Serie A 1949/1950

Serie A 1949/1950
ZeměItálieItálie Itálie
Mistr ligy Juventus
Mistr ligy Juventus
Informace
Ročník48. ročník (18. ročník Serie A)
VítězJuventus (8. titul)
nejlepší střelec Gunnar Nordahl (35 branek)
SestupujícíBari
Benátky
1948/19491950/1951

Soutěžní ročník Serie A 1949/1950 byl 48. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 18. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 11. září 1949 do 28. května 1950 a skončila vítězstvím Juventusu, který vyhrál po 15 letech již osmý titul.

Nejlepším střelcem se stal švédský fotbalista Gunnar Nordahl (Milán), který vstřelil v sezoně 35 branek.

Události

Před sezonou

Do 2. ligy sestoupili dva kluby: Modena a Livorno. Nováčci z 2. ligy bylo Como a Benátky. Como se představilo poprvé od založení Serie A. Novinkou sezony byla páska. To zavedla FIGC, což znamenalo že na levé paži měl nosit kapitán mužstva pásku, aby byl lehce identifikovatelný.[1]

Po tragédii Superga se prezident Turína, Ferruccio Novo, pokusil přestavět tým. Ze zvučných jmen přišel brankář Giuseppe Moro (Bari) a útočník Riccardo Carapellese (Milán). Vedení Juventusu vyměnila trenéra a povolala z Anglie Carvera a vyměnila půlku týmu a nový hráči jako Vivolo (Cremonese), Piccinini (Palermo), Mari (Atalanta), Præst (Østerbro), Viola, Bertuccelli (oba Lucchese), Bizzotto (Verona) a Mariani (Empoli) vystřídali Sentimentiho (Lazio), Caprileho (Atalanta), Locatelliho který ukončil kariéru ve 33 letech a po 16 letech hraní a 369 utkání také Depetriniho (Turín). Také Milán se posílil. K Nordahlovi přišli krajani Liedholm (Norrköping) a Gren (Göteborg) a založili skvělou trojku Gre-No-Li. Dále přišel brankář Buffon (Portogruaro).

Další změny byli: Héctor Puricelli (MilánLegnano), Giovanni Giacomazzi (Luparense → Inter), Giuseppe Chiappella (PisaFiorentina), Gino Colaussi (PadovaTernana), Béla Sárosi (BoloňaBari), Július Korostelev (AtalantaReggina), Carlo Galli (Cascina → Palermo), Rino Ferrario (ArezzoLucchese), Zeffiro Furiassi (FiorentinaLazio), Karl Aage Hansen (HuddersfieldAtalanta) a Eugen Vinnyei-Prošovský (Sokol KošicePro Patria).

Během sezony

Titul zůstal v Turíně, i když ne u býků, kteří po tragédii Superga, se nakonec umístilo na 6. místě. Jejich rival Bianconeri totiž odolal útoku švédského tria Gre-No-Li, z Milána, které vstřelilo 71 branek z celkem 118. Již od začátku sezony se Bianconeri dostali do vedení a vyhrálo ligu o 5 bodů před Milánem a 3. místo získal Inter, který ztratil na mistra 13 bodů.

Celá sezona byla velmi gólová, protože celkem bylo vstřeleno 1265 branek, což je rekord v italské nejvyšší soutěži (nepřekonáno). Milán vstřelil 118 branek a skóroval nejvíce v jediné sezóně Serie A s 20 týmy a také nejlepší střelec Nordahl, který vstřelil 35 branek byl v té době rekord v historii jednoskupinové Serie A a rekord vydržel až do sezóny 2015/16 kdy ho jej překonal Gonzalo Higuaín (36 branek).

Velké zklamání bylo v Boloni, Janově a také v Římě, které se zachránilo o dva body. Nováček Benátky FC|Benátky se 16 body stal prvním sestupujícím. V posledním kole se rozhodlo o druhým sestupujícím, které se stalo Bari.

