Serie A 1987/1988
Serie A 1987/88 | |
---|---|
Země | Itálie |
Informace | |
Ročník | 86. ročník (56. ročník Serie A) |
Vítěz | AC Milán (11. vítězství) |
Sestupující | US Avellino Empoli FC |
← 1986/87 | 1988/89 → |
Soutěžní ročník Serie A 1987/88 byl 86. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 56. ročník od založení Serie A. Soutěž začala 13. září 1987 a skončila 15. května 1988. Účastnilo se jí opět 16 týmů z toho 13 se kvalifikovalo z minulého ročníku. Poslední tři týmy předchozího ročníku, jimiž byli Udinese Calcio, Atalanta BC a Brescia Calcio sestoupili do druhé ligy. Opačným směrem putovali tři týmy, jimiž byli Pescara Calcio (vítěz druhé ligy), Pisa SC, AC Cesena. Před sezonou se rozhodlo že od sezony 1988/89 se bude hrát s 18 kluby. A tak na konci ročníku sestoupí jen poslední dva kluby a místo nich postoupí čtyři.
Titul v soutěži obhajoval klub SSC Neapol, který v minulém ročníku získal své 1. prvenství v soutěži.
Přestupy hráčů
Jméno | odkud | kam | |
---|---|---|---|
Ruud Gullit | PSV Eindhoven | Milán AC | nejdražší přestup té doby |
Marco van Basten | AFC Ajax | Milán AC | |
Carlo Ancelotