Serie A 1958/1959

Serie A 1958/1959
Slavící Milán
Země	Itálie Itálie
Informace
Ročník	57. ročník (27. ročník Serie A)
Vítěz	Milán (7. titul)
Nejlepší střelec	Antonio Angelillo (33 branek)
Sestupující	Triestina Talmone Turín
←1957/1958 1959/1960→

Soutěžní ročník Serie A 1958/1959 byl 57. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 27. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 21. září 1958 do 7. června 1959 a skončila vítězstvím Milána, který vyhrál po dvou letech již sedmý titul.

Nejlepším střelcem se stal argentinský fotbalista Antonio Angelillo (Inter), který vstřelil v sezoně 33 branek.

Na mediální úrovni stojí za zmínku podepsaná dohoda s TV Rai a Národní profesionální ligou dne 19. listopadu 1958^[1] týkající se aktuální soutěžní sezóny i sezón následujících. TV Rai bude platit 60 milionů lir ročně, které budou rovnoměrně rozděleny mezi kluby.

Ze Serie B se po roce vrátila Triestina a druhým nováčkem bylo Bari, které si zahrálo nejvyšší ligu po osmy letech. Obhájci titulu Juventus se posílil o mladíky Castana (Triestina) a Leonciniho (odchovanec) a také se po třech letech vrátil Muccinelli (Lazio). Naopak z klubu odešel Viola (Brescia) a Hamrin (Fiorentina). Fialky z Fiorentiny se ještě posílilo o mladého brankáře Albertosiho (Spezia), Castellettiho (Talmone Turín) a Petrise (Triestina). Naopak odešel trenér Bernardini (Lazio), kterého nahradil Maďar Czeizler a z hráčů se rozloučil s klubem Magnini (Janov), Primi (Lazio), Virgili (Talmone Turín) a po třech letech se do Brazílie vrátil Julinho (Palmeiras). Po velice špatné minulé sezoně (11. místo) se vedení Interu rozhodlo přivést nového trenéra Bigogna. Novými hráči se stal mladík Guarneri (Como) a střelec Firmani (Sampdoria). Naopak odešel Vincenzi (Sampdoria), Pandolfini (SPAL), také po osmy letech brankářská ikona Ghezzi (Janov) a po jedenácti letech Lorenzi (Alessandria). Také městský rival Rossoneri neměl minulou sezonu dobrou (9. místo) a tak koupili brazilského útočníka Altafiniho (Palmeiras). Z klubu odešel Bergamaschi (Sampdoria), Bredesen (Bari) a Mariani (Padova). V dresu Alessandrie se do kádru dostal teprve 15letý, ale nadějný mladík Gianni Rivera a v Udinese také 19letý Burgnich. Další zápasy již neodehráli Augusto Magli a Gunnar Nordahl (oba Řím), kteří ukončili kariéru.

Další změny byli: Aurelio Milani (Triestina → Sampdoria), Giuseppe Farina (Sampdoria → Talmone Turín), Lucidio Sentimenti (Cenisia → Talmone Turín), Lido Vieri (Vigevano → Talmone Turín), Eduardo Ricagni (Talmone Turín → Catania), Romano Fogli (Talmone Turín → Boloňa), Marino Perani (Atalanta → Boloňa), Francesco Janich (Atalanta → Lazio), Pasquale Vivolo (Lazio → Brescia), Arne Selmosson (Lazio → Řím), Mario David (Lanerossi Vicenza → Řím), Fabio Cudicini (Udinese → Řím)

Po roce si opět titul vybojoval Milán i díky 28 brankám kterým přispěl mladý útočník José Altafini a pouze Antonio Angelillo byl s 33 góly lepší, čímž vytvořil rekord, který stále platí v lize 18-týmů Serie A. Co se týče branek, v sezóně Fiorentina vstřelila rekordních 95 branek a také vytvořila dosud nepřekonaný rekord v lize s 18 týmy.

Rossoneri se od začátku dostalo do vedení, ale po porážce v 6. kole je přeskočila Fiorentina. V půlce sezony měl Milán o bod více než fialky. V druhé půlce sezony střet pokračoval. Vzájemný souboj lépe dopadl pro Rossoneri, ale poté se fialky opět dotáhli. Zlom přišel 26. dubna, když Fiorentina nečekaně prohrála se SPALem, zatímco Milán remizoval 3:3 proti poslednímu Turínu. Do konce sezony zbývalo 5 kol a to si Milánští pohlídali a předposledním kole v Udinese se nejenže radovali s vítězství 7:0 ale také ze sedmého titulu. Na 3. místě skončil Inter a obhájci titulu z Juventusu skončili na 4. místě o 10 bodů méně než mistr ligy.

Sestup do Serie B byl historický první pro Talmone Turín, které bylo v ekonomických problémech a bylo nuceno v této sezóně spojit název klubu s reklamou. Druhým sestupujícím byl nováček Triestina, která se již nikdy do Serie A nevrátila.