Účastníci

KlubMěstoStadionTrenérNejlepší střelec
AtalantaBergamoStadio Comunale Giovanni Varglien Karl Aage Hansen (18)
BariBariStadio della Vittoria György Sárosi Mihály Vörös (14)
BenátkyBenátkyStadio Pierluigi Penzo Astro Galli + Giuseppe Girani (1.–4. kolo)
Astro Galli (5. kolo)
Astro Galli + Ivo Fiorentini
Pietro Degano,
Vinko Golob (5)
BoloňaBoloňaStadio Comunale Tony Cargnelli (1.–6. kolo)
Tony Cargnelli + Pietro Genovesi (7.– 14. kolo)
Edmund Crawford
István Mike Mayer (14)
ComoComoStadio Giuseppe Sinigaglia Mario Varglien Vittorio Ghiandi (18)
FiorentinaFlorencieStadio Comunale Luigi Ferrero Alberto Galassi (24)
JanovJanovStadio Luigi Ferraris David John Astley (1.–15. kolo)
Manlio Bacigalupo
Mario Boyé (12)
InterMilánStadio San Siro Mariano Tansini + Giulio Cappelli István Nyers (30)
JuventusTurínStadio Comunale di Torino Jesse Carver John Hansen (28)
LazioŘímStadio Nazionale Mario Sperone Norberto Höfling (13)
LuccheseLuccaStadio Porta Elisa Ottavio Barbieri† (1.–17. kolo)
Federico Allasio
Mihály Kincses (19)
MilánMilánStadio San Siro Lajos Czeizler + Antonio Busini Gunnar Nordahl (35)
NovaraNovaraStadio Comunale Edmondo Mornese + Nereo Marini Umberto Renica (11)
PadovaPadovaStadio Silvio Appiani Béla Guttmann (1.–33. kolo)
Pietro Serantoni
Giancarlo Vitali (19)
PalermoTurínStadio La Favorita Remo Galli + Giuseppe Viani Dante Di Maso,
Čestmír Vycpálek (10)
Pro PatriaBusto ArsizioStadio Comunale Pál Szalay (1.–2. kolo)
Pál Szalay + Giuseppe Meazza (3.–37. kolo)
Giuseppe Meazza
Alfonso Borra,
Umberto Guarnieri (8)
ŘímŘímStadio Nazionale Fulvio Bernardini (1.–35. kolo)
Luigi Brunella
Aleksandar Aranđelović (12)
SampdoriaJanovStadio Luigi Ferraris Adolfo Baloncieri Adriano Bassetto (20)
TurínTurínStadio Filadelfia Giuseppe Bigogno + Roberto Copernico Benjamín Santos (27)
TriestinaTerstStadio Comunale Nereo Rocco Enore Boscolo (9)

Tabulka

Poř.Tým Z V R P VG OG B
1. Juventus 3828641004362
2. Milán3827381184557
3. Inter3821710996049
4. Lazio38181010674346
5. Fiorentina3818812765744
6. Turín3817714807641
7. Como38151112595941
8. Atalanta3817615666040
9. Triestina38141212505940
10. Padova3813916616535
11. Pro Patria38111215506134
12. Janov3813817456434
13. Sampdoria3813718627033
14. Palermo3813718476433
15. Boloňa3881614546332
16. Lucchese38111017657932
17. Novara3811918516431
18. Řím3812719527031
19. Bari3811720387429
20. Benátky385627258916
Poznámky
  • Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
  • za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
  • při rovnosti bodů rozhodovalo skóre.
    Mistr ligy
    Účast v Latinském poháru
    Sestup do Serie B

Statistiky

Výsledková tabulka

 AtalantaBariBenátkyBoloňaComoFiorentinaJanovInterJuventusLazioLuccheseMilánNovaraPadovaPalermoPro PatriaŘímSampdoriaTurínTriestina
Atalanta2:13:11:10:23:24:02:12:21:01:15:20:24:03:02:13:23:10:00:1
Bari1:04:03:21:01:02:02:30:02:12:12:00:01:01:21:11:13:11:51:1
Benátky1:22:11:11:21:23:11:11:41:01:01:40:10:81:10:02:13:70:10:1
Boloňa2:62:06:12:22:10:02:30:40:01:10:11:10:01:13:12:11:05:21:1
Como4:04:10:02:24:10:01:52:61:04:01:42:21:21:01:00:03:11:33:1
Fiorentina2:13:05:03:00:13:14:20:02:22:01:35:03:00:04:14:14:14:12:1
Janov1:01:01:02:23:12:01:11:22:11:11:02:00:11:02:12:10:13:26:2
Inter3:14:07:02:11:24:24:22:42:16:36:51:11:11:12:03:12:02:06:1
Juventus2:04:01:03:22:25:26:13:21:21:21:71:14:06:23:13:01:04:33:0
Lazio1:14:22:03:23:21:11:03:21:34:23:24:04:05:01:03:11:02:22:0
Lucchese4:23:02:01:13:11:32:20:51:22:20:22:16:32:11:33:13:02:27:2
Milán2:19:12:02:01:14:15:03:10:10:02:05:04:24:17:16:25:17:05:2
Novara5:20:05:11:21:13:02:10:02:30:15:01:31:12:13:20:21:25:21:2
Padova2:03:13:00:05:23:42:22:20:22:13:21:20:12:11:14:11:24:10:1
Palermo3:22:01:02:13:20:13:24:20:02:11:10:13:13:00:03:02:32:10:2
Pro Patria1:22:11:03:30:03:02:00:30:31:02:22:41:02:12:02:11:16:10:0
Řím1:36:03:23:10:11:13:01:31:00:02:21:02:10:12:12:02:13:10:0
Sampdoria2:23:00:02:10:11:11:10:20:42:53:11:33:01:14:03:34:14:03:1
Turín3:11:13:03:14:02:22:01:01:32:23:13:25:12:05:11:15:04:13:1
Triestina0:11:02:00:01:11:13:04:22:30:02:00:01:02:21:02:22:23:23:0

