Serie A 1935/1936
Serie A 1935/1936 | |
---|---|
Země | Italské království |
Vítězný tým | |
Informace | |
Ročník | 36. ročník (7. ročník Serie A) |
Vítěz | Boloňa (3. titul) |
nejlepší střelec | Giuseppe Meazza (25 branek) |
Sestupující | Palermo Brescia |
← 1934/1935 | 1936/1937 → |
Soutěžní ročník Serie A 1935/1936 byl 36. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 7. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 22. září 1935 do 10. května 1936. Soutěž vyhrál potřetí ve své klubové kariéře Boloňa.
Nejlepším střelcem se stal italský hráč Giuseppe Meazza (Ambrosiana-Inter), který vstřelil 25 branek.
Události
Před sezonou
Nováčci z druhé ligy byl vítězný klub Janov, který se vrátil po roce strávené v nižší lize a Bari, která se vrátila po dvou letech.
Obhájci titulu z Juventusu utrpěli v létě šok z náhlé smrti prezidenta Agnelliho[1]. Kvůli šetření na mzdách odešel do konkurenční Ambrosiany Ferrari, také odešel Caligaris (Brescia) a do rodné Argentiny se po šesti letech vrátil Cesarini. Trenérem se stal Rosetta, který zvládal i hrát na pozici obránce. Bianconeri žádného špičkového hráče nepřivedlo a tak z juniorky přišly budoucí hvězdy Gabetto a Rava. Také Ambrosiana-Inter, kromě Ferrariho již neposílila. Do Milána přišel mladý brankář Zorzan (Vicenza), Řím se posílil o Allemandiho (Ambrosiana-Inter), Monzeglia (Boloňa), Cattanea (Alessandria) a Pastoreho (Perugia), naopak zpět domů se během sezony do Argentiny se vrátil střelec Guaita a též Scopelli. Do Brescie se po ročním hostování vrátil mladík Locatelli, který byl velký fotbalový talent. Do Janova přišel Genta (Pavia), Vojak, Stábile (oba Neapol) a z Argentiny Evaristo. Záložník Baldo vyměnil Padovu za Lazio, Bruno Chizzo Udinese za Triestinu a do Boloně přišel Uruguayský obránce Andreolo.
Během sezony
Po 12 kolech vedlo tabulku Boloňa s tříbodovým náskokem před Turínem a o čtyři před Juventusem. Poté tři zápasy prohrála a oba soupeři se ni dotáhly a zimním šampionem se stal Juventus. V březnu se na první místo dostal Turín, jenže od 25. kola se do vedení dostala Boloňa a ta si titul pohlídala jak před Turínem, tak i před Římem. Z titulu se Boloňa radovala po sedmi letech, na 2. místě skončil Řím, který měl o jeden bod méně a 3. místo obsadil Turín se ztrátou dvou bodů. Obhájce minulých pěti ročníků Juventus, skončil na 5. místě. U Boloně bylo obdivuhodné že celou sezonu hrála se 14 hráči.
V zóně sestupu byla od začátku sezony namočena Brescia, která nakonec obsadila poslední místo a byla prvním jasným sestupujícím. O druhém sestupujícím klubu se rozhodovalo až do konce ligy. Nováček soutěže Bari poslední zápas prohrálo a tak čekalo na utkání jak dopadne Palermo, které mohlo zůstat v soutěži, kdyby vyhrála. Utkání prohrála a tak měla o dva body méně. Sestupovalo tak Palermo, které hrálo nejvyšší ligu čtyři sezony po sobě.