Alessandria

Bari

Boloňa

Ferrara
(SPAL)

Florencie
(Fiorentina)

Janov
(Janov)
(Sampdoria)

Milán
(Inter)
(Milán)

Neapol

Padova

Řím
(Lazio)
(Řím)

Terst
(Triestina)

Turín
(Juventus)
(Turín)

Udine
(Udinese)

Vicenza

Lokalizace italských klubů hrající 1958/59

Klub	Město	Stadion	Trenér	Nejlepší střelec
Alessandria	Alessandria	Stadio Giuseppe Moccagatta	Franco Pedroni + Luciano Robotti	Juan Carlos Tacchi (9)
Bari	Bari	Stadio della Vittoria	Paolo Tabanelli	Paolo Erba (8)
Boloňa	Boloňa	Stadio Comunale	Alfredo Foni	Ezio Pascutti (17)
Fiorentina	Florencie	Stadio Comunale	Luigi Ferrero + Lajos Czeizler (1.–29. kolo) Luigi Ferrero	Kurt Hamrin (26)
Inter	Milán	Stadio San Siro	Giuseppe Bigogno (1.–22. kolo) Frank Pedersen	Antonio Angelillo (33)
Janov	Janov	Stadio Luigi Ferraris	Annibale Frossi	Paolo Barison (14)
Juventus	Turín	Stadio Comunale di Torino	Teobaldo Depetrini + Ljubiša Broćić (1.–8. kolo) Teobaldo Depetrini (9.–23. kolo) Teobaldo Depetrini + Renato Cesarini	John Charles (19)
Lazio	Řím	Stadio dei Centomila	Fulvio Bernardini	Humberto Tozzi (14)
Milán	Milán	Stadio San Siro	Luigi Bonizzoni + Giuseppe Viani	José Altafini (28)
Neapol	Neapol	Stadio San Paolo	Amedeo Amadei	Emanuele Del Vecchio (13)
Padova	Padova	Stadio Silvio Appiani	Nereo Rocco	Sergio Brighenti (18)
Řím	Řím	Stadio dei Centomila	Gunnar Nordahl + Antonio Busini (1.–7. kolo) Gunnar Nordahl + György Sárosi (8.–24. kolo) Gunnar Nordahl	Arne Selmosson (16)
Sampdoria	Janov	Stadio Luigi Ferraris	Renato Gei + Eraldo Monzeglio	Aurelio Milani (13)
SPAL	Ferrara	Stadio Comunale	Fioravante Baldi	Egidio Morbello (9)
Triestina	Terst	Stadio Comunale	Aldo Olivieri (1.–17. kolo) Guglielmo Trevisan	Sergio Santelli (11)
Talmone Turín	Turín	Stadio Comunale di Torino	Federico Allasio (1.–12. kolo) Quinto Bertoloni (13.–15. kolo) Giacinto Ellena (16. kolo) Giacinto Ellena + Imre Senkey	Giuseppe Virgili (10)
Udinese	Udine	Stadio Moretti	Luigi Miconi (1.–11. kolo) Severino Feruglio	Lorenzo Bettini, Luis Pentrelli (7)
Lanerossi Vicenza	Vicenza	Stadio Romeo Menti	Roberto Lerici	Renzo Cappellaro, Giulio Savoini (10)

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Milán	34	20	12	2	84	32	52
2.	Fiorentina	34	20	9	5	95	35	49
3.	Inter	34	20	6	8	77	41	46
4.	Juventus	34	16	10	8	74	51	42
5.	Sampdoria	34	15	8	11	50	44	38
6.	Řím	34	12	11	11	57	41	35
7.	Lanerossi Vicenza	34	13	8	13	41	41	34
8.	Padova	34	13	8	13	50	52	34
9.	Neapol	34	9	16	9	39	50	34
10.	Boloňa	34	10	11	13	47	53	31
11.	Bari	34	19	12	13	38	49	30
12.	Janov	34	10	10	14	44	62	30
13.	Lazio	34	10	10	14	37	54	30
14.	Alessandria	34	8	12	14	33	57	28
15.	Udinese	34	8	11	15	32	59	27
16.	SPAL	34	8	10	16	29	48	26
17.	Triestina	34	6	11	17	34	56	23
18.	Talmone Turín	34	6	11	17	36	72	23

Poznámky

• Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
• za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
• při rovnosti bodů rozhodovalo skóre

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Antonio Angelillo	Inter	33
2.	José Altafini	Milán	28
3.	Kurt Hamrin	Fiorentina	26
4.	Miguel Montuori	Fiorentina	22
5.	Eddie Firmani	Inter	20
6.	John Charles	Juventua	19
7.	Sergio Brighenti	Padova	18
8.	Ezio Pascutti	Boloňa	17
9.	Giancarlo Danova	Milán	16
	Arne Selmosson	Řím	16

Serie A Vítěz pro rok 1958/59
AC Milán

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1958-1959 na italské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Serie A 1958/1959 na Wikimedia Commons
• rsssf

Šablona:Evropský fotbal 1958/59