Serie A 1949/1950

Serie A 1949/1950
Mistr ligy Juventus
Země	Itálie Itálie
Informace
Ročník	48. ročník (18. ročník Serie A)
Vítěz	Juventus (8. titul)
Nejlepší střelec	Gunnar Nordahl (35 branek)
Sestupující	Bari Benátky
←1948/1949 1950/1951→

Soutěžní ročník Serie A 1949/1950 byl 48. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 18. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 11. září 1949 do 28. května 1950 a skončila vítězstvím Juventusu, který vyhrál po 15 letech již osmý titul.

Nejlepším střelcem se stal švédský fotbalista Gunnar Nordahl (Milán), který vstřelil v sezoně 35 branek.

Do 2. ligy sestoupili dva kluby: Modena a Livorno. Nováčci z 2. ligy bylo Como a Benátky. Como se představilo poprvé od založení Serie A. Novinkou sezony byla páska. To zavedla FIGC, což znamenalo že na levé paži měl nosit kapitán mužstva pásku, aby byl lehce identifikovatelný.^[1]

Po tragédii Superga se prezident Turína, Ferruccio Novo, pokusil přestavět tým. Ze zvučných jmen přišel brankář Giuseppe Moro (Bari) a útočník Riccardo Carapellese (Milán). Vedení Juventusu vyměnila trenéra a povolala z Anglie Carvera a vyměnila půlku týmu a nový hráči jako Vivolo (Cremonese), Piccinini (Palermo), Mari (Atalanta), Præst (Østerbro), Viola, Bertuccelli (oba Lucchese), Bizzotto (Verona) a Mariani (Empoli) vystřídali Sentimentiho (Lazio), Caprileho (Atalanta), Locatelliho který ukončil kariéru ve 33 letech a po 16 letech hraní a 369 utkání také Depetriniho (Turín). Také Milán se posílil. K Nordahlovi přišli krajani Liedholm (Norrköping) a Gren (Göteborg) a založili skvělou trojku Gre-No-Li. Dále přišel brankář Buffon (Portogruaro).

Další změny byli: Héctor Puricelli (Milán → Legnano), Giovanni Giacomazzi (Luparense → Inter), Giuseppe Chiappella (Pisa → Fiorentina), Gino Colaussi (Padova → Ternana), Béla Sárosi (Boloňa → Bari), Július Korostelev (Atalanta → Reggina), Carlo Galli (Cascina → Palermo), Rino Ferrario (Arezzo → Lucchese), Zeffiro Furiassi (Fiorentina → Lazio), Karl Aage Hansen (Huddersfield → Atalanta) a Eugen Vinnyei-Prošovský (Sokol Košice → Pro Patria).

Titul zůstal v Turíně, i když ne u býků, kteří po tragédii Superga, se nakonec umístilo na 6. místě. Jejich rival Bianconeri totiž odolal útoku švédského tria Gre-No-Li, z Milána, které vstřelilo 71 branek z celkem 118. Již od začátku sezony se Bianconeri dostali do vedení a vyhrálo ligu o 5 bodů před Milánem a 3. místo získal Inter, který ztratil na mistra 13 bodů.

Celá sezona byla velmi gólová, protože celkem bylo vstřeleno 1265 branek, což je rekord v italské nejvyšší soutěži (nepřekonáno). Milán vstřelil 118 branek a skóroval nejvíce v jediné sezóně Serie A s 20 týmy a také nejlepší střelec Nordahl, který vstřelil 35 branek byl v té době rekord v historii jednoskupinové Serie A a rekord vydržel až do sezóny 2015/16 kdy ho jej překonal Gonzalo Higuaín (36 branek).

Velké zklamání bylo v Boloni, Janově a také v Římě, které se zachránilo o dva body. Nováček Benátky FC|Benátky se 16 body stal prvním sestupujícím. V posledním kole se rozhodlo o druhým sestupujícím, které se stalo Bari.

Bari

Bergamo
(Atalanta)

Benátky

Boloňa

Busto Arsizio
(Pro Patria)

Como

Florencie
(Fiorentina)

Janov
(Janov)
(Sampdoria)

Lucca
(Lucchese)

Milán
(Inter)
(Milán)

Novara

Padova

Palermo

Řím
(Lazio)
(Řím)

Turín
(Juventus)
(Turín)

Terst
(Triestina)

