
Brescia | Brescia | Stadium di viale Piave | György Hlavay | Giovanni Chiecchi, Francesco Rier (6) |
Fiorentina | Florencie | Stadio Giovanni Berta | Guido Ara | Vinicio Viani (10) |
Juventus | Turín | Stadio Benito Mussolini | Carlo Carcano (1.–8. kolo) Carlo Bigatto | Felice Borel (13) |
Lazio | Řím | Stadio Nazionale | Walter Alt | Silvio Piola (21) |
Livorno | Livorno | Stadio Edda Ciano Mussolini | Franz Hänsel (1.–16. kolo) Karl Stürmer | Giovanni Busoni (11) |
Milán | Milán | Campo San Siro | Adolfo Baloncieri | Pietro Arcari (10) |
Neapol | Neapol | Stadio Partenopeo | William Garbutt | Antonio Vojak (10) |
Palermo | Palermo | Stadio del Littorio | Károly Csapkay | Bruno Castellani, Coriolano Palumbo, Angelo Piccaluga (5) |
Pro Vercelli | Vercelli | Stadio Leonida Robbiano | Andrea Balzaretti (1.–7. kolo) Pietro Leone | Piero Romagnolo (7) |
Řím | Řím | Campo Testaccio | Luigi Barbesino | Enrique Guaita (28) |
Sampierdarenese | Janov | Stadio del Littorio | Hermann Felsner | Cherubino Comini (10) |
Turín | Turín | Stadio Filadelfia | Tony Cargnelli | Fioravante Baldi (9) |
Triestina | Terst | Campo del Littorio | István Tóth | Nereo Rocco (11) |
Tabulka
Poř. | Tým | Z | V | R | P | VG | OG | B |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Juventus | 30 | 18 | 8 | 4 | 45 | 22 | 44 |
2. | Ambrosiana-Inter | 30 | 15 | 12 | 3 | 58 | 24 | 42 |
3. | Fiorentina | 30 | 15 | 9 | 6 | 39 | 23 | 39 |
4. | Řím | 30 | 14 | 7 | 9 | 63 | 39 | 35 |
5. | Lazio | 30 | 13 | 6 | 11 | 55 | 46 | 32 |
6. | Boloňa | 30 | 11 | 8 | 11 | 46 | 34 | 30 |
7. | Neapol | 30 | 10 | 9 | 11 | 39 | 38 | 29 |
8. | Alessandria | 30 | 12 | 5 | 13 | 44 | 48 | 29 |
9. | Palermo | 30 | 9 | 11 | 10 | 27 | 34 | 29 |
10. | Milán | 30 | 8 | 11 | 11 | 36 | 38 | 27 |
11. | Triestina | 30 | 11 | 5 | 14 | 33 | 44 | 27 |
12. | Brescia | 30 | 10 | 7 | 13 | 29 | 45 | 27 |
13. | Sampierdarenese | 30 | 9 | 8 | 13 | 29 | 42 | 26 |
14. | Turín | 30 | 8 | 9 | 13 | 37 | 45 | 25 |
15. | Livorno | 30 | 8 | 8 | 14 | 28 | 54 | 24 |
16. | Pro Vercelli | 30 | 5 | 5 | 20 | 21 | 54 | 15 |
- Poznámky
- Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
- za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
- při rovnosti bodů rozhodoval rozdíl mezi vstřelených a obdržených branek.
Mistr ligy + kvalifikoval se na Středoevropský pohár 1935 | |
Kvalifikoval se na Středoevropský pohár 1935 | |
Sestup do Serie B |
Statistiky
Výsledková tabulka
Alessandria | Ambrosiana | Boloňa | Brescia | Fiorentina | Juventus | Lazio | Livorno | Milán | Neapol | Palermo | Pro Vercelli | Řím | Sampier. | Turín | Triestina | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Alessandria | – | 1:3 | 2:0 | 1:0 | 2:0 | 0:0 | 1:2 | 4:1 | 2:1 | 4:2 | 4:2 | 2:1 | 1:6 | 2:2 | 3:0 | 3:0 |
Ambrosiana | 0:0 | – | 1:0 | 5:1 | 1:1 | 0:0 | 1:0 | 5:1 | 2:0 | 2:1 | 3:0 | 1:0 | 0:1 | 6:1 | 4:0 | 7:0 |
Boloňa | 3:3 | 0:0 | - | 3:0 | 2:1 | 2:0 | 1:2 | 4:0 | 6:3 | 3:0 | 0:0 | 5:0 | 1:1 | 0:1 | 3:1 | 1:3 |
Brescia | 1:0 | 1:1 | 1:1 | – | 1:1 | 0:2 | 1:0 | 4:0 | 2:0 | 0:1 | 2:2 | 3:0 | 2:1 | 1:0 | 2:1 | 2:1 |
Fiorentina | 4:1 | 1:1 | 1:0 | 1:0 | – | 0:1 | 2:1 | 0:1 | 1:0 | 3:2 | 2:0 | 1:0 | 4:1 | 0:0 | 4:0 | 1:0 |
Juventus | 4:1 | 1:0 | 1:0 | 0:0 | 0:0 | – | 6:1 | 2:1 | 1:0 | 2:1 | 2:1 | 3:0 | 2:1 | 4:0 | 1:1 | 0:0 |
