Serie A 1966/1967

Serie A 1966/1967
Mistr ligy
Země	Itálie Itálie
Informace
Ročník	65. ročník (35. ročník Serie A)
Vítěz	Juventus (13. titul)
Nejlepší střelec	Luigi Riva (18 branek)
Sestupující	Lazio Foggia & Incedit Benátky Lecco
←1965/1966 1967/1968→

Soutěžní ročník Serie A 1966/1967 byl 65. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 35. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 18. září 1966 do 1. června 1967 a skončila vítězstvím Juventusu, který vyhrál svůj 13 titul po šesti letech.

Nejlepším střelcem se stal italský hráč Luigi Riva (Cagliari), který vstřelil 18 branek.

Nováčci soutěže: Benátky se vrátili po 3 letech, Lecco po čtyřech a po jedné sezoně Mantova.

Po debaklu italského národního týmu na MS 1966, který skončil nečekaným a šokujícím vyřazením od KLDR, vedlo k velké revoluci v italském fotbale. Cíl byl usnadnit růst a poté mýt úspěch nové generaci hráčů. A tak federace dospěla k rozhodnutí zablokovat najímání zahraničních hráčů ze zahraničních lig.

Také se rozhodlo, že budou všechny ligy reorganizovány. Tato sezona byla poslední, která měla 18 týmů. Oproti minulé sezony, teď sestoupili čtyři týmy a od příští sezony bylo v lize 16 týmů.

Kvůli zákazu vstupu cizinců nebyl přestupový trh nijak zvlášť živý. Proto obhájce titulu Inter, byl nucen odstoupit od dohod uzavřených se dvěma významnými mezinárodními šampióny té doby, Němcem Beckenbauerem^[1] a Portugalcem Eusébiem^[2], proto se klub rozhodl o příchod čtyřiatřicetiletého Luíse Vinícia (Vicenza), který byl vyměněn za Goriho. Jejich městský rival Milán se rozhodl přivést nového trenéra, svého bývalého hráče Silvestriho, který vedl 5 let Cagliari. Také koupilo Rosata (Turín) a Anquillettiho (Atalanta). Naopak po 12 letech odešel Maldini a po 9 letech Trebbi (oba Turín). Juventus nechal jít útočníka da Costu (Verona), aby přivedl jiného útočníka De Pauliho (Brescia).

Další změny byli: Alberto Orlando (Turín → Neapol), Nestor Combin (Varese → Turín), Roberto Boninsegna (Varese → Cagliari), Joaquín Peiró (Inter → AS Řím), Pierluigi Pizzaballa (Atalanta → Řím), Fabio Cudicini (AS Řím → Brescia), Antonio Angelillo (Milán → Lecco), Pedro Manfredini (Brescia → Benátky), Humberto Maschio (Fiorentina → Racing Club), Sergio Castelletti (Fiorentina → Lazio).

Poprvé se stalo, že v nejvyšší lize se neobjevil žádný tým z Janova.

Obhájci titulu začali dobře, klub vyhrál prvních sedm zápasů, kde inkasoval pouze jeden gól a během několika týdnů se oddělili od pronásledovatelů Neapole a Juventusu. V průběhu sezony se stará dáma přibližovala, to když Nerazzurri zaváhalo překvapivě v Laziu. Nakonec byl Inter zimním mistrem s jednobodovým náskokem před Juventusem.

Poté stará dáma tři zápasy po sobě uhrála remízu a tím byl klub pozici o 4 body mínus. V následujících týdnech se rozmezí bodů vždy pohybovalo mezi 2 a 4 body. Ve 30. kole Juventus prohrál s Milánem a Inter byl blízko titulu. Ti ale v následujícím kole prohráli právě se starou dámou a poté remizovali proti Neapoli a Fiorentině a Juventus se před posledním kolem přiblížil na jeden bod. Oba zápasy se odehráli 1. června.

Nerazzurri nevstoupili do rozhodujícího zápasu v Mantově v dobrém rozmaru. Prohráli totiž finále poháru PMEZ, proti Celticu (0:1). Zápas doma z Mantovou skončil kvůli chybě brankáře Sartiho prohrou 0:1. Zato Juventus vyhrál 2:1 v Laziu (tím klub sestoupil) a mohl tak slavit po 6 letech již 13 titul. Tím skončila éra Grande Inter, která trvala 4 roky a vyhrála celkem 7 trofejí. Na třetím místě skončila Boloňa se ztrátou 4 bodů na mistra. Rekord zaznamenal tým Mantova, když v sezoně uhrál 22 remíz i díky brankáři Zoffa.