Lokalizace italských klubů hrající 1949/50

Klub	Město	Stadion	Trenér	Nejlepší střelec
Atalanta	Bergamo	Stadio Comunale	Giovanni Varglien	Karl Aage Hansen (18)
Bari	Bari	Stadio della Vittoria	György Sárosi	Mihály Vörös (14)
Benátky	Benátky	Stadio Pierluigi Penzo	Astro Galli + Giuseppe Girani (1.–4. kolo) Astro Galli (5. kolo) Astro Galli + Ivo Fiorentini	Pietro Degano, Vinko Golob (5)
Boloňa	Boloňa	Stadio Comunale	Tony Cargnelli (1.–6. kolo) Tony Cargnelli + Pietro Genovesi (7.– 14. kolo) Edmund Crawford	István Mike Mayer (14)
Como	Como	Stadio Giuseppe Sinigaglia	Mario Varglien	Vittorio Ghiandi (18)
Fiorentina	Florencie	Stadio Comunale	Luigi Ferrero	Alberto Galassi (24)
Janov	Janov	Stadio Luigi Ferraris	David John Astley (1.–15. kolo) Manlio Bacigalupo	Mario Boyé (12)
Inter	Milán	Stadio San Siro	Mariano Tansini + Giulio Cappelli	István Nyers (30)
Juventus	Turín	Stadio Comunale di Torino	Jesse Carver	John Hansen (28)
Lazio	Řím	Stadio Nazionale	Mario Sperone	Norberto Höfling (13)
Lucchese	Lucca	Stadio Porta Elisa	Ottavio Barbieri† (1.–17. kolo) Federico Allasio	Mihály Kincses (19)
Milán	Milán	Stadio San Siro	Lajos Czeizler + Antonio Busini	Gunnar Nordahl (35)
Novara	Novara	Stadio Comunale	Edmondo Mornese + Nereo Marini	Umberto Renica (11)
Padova	Padova	Stadio Silvio Appiani	Béla Guttmann (1.–33. kolo) Pietro Serantoni	Giancarlo Vitali (19)
Palermo	Turín	Stadio La Favorita	Remo Galli + Giuseppe Viani	Dante Di Maso, Čestmír Vycpálek (10)
Pro Patria	Busto Arsizio	Stadio Comunale	Pál Szalay (1.–2. kolo) Pál Szalay + Giuseppe Meazza (3.–37. kolo) Giuseppe Meazza	Alfonso Borra, Umberto Guarnieri (8)
Řím	Řím	Stadio Nazionale	Fulvio Bernardini (1.–35. kolo) Luigi Brunella	Aleksandar Aranđelović (12)
Sampdoria	Janov	Stadio Luigi Ferraris	Adolfo Baloncieri	Adriano Bassetto (20)
Turín	Turín	Stadio Filadelfia	Giuseppe Bigogno + Roberto Copernico	Benjamín Santos (27)
Triestina	Terst	Stadio Comunale	Nereo Rocco	Enore Boscolo (9)

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Juventus	38	28	6	4	100	43	62
2.	Milán	38	27	3	8	118	45	57
3.	Inter	38	21	7	10	99	60	49
4.	Lazio	38	18	10	10	67	43	46
5.	Fiorentina	38	18	8	12	76	57	44
6.	Turín	38	17	7	14	80	76	41
7.	Como	38	15	11	12	59	59	41
8.	Atalanta	38	17	6	15	66	60	40
9.	Triestina	38	14	12	12	50	59	40
10.	Padova	38	13	9	16	61	65	35
11.	Pro Patria	38	11	12	15	50	61	34
12.	Janov	38	13	8	17	45	64	34
13.	Sampdoria	38	13	7	18	62	70	33
14.	Palermo	38	13	7	18	47	64	33
15.	Boloňa	38	8	16	14	54	63	32
16.	Lucchese	38	11	10	17	65	79	32
17.	Novara	38	11	9	18	51	64	31
18.	Řím	38	12	7	19	52	70	31
19.	Bari	38	11	7	20	38	74	29
20.	Benátky	38	5	6	27	25	89	16

Poznámky

• Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
• za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
• při rovnosti bodů rozhodovalo skóre.

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Gunnar Nordahl	Milán	35
2.	István Nyers	Inter	30
3.	John Hansen	Juventus	28
4.	Benjamín Santos	Turín	27
5.	Alberto Galassi	Fiorentina	24
6.	Giampiero Boniperti	Juventus	21
	Renzo Burini	Milán	21
8.	Amedeo Amadei	Inter	20
	Adriano Bassetto	Sampdoria	20
10.	Mihály Kincses	Lucchese	19
	Giancarlo Vitali	Padova	19

Serie A Vítěz pro rok 1949/50
Juventus FC

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1949-1950 na italské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Serie A 1949/1950 na Wikimedia Commons
• rsssf

Šablona:Evropský fotbal 1949/50