Lazio | 0:1 | 4:2 | 2:1 | 4:0 | 3:5 | 5:3 | – | 6:1 | 1:4 | 3:1 | 1:0 | 6:0 | 0:0 | 2:1 | 1:1 | 0:0 |
Livorno | 1:0 | 1:1 | 4:1 | 3:1 | 1:2 | 1:2 | 0:2 | – | 0:2 | 0:2 | 0:3 | 1:0 | 1:1 | 0:0 | 1:1 | 1:0 |
Milán | 2:2 | 2:2 | 0:0 | 0:1 | 1:1 | 3:0 | 1:1 | 1:1 | – | 2:2 | 2:1 | 1:0 | 4:4 | 2:1 | 0:0 | 0:1 |
Neapol | 0:1 | 0:1 | 1:1 | 2:0 | 1:1 | 0:0 | 3:0 | 1:1 | 0:1 | – | 6:0 | 1:0 | 3:2 | 1:1 | 2:1 | 2:1 |
Palermo | 2:0 | 1:1 | 0:1 | 0:0 | 0:0 | 0:0 | 2:1 | 2:2 | 1:0 | 2:0 | – | 2:0 | 1:0 | 1:0 | 0:0 | 2:0 |
Pro Vercelli | 1:0 | 1:1 | 2:1 | 1:1 | 2:0 | 0:1 | 1:0 | 0:1 | 1:2 | 1:1 | 0:0 | – | 1:4 | 2:3 | 0:3 | 4:2 |
Řím | 3:0 | 3:4 | 1:1 | 4:0 | 0:0 | 1:2 | 1:1 | 5:1 | 1:0 | 4:0 | 5:1 | 3:2 | – | 2:0 | 2:1 | 1:0 |
Sampier. | 2:1 | 0:0 | 2:1 | 3:0 | 0:1 | 0:1 | 2:3 | 0:0 | 0:0 | 1:3 | 1:0 | 0:0 | 1:0 | – | 3:2 | 1:0 |
Turín | 2:1 | 1:2 | 0:1 | 4:2 | 1:0 | 1:3 | 2:2 | 1:0 | 1:1 | 0:0 | 0:0 | 2:0 | 2:3 | 5:2 | – | 3:1 |
Triestina | 3:1 | 1:1 | 1:3 | 3:0 | 0:1 | 2:1 | 2:1 | 1:2 | 2:1 | 0:0 | 1:1 | 3:1 | 0:2 | 2:1 | 1:0 | – |
Střelecká listina
Pořadí | Jméno | Klub | Branky |
---|---|---|---|
1. | Enrique Guaita | Řím | 28 |
2. | Silvio Piola | Lazio | 21 |
3. | Giuseppe Meazza | Ambrosiana-Inter | 18 |
4. | Renato Cattaneo | Alessandria | 16 |
5. | Felice Borel | Juventus | 13 |
6. | Angelo Schiavio | Boloňa | 12 |
7. | Giovanni Busoni | Livorno | 11 |
Nereo Rocco | Triestina | 11 | |
Alejandro Scopelli | Řím | 11 |
Vítěz
Serie A Vítěz pro rok 1934/35 |
---|
Juventus FC |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1934-1935 na italské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Serie A 1934/1935 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Italy (Commons photos) → en-Wikipedia Italy.
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Flag with five vertical stripes, three black, two white
The Scudetto, a small shield with the Italian flag (Il Tricolore) worn by sportspeople (either individual or in team) who is the incumbent title holder of the Italian championship of any sports ocmpetition any Italian champion any Italian sports competition.
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Horizontally divided gold and maroon flag icon
Bandiera azzurro e bianco con bordo
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Flag icon with a St George's Cross on its right half
Autor:
White letter "N" on pale blue circle on blue background
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Grey flag with a white shield containing a red st George Cross
Red and black stripes and red and black cross
Autor: Kanchelskis, Licence: CC BY-SA 4.0
Red flag with a white lily shaped as a halberd
Autor: Gatok, Licence: CC BY-SA 4.0
Bandierina bianca con scudo bordato di nero contenente croce rossa su sfondo bianco
An icon that represents a gold medal
Autor: Blackcat, Licence: CC0
White flag with red and black horizontal stripes
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Multicolour flag with the cross of st George in its left half and a blue-black vertical striped pattern in the right half
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Blackcat, Licence: CC BY-SA 3.0
Numbered Italian scudetto (used for awarding an Italian sports team the win in their national championship)