Sestup patřil Laziu, Foggie, Benátek a Leccu.

Benátky

Bergamo
(Atalanta)

Boloňa

Brescia

Cagliari

Ferrara
(SPAL)

Florencie
(Fiorentina)

Foggia

Lecco

Mantova

Milán
(Inter)
(Milán)

Neapol

Řím
(Řím)
(Lazio)

Turín
(Juventus
(Turín)

Vicenza

Lokalizace italských klubů hrající 1966/67

Klub	Město	Stadion	Trenér	Nejlepší střelec
Atalanta	Bergamo	Stadio Comunale	Stefano Angeleri	Giancarlo Danova (6)
Benátky	Benátky	Stadio Pierluigi Penzo	Armando Segato	Ferruccio Mazzola (7)
Boloňa	Boloňa	Stadio Comunale	Luis Carniglia	Ezio Pascutti (10)
Brescia	Brescia	Stadio Mario Rigamonti	Renato Gei	Gaetano Troja (8)
Cagliari	Cagliari	Stadio Amsicora	Manlio Scopigno	Luigi Riva (18)
Fiorentina	Florencie	Stadio Comunale	Giuseppe Chiappella	Kurt Hamrin (16)
Foggia	Foggia	Stadio Pino Zaccheria	Egizio Rubino (1.–10. kolo) Luigi Bonizzoni	Vincenzo Traspedini (8)
Inter	Milán	Stadio San Siro	Helenio Herrera	Sandro Mazzola (17)
Juventus	Turín	Stadio Comunale di Torino	Heriberto Herrera	Giampaolo Menichelli (11)
Lanerossi Vicenza	Vicenza	Stadio Romeo Menti	Aldo Campatelli (1.–8. kolo) Antonio Pin (9.–29. kolo) Umberto Menti	Sergio Gori, Mario Maraschi (8)
Lazio	Řím	Stadio Olimpico	Umberto Mannocci (1.–7. kolo) Maino Neri	Romano Bagatti, Juan Carlos Morrone (4)
Lecco	Lecco	Stadio Mario Rigamonti-Mario Ceppi	Angelo Piccioli	Sergio Clerici, Gianpaolo Incerti (4)
Mantova	Mantova	Stadio Danilo Martelli	Giancarlo Cadé	Beniamino Di Giacomo (6)
Milán	Milán	Stadio San Siro	Arturo Silvestri	Gianni Rivera (12)
Neapol	Neapol	Stadio San Paolo	Bruno Pesaola	José Altafini (16)
Řím	Řím	Stadio Olimpico	Oronzo Pugliese	Joaquín Peiró (9)
SPAL	Ferrara	Stadio Comunale	Francesco Petagna	Ivano Bosdaves (5)
Turín	Turín	Stadio Comunale di Torino	Nereo Rocco	Luigi Meroni (9)

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Juventus	34	18	13	3	44	19	49
2.	Inter	34	19	10	5	59	22	48
3.	Boloňa	34	18	9	7	48	27	45
4.	Neapol	34	17	10	7	46	23	44
5.	Fiorentina	34	15	13	6	53	29	43
6.	Cagliari	34	13	14	7	35	17	40
7.	Turín	34	10	18	6	33	26	38
8.	Milán	34	11	15	8	36	32	37
9.	Mantova	34	6	22	6	22	23	37
10.	Řím	34	11	11	12	35	39	33
11.	Atalanta	34	9	13	12	28	43	31
12.	SPAL	34	8	13	13	28	36	29
13.	Lanerossi Vicenza	34	7	14	13	26	39	28
14.	Brescia	34	7	14	13	22	40	28
15.	Lazio	34	6	15	13	20	35	27
16.	Foggia & Incedit	34	7	10	17	28	49	24
17.	Benátky	34	4	9	21	29	57	17
18.	Lecco	34	3	11	20	21	57	17

Poznámky

• Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
• za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
• při rovnosti bodů rozhodovalo skóre.

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Luigi Riva	Cagliari	18
2.	Sandro Mazzola	Inter	17
3.	José Altafini	Neapol	16
	Kurt Hamrin	Fiorentina	16
5.	Mario Brugnera	Fiorentina	13
6.	Gianni Rivera	Milán	12
7.	Giampaolo Menichelli	Juventus	11
8.	Ezio Pascutti	Boloňa	10

Serie A Vítěz pro rok 1966/67
Juventus FC

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1966-1967 na italské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Serie A 1966/1967 na Wikimedia Commons
• rsssf

Šablona:Evropský fotbal 1966/67