Účastníci
Klub | Město | Stadion | Trenér | Nejlepší střelec |
---|---|---|---|---|
Alessandria | Alessandria | Campo del Littorio | Rudolf Soutschek (1.–25. kolo) Karl Stürmer | Umberto Busani (6) |
Ambrosiana-Inter | Milán | Arena Civica | Gyula Feldmann (1.–25. kolo) Albino Carraro | Giuseppe Meazza (25) |
Bari | Bari | Stadio della Vittoria | András Kuttik | Ettore Brossi, Raffaele Costantino (6) |
Boloňa | Boloňa | Stadio del Littoriale | Árpád Weisz | Angelo Schiavio (10) |
Brescia | Brescia | Stadium di viale Piave | Umberto Caligaris | Angelo Schiavetta (5) |
Fiorentina | Florencie | Stadio Giovanni Berta | Guido Ara | Cinzio Scagliotti (9) |
Janov | Janov | Stadio Luigi Ferraris | VGyörgy Orth | Julio Libonatti (7) |
Juventus | Turín | Stadio Benito Mussolini | Virginio Rosetta | Guglielmo Gabetto (20) |
Lazio | Řím | Stadio Nazionale | Walter Alt (1.–27. kolo) József Viola | Silvio Piola (19) |
Milán | Milán | Campo San Siro | Adolfo Baloncieri | Pietro Arcari (11) |
Neapol | Neapol | Stadio Partenopeo | Károly Csapkay | Giovanni Busoni (12) |
Palermo | Palermo | Stadio del Littorio | Gyula Lelovics (1.–9. kolo) Angelo Benincasa | Antonio Bonesini, Coriolano Palumbo (5) |
Řím | Řím | Campo Testaccio | Luigi Barbesino | Dante Di Benedetti (7) |
Sampierdarenese | Janov | Stadio del Littorio | Hermann Felsner (1.–18. kolo) Delfo Bellini | Renato Cappellini (8) |
Turín | Turín | Stadio Filadelfia | Tony Cargnelli | Pietro Buscaglia (12) |
Triestina | Terst | Campo del Littorio | István Tóth | Nereo Rocco, Germano Mian (10) |
Tabulka
Poř. | Tým | Z | V | R | P | VG | OG | B |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Boloňa | 30 | 15 | 10 | 5 | 39 | 21 | 40 |
2. | Řím | 30 | 16 | 7 | 7 | 32 | 20 | 39 |
3. | Turín | 30 | 16 | 6 | 8 | 49 | 33 | 38 |
4. | Ambrosiana-Inter | 30 | 14 | 8 | 8 | 61 | 34 | 36 |
5. | Juventus | 30 | 13 | 9 | 8 | 46 | 33 | 35 |
6. | Triestina | 30 | 10 | 12 | 8 | 46 | 39 | 32 |
7. | Lazio | 30 | 11 | 8 | 11 | 48 | 42 | 30 |
8. | Milán | 30 | 10 | 8 | 12 | 40 | 41 | 28 |
9. | Neapol | 30 | 11 | 6 | 13 | 42 | 45 | 28 |
10. | Alessandria | 30 | 9 | 10 | 11 | 34 | 37 | 28 |
11. | Janov | 30 | 7 | 14 | 9 | 38 | 44 | 28 |
12. | Fiorentina | 30 | 10 | 7 | 13 | 32 | 42 | 27 |
13. | Sampierdarenese | 30 | 9 | 9 | 12 | 32 | 49 | 27 |
14. | Bari | 30 | 7 | 11 | 12 | 26 | 38 | 25 |
15. | Palermo | 30 | 10 | 3 | 17 | 24 | 50 | 23 |
16. | Brescia | 30 | 5 | 6 | 19 | 21 | 42 | 16 |
- Poznámky
- Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
- za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
- při rovnosti bodů rozhodoval rozdíl mezi vstřelených a obdržených branek.
Mistr ligy + kvalifikoval se na Středoevropský pohár 1936 | |
Kvalifikoval se na Středoevropský pohár 1936 | |
Sestup do Serie B |
Statistiky
Výsledková tabulka
Alessandria | Ambrosiana | Bari | Boloňa | Brescia | Fiorentina | Janov | Juventus | Lazio | Milán | Neapol | Palermo | Řím | Sampier. | Turín | Triestina | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Alessandria | – | 2:2 | 2:0 | 1:1 | 5:0 | 2:1 | 1:0 | 3:2 | 2:0 | 6:1 | 2:3 | 1:0 | 1:0 | 1:1 | 0:2 | 0:0 |
Ambrosiana | 2:1 | – | 2:0 | 3:1 | 1:0 | 0:2 | 3:0 | 4:0 | 3:1 | 1:1 | 4:2 | 4:0 | 5:1 | 3:0 | 4:0 | 5:0 |
Bari | 4:0 | 2:1 | - | 0:0 | 1:1 | 0:0 | 3:2 | 1:1 | 1:1 | 0:2 | 0:0 | 1:0 | 0:1 | 1:1 | 2:0 | 0:0 |
Boloňa | 1:1 | 3:0 | 0:2 | – | 1:0 | 1:0 | 4:1 | 2:1 | 2:0 | 4:1 | 2:1 | 1:0 | 2:0 | 0:0 | 2:0 | 3:0 |
Brescia | 1:1 | 1:0 | 1:2 | 2:1 | – | 2:0 | 0:0 | 0:1 | 3:1 | 1:2 | 2:0 | 0:1 | 1:1 | 1:2 | 2:2 | 0:0 |
Fiorentina | 0:0 | 2:3 | 2:2 | 0:1 | 1:0 | – | 2:1 | 1:1 | 2:1 | 3:1 | 2:0 | 2:1 | 1:2 | 1:1 | 0:2 | 3:1 |