Střelecká listina

PořadíJménoKlubBranky
1. Gunnar NordahlMilán35
2. István NyersInter30
3. John HansenJuventus28
4. Benjamín SantosTurín27
5. Alberto GalassiFiorentina24
6. Giampiero BonipertiJuventus21
Renzo BuriniMilán21
8. Amedeo AmadeiInter20
Adriano BassettoSampdoria20
10. Mihály KincsesLucchese19
Giancarlo VitaliPadova19

Vítěz

Serie A
Vítěz pro rok 1949/50
Juventus FC

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1949-1950 na italské Wikipedii.

Externí odkazy

Šablona:Evropský fotbal 1949/50

Média použitá na této stránce

Italy location map.svg
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Italy (Commons photos) → en-Wikipedia Italy.
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Flag of Hungary (1946-1949, 1956-1957).svg
Flag of Hungary from mid/late 1946 to 20 August 1949 and from 12 November 1956 to 23 May 1957.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Hungary (1949-1956).svg
Flag of Hungary from 20 August 1949 to 12 November 1956.
Flag of Romania (1948–1952).svg

Flag of Romania (28 March 1948 - 24 September 1952)

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
600px five horizontal Black White stripes.svg
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Flag with five vertical stripes, three black, two white
Scudetto.svg
The Scudetto, a small shield with the Italian flag (Il Tricolore) worn by sportspeople (either individual or in team) who is the incumbent title holder of the Italian championship of any sports ocmpetition any Italian champion any Italian sports competition.
Bianco e Rosso (Croce) e Rosso e Nero (Strisce).svg
Red and black stripes and red and black cross
600px pentasection vertical Black HEX-0753CB.svg
Autor: Nonoxb; code optimized by Blackcat, Licence: CC BY-SA 3.0
Pentasection black and blue flag
Bianco e Celeste con aquila.svg
Bandiera azzurro e bianco con bordo
Flag of Fiorentina 3D.svg
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Flag of Fiorentina
Flag maroon HEX-7B1C20.svg
Autor: Badgon, Licence: CC0
Solid flag with HEX code 7B1C20
Como 1907 flag.svg
Autor: Stévan, Licence: CC BY-SA 4.0
Como 1907 football club general flag.
Azzurro e Nero (Strisce).svg
Blue and black vertical stripes
600px Rosso con alabarda bianca.svg
Autor: Kanchelskis, Licence: CC BY-SA 4.0
Red flag with a white lily shaped as a halberd
600px Crossed Red HEX-E21300 on White.svg
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Fictional flag with red cross on white background on its left half
600px pentasection horizontal HEX-04549C White.svg
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Pentasection horizontal white and blue flag icon
600px Rossoblu con croce Rossa su sfondo Bianco.svg
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Red and blue navy flag with st. George Cross above
600px striped Blue HEX-0152BC White Red HEX-FF0000 Black Crossed Red on White.svg
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Multistriped flag with a St George's Cross in the middle
Rosa e Nero (Bordato).svg
Autor: Offnfopt, Licence: CC0
Pink_with_Black_Outline
600px White striped Red HEX-E9331E Black.svg
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Flag with the left half equally divided in two halves in turn, the upper white, the lower red; on the right half is black and red striped
600px Azzurro con scudo Rosso crociato e stella Gialla.svg
Autor: Offnfopt, Licence: CC0
Italian football club Novara Calcio flag
600px horizontal bisection HEX-FBB902 HEX-99092C.svg
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Horizontally divided gold and maroon flag icon
Icone BARI.svg
Autor: Philatelicus + Bear17, Licence: CC BY 3.0
Fantasy flag of SSC Bari
600px diagonal HEX-007B39 Black.svg
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Diagonal divided black and green flag
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Juventus Football Club 1949-50.jpg
A line-up of Juventus FC in the 1949–50 season. From left to right, standing: Karl Aage Præst, Sergio Manente, Giacomo Mari, Alberto Bertuccelli, Giovanni Viola, Alberto Piccinini; crouched: John Hansen, Ermes Muccinelli, Giampiero Boniperti, Rinaldo Martino, Carlo Parola (captain).
Scudetto8.svg
Autor: Blackcat, Licence: CC BY-SA 3.0
Numbered Italian scudetto (used for awarding an Italian sports team the win in their national championship)
Flag of Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“