Serie A 1963/1964
Serie A 1963/1964 | |
---|---|
Mistr ligy | |
Země | Itálie |
Informace | |
Ročník | 62. ročník (32. ročník Serie A) |
Vítěz | Boloňa (7. titul) |
Nejlepší střelec | Harald Nielsen (21 branek) |
Sestupující | Modena SPAL Bari |
Soutěžní ročník Serie A 1963/1964 byl 62. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 32. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 14. září 1963 do 7. června 1964 a skončila vítězstvím Boloně, které získalo celkem sedmý titul po 23 letech.
Nejlepším střelcem se stal opět dán Harald Nielsen (Boloňa), který vstřelil 21 branek.
Události
Před sezonou
Nováčci soutěže bylo Lazio a Bari, které se vrátili po dvou letech. Poprvé v klubové historii hrálo nejvyšší ligu i sicilská Messina.
Obhájci titulu Inter provedli výměnu s Fiorentinou. K Nerazzurri šel Sarti a Milani. K fialkám se přesunul Maschio a Buffon. Přišel i Szymaniak (Catania). Městský rival Milán se posílil o brazilce Amarilda (Botafogo). Odešel Barison (Sampdoria), ale hlavně trenér Nereo Rocco, který se po vítězství v poháru PMEZ rozhodl odejít do Turína. Vystřídal jej Carniglia (Řím). Juventus se rozhodlo angažovat Brazilce Neného (Santos) a da Costu (Atalanta). Z Římem si vyměnil hráče:Nicolè za Menichelli. Řím se hodně posílil, když přišli němci Schütz (Borussia Dortmund) a Schnellinger (Kolín), také do týmu přišel za rekordních 250 milionů lir + tři hráči Sormani (Mantova) a stal se tak nejdražším hráčem na světě do roku 1967. Velmi ambiciózní klub Mantova přivedla do svého týmu brankáře Zoffa (Udinese) a na hostování přišel Schnellinger a Nicolè (oba Řím). Do Anglie se rozhodl vrátil John Charles (Řím → Cardiff City) a Eddie Firmani (Janov → Charlton).
Další změny byli: Giancarlo Danova (Turín → Catania), Sergio Brighenti (Sampdoria → Modena), Jorge Toro (Sampdoria → Modena), Maryan Wisnieski (Lens → Sampdoria), Francisco Lojacono (Řím → Fiorentina), Giorgio Puia (Vicenza → Turín), Carlo Galli (Janov → Lazio).
Během sezony
Do 11. kola měl obhájce titulu Inter stejný počet bodů jako jejich rival Milán, ale mezi 12. až 19. kole vedlo Rossoneri. Jenže pak přišla krize, která vedla v březnu k výměně trenéra a přišel Liedholm. Boloňa s Nerrazzuri se dostali do vedení ligy. Dne 4. března tisk upozornil na skutečnost, že podle antidopingového testu provedeného po zápase Turín–Boloňa (1:4) bylo pět hráčů pozitivně testováno na amfetamin felsinei[1][2]. Trest vydaný v prvním stupni fotbalovou federací uložil Boloni ztrátu prohry v daném utkání a dodatečný trest ve výši jednoho bodu, což způsobil pohyb v tabulce kde Nerrazzuri se ocitlo na špici a v dalším kole odskočil o 4 body. Jenže další zvrat přišel tři kola před koncem. Kontrolní analýza lahví nezjistila žádnou stopu po dopingové látce a tak se klubu vrátili body. Oba kluby měli stejný počet bodů a muselo se rozhodnout v dodatečném utkání. To se odehrálo v Římě, přičemž Boloňa vyhrála 2:0. Zápas se odehrál 7. června, jen čtyři dny od úmrtí prezidenta klubu Renata Dall'Ara.
Sestup do Serie B znamenal pro kluby Bari a SPAL. O třetím sestupujícím se muselo rozhodnout v dodatečném utkání hrané v Miláně mezi Modenou a Sampdorii, které skončilo 0:2.