Janov | 0:0 | 2:2 | 0:0 | 1:1 | 2:0 | 2:2 | – | 1:1 | 3:2 | 3:3 | 2:2 | 2:0 | 2:1 | 3:0 | 0:2 | 2:2 |
Juventus | 4:0 | 1:0 | 0:0 | 0:0 | 1:0 | 0:0 | 4:0 | – | 2:1 | 3:1 | 2:2 | 3:1 | 1:3 | 7:2 | 2:1 | 3:0 |
Lazio | 3:0 | 0:0 | 2:1 | 1:1 | 3:0 | 1:0 | 1:1 | 3:0 | – | 2:2 | 3:1 | 3:0 | 0:1 | 5:0 | 1:1 | 3:2 |
Milán | 2:0 | 2:2 | 4:0 | 1:2 | 2:1 | 1:0 | 1:0 | 2:1 | 5:0 | – | 0:1 | 3:1 | 0:0 | 1:2 | 0:1 | 0:0 |
Neapol | 1:0 | 3:2 | 2:0 | 0:1 | 1:0 | 4:0 | 2:1 | 0:1 | 1:2 | 1:0 | – | 3:0 | 1:2 | 4:2 | 0:1 | 2:2 |
Palermo | 1:0 | 1:1 | 2:1 | 2:0 | 3:2 | 1:3 | 0:1 | 1:0 | 2:1 | 0:0 | 2:2 | – | 1:3 | 2:0 | 0:1 | 1:0 |
Řím | 3:1 | 0:0 | 3:0 | 1:0 | 1:0 | 0:1 | 0:0 | 1:1 | 1:0 | 0:0 | 1:0 | 0:1 | – | 2:0 | 1:0 | 1:0 |
Sampier. | 1:1 | 1:0 | 2:1 | 0:0 | 2:0 | 1:0 | 1:2 | 0:1 | 2:2 | 3:1 | 2:2 | 2:0 | 0:2 | – | 2:0 | 2:2 |
Turín | 1:0 | 3:3 | 2:0 | 0:0 | 2:0 | 5:0 | 4:4 | 2:2 | 0:2 | 2:1 | 1:0 | 5:0 | 1:0 | 3:0 | – | 5:3 |
Triestina | 0:0 | 2:1 | 4:1 | 2:2 | 2:0 | 5:1 | 0:0 | 1:0 | 3:3 | 1:0 | 6:1 | 5:0 | 0:0 | 1:0 | 2:0 | – |
Střelecká listina
Pořadí | Jméno | Klub | Branky |
---|---|---|---|
1. | Giuseppe Meazza | Ambrosiana-Inter | 25 |
2. | Guglielmo Gabetto | Juventus | 20 |
3. | Silvio Piola | Lazio | 19 |
4. | Giovanni Busoni | Livorno | 12 |
Alfredo De Vincenzi | Ambrosiana-Inter | 12 | |
6. | Pietro Arcari | Milán | 11 |
7. | Germano Mian | Triestina | 10 |
Nereo Rocco | Triestina | 10 | |
Angelo Schiavio | Boloňa | 10 | |
Onesto Silano | Turín | 10 |
Vítěz
Serie A Vítěz pro rok 1935/36 |
---|
Bologna FC 1909 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1935-1936 na italské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Serie A 1935/1936 na Wikimedia Commons
- rsssf
- calcio-seriea.net
Média použitá na této stránce
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Italy (Commons photos) → en-Wikipedia Italy.
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Flag icon with a St George's Cross on its right half
The Scudetto, a small shield with the Italian flag (Il Tricolore) worn by sportspeople (either individual or in team) who is the incumbent title holder of the Italian championship of any sports ocmpetition any Italian champion any Italian sports competition.
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Horizontally divided gold and maroon flag icon
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Multicolour flag with the cross of st George in its left half and a blue-black vertical striped pattern in the right half
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Flag with five vertical stripes, three black, two white
Autor: Kanchelskis, Licence: CC BY-SA 4.0
Red flag with a white lily shaped as a halberd
Bandiera azzurro e bianco con bordo
Red and black stripes and red and black cross
Autor:
White letter "N" on pale blue circle on blue background
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Grey flag with a white shield containing a red st George Cross
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Red and blue navy flag with st. George Cross above
Autor: Blackcat, Licence: CC0
White flag with red and black horizontal stripes
An icon that represents a gold medal
A line-up of Bologna A.G.C. in the 1935–36 season. From left to right, standing: R. Sansone, M. Andreolo, D. Fiorini, M. Gianni, C. Reguzzoni, B. Maini, M. Montesanto, F. Gasperi; crouched: F. Fedullo, A. Schiavio, G. Corsi.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Blackcat, Licence: CC BY-SA 3.0
Numbered Italian scudetto (used for awarding an Italian sports team the win in their national championship)