Účastníci
Tabulka
Poř. | Tým | Z | V | R | P | VG | OG | B |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Boloňa | 34 | 22 | 10 | 2 | 54 | 18 | 54 |
2. | Inter | 34 | 23 | 8 | 3 | 54 | 21 | 54 |
3. | Milán | 34 | 21 | 9 | 4 | 58 | 28 | 51 |
4. | Fiorentina | 34 | 14 | 10 | 10 | 43 | 27 | 38 |
5. | Juventus | 34 | 14 | 10 | 10 | 49 | 37 | 38 |
6. | Lanerossi Vicenza | 34 | 13 | 10 | 11 | 34 | 36 | 36 |
7. | Turín | 34 | 9 | 17 | 8 | 32 | 32 | 35 |
8. | Janov | 34 | 10 | 10 | 14 | 33 | 34 | 30 |
9. | Lazio | 34 | 9 | 12 | 13 | 21 | 24 | 30 |
10. | Catania | 34 | 9 | 12 | 13 | 32 | 44 | 30 |
11. | Atalanta | 34 | 7 | 16 | 11 | 26 | 43 | 30 |
12. | Řím | 34 | 9 | 11 | 14 | 43 | 44 | 29 |
13. | Mantova | 34 | 6 | 17 | 11 | 28 | 39 | 29 |
14. | Messina | 34 | 9 | 10 | 15 | 25 | 46 | 28 |
15. | Sampdoria | 34 | 10 | 7 | 17 | 38 | 50 | 27 |
16. | Modena | 34 | 6 | 15 | 13 | 29 | 42 | 27 |
17. | SPAL | 34 | 6 | 12 | 16 | 28 | 39 | 24 |
18. | AS Bari | 34 | 6 | 10 | 18 | 20 | 43 | 22 |
- Poznámky
- Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
- za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
- při rovnosti bodů rozhodovalo skóre
- kluby Boloňa a Inter odehráli dodatečný zápas o titul.
- kluby Sampdoria a Modena odehráli dodatečný zápas o sestup.
Mistr ligy a přímý postup do poháru PMEZ 1964/65 | |
Přímý postup do poháru PMEZ 1964/65 | |
Přímý postup do poháru PVP 1964/65 | |
Přímý postup do VP 1964/65 | |
Sestup do Serie B |
Dodatečné zápasy
O titul
7. červen 1964 | Boloňa | 2 – 0 | Inter | Řím | ||
Facchetti 75 (vl.)' Nielsen 84' | Report | |||||
- Klub Boloňa získal titul.
O sestup
7. červen 1964 | Modena | 0 – 2 | Sampdoria | Milán | ||
Report | 61' Barison 72' Salvi | |||||
- Klub Modena sestoupil do Serie B.
Statistiky
Výsledková tabulka
Atalanta | Bari | Boloňa | Catania | Fiorentina | Janov | Inter | Juventus | L. Vicenza | Lazio | Mantova | Messina | Milán | Modena | Řím | Sampdoria | SPAL | Turín | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Atalanta | – | 1:0 | 1:1 | 3:0 | 1:7 | 1:3 | 1:3 | 3:0 | 2:1 | 1:1 | 0:0 | 3:0 | 0:0 | 1:1 | 1:0 | 0:0 | 0:0 | 1:1 |
Bari | 4:0 | – | 0:1 | 0:0 | 2:0 | 0:2 | 1:1 | 1:1 | 1:0 | 0:2 | 0:0 | 0:1 | 0:2 | 0:0 | 1:3 | 2:1 | 1:0 | 0:3 |
Boloňa | 2:0 | 3:1 | – | 1:0 | 2:0 | 1:1 | 1:2 | 2:1 | 3:0 | 1:0 | 2:1 | 2:0 | 2:2 | 0:0 | 4:0 | 1:0 | 2:1 | 4:1 |
Catania | 0:0 | 1:0 | 1:3 | – | 2:0 | 5:3 | 1:2 | 2:0 | 0:1 | 1:0 | 0:0 | 2:0 | 0:1 | 1:0 | 0:0 | 1:5 | 0:0 | 1:0 |
Fiorentina | 4:0 | 1:0 | 0:0 | 1:1 | – | 2:0 | 1:3 | 2:1 | 0:2 | 1:0 | 0:1 | 0:1 | 2:1 | 0:0 | 0:0 | 3:0 | 1:0 | 1:1 |
Janov | 0:0 | 0:0 | 0:2 | 0:2 | 2:1 | – | 0:2 | 3:1 | 0:0 | 4:1 | 1:0 | 3:0 | 1:1 | 2:2 | 3:0 | 0:1 | 1:0 | 0:0 |
Inter | 2:1 | 3:0 | 0:0 | 4:1 | 1:1 | 1:0 | – | 1:0 | 0:0 | 1:0 | 2:0 | 4:0 | 0:2 | 2:1 | 1:0 | 1:0 | 0:0 | 3:1 |
Juventus | 0:0 | 4:0 | 0:0 | 4:2 | 1:1 | 0:0 | 4:1 | – | 4:1 | 0:3 | 2:2 | 2:1 | 1:2 | 0:0 | 3:1 | 1:0 | 3:1 | 3:1 |
L. Vicenza | 3:0 | 2:1 | 1:3 | 1:1 | 1:0 | 1:0 | 1:0 | 0:1 | – | 1:0 | 1:1 | 1:1 | 0:1 | 4:3 | 2:1 | 1:3 | 1:0 | 1:1 |
Lazio | 0:1 | 1:0 | 1:2 | 0:0 | 1:1 | 1:0 | 0:0 | 0:2 | 0:1 | – | 2:0 | 0:0 | 1:1 | 1:0 | 1:1 | 0:0 | 0:0 | 0:0 |
Mantova | 1:1 | 0:0 | 0:0 | 1:0 | 0:3 | 0:0 | 2:2 | 1:1 | 0:0 | 0:0 | – | 2:2 | 1:4 | 3:0 | 1:0 | 2:0 | 2:0 | 0:0 |
Messina | 1:1 | 1:1 | 0:2 | 0:0 | 0:3 | 1:0 | 0:1 | 1:0 | 2:0 | 0:2 | 1:0 | – | 1:2 | 2:0 | 2:1 | 4:3 | 0:0 | 1:1 |
Milán | 2:0 | 2:0 | 1:2 | 3:1 | 2:1 | 3:1 | 1:1 | 2:2 | 2:1 | 0:1 | 1:0 | 3:0 | – | 3:0 | 2:1 | 0:1 | 1:1 | 1:1 |
Modena | 1:0 | 1:1 | 1:4 | 0:0 | 0:1 | 2:1 | 0:1 | 1:0 | 2:3 | 2:1 | 1:1 | 0:0 | 0:1 | – | 3:3 | 3:0 | 4:3 | 0:0 |
Řím | 1:1 | 0:0 | 0:1 | 4:4 | 1:1 | 1:0 | 0:1 | 1:2 | 1:1 | 0:0 | 2:1 | 2:0 | 2:3 | 2:0 | – | 6:1 | 2:0 | 3:0 |
Sampdoria | 1:1 | 2:0 | 2:0 | 4:1 | 0:1 | 0:1 | 1:5 | 0:2 | 1:1 | 1:0 | 1:1 | 3:1 | 1:2 | 1:1 | 0:2 | – | 3:1 | 0:0 |
SPAL | 0:0 | 3:1 | 0:0 | 3:1 | 0:0 | 0:0 | 0:1 | 1:3 | 1:0 | 0:1 | 5:2 | 1:1 | 2:4 | 0:0 | 2:0 | 3:1 | – | 0:1 |
Turín | 3:0 | 1:2 | 0:0 | 0:0 | 0:3 | 2:1 | 0:2 | 0:0 | 0:0 | 2:0 | 5:2 | 1:0 | 0:0 | 0:0 | 2:2 | 2:1 | 2:0 | – |
Střelecká listina
Pořadí | Jméno | Klub | Branky |
---|---|---|---|
1. | Harald Nielsen | Boloňa | 21 |
2. | Kurt Hamrin | Fiorentina | 19 |
3. | Luís Vinício | L. Vicenza | 18 |
4. | Amarildo | Milán | 14 |
5. | José Altafini | Milán | 13 |
Paolo Barison | Sampdoria | 13 | |
Omar Sívori | Juventus | 13 | |
8. | Jair da Costa | Inter | 12 |
9. | Nené | Juventus | 11 |
10. | Sergio Brighenti | Modena | 10 |
Vítěz
Serie A Vítěz pro rok 1963/64 |
---|
Bologna FC 1909 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1963-1964 na italské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Serie A 1963/1964 na Wikimedia Commons
- rsssf
Šablona:Evropský fotbal 1963/64
Média použitá na této stránce
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Italy (Commons photos) → en-Wikipedia Italy.
The Scudetto, a small shield with the Italian flag (Il Tricolore) worn by sportspeople (either individual or in team) who is the incumbent title holder of the Italian championship of any sports ocmpetition any Italian champion any Italian sports competition.
Autor: Nonoxb; code optimized by Blackcat, Licence: CC BY-SA 3.0
Pentasection black and blue flag
Red and black stripes and red and black cross
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Flag with five vertical stripes, three black, two white
vertical striped white and red flag icon
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Red and blue navy flag with st. George Cross above
Light blue and red stripes
Blue and black vertical stripes
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Diagonally divided white flag with a red stripe
Giallo e Blu3
Azzurro e Bianco con colori di Ferrara.
Autor: Derived from image:soccer ball.svg, this version made by User:Ed g2s., Licence: CC0
A soccer ball with shade.
An icon that represents a gold medal
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Flag icon with a St George's Cross on its right half
Milan (Italy), San Siro, March 1, 1964. The line-up of Bologna F.C. took to the pitch prior the away victory versus Milan A.C. (1-2), Matchday 23 of the Italian League 1963–64 Serie A. From left to right, standing: F. Janich, C. Furlanis, R. Fogli, P. Tumburus, W. Negri; crouched: M. Perani, G. Bulgarelli, H. Nielsen, H. Haller, E. Pascutti, M. Pavinato (captain).
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Horizontally divided gold and maroon flag icon
Bandiera azzurro e bianco con bordo
Yellow cross on red background
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Multistriped flag with a St George's Cross in the middle
Autor: Blackcat, Licence: CC BY-SA 3.0
Numbered Italian scudetto (used for awarding an Italian sports team the win in their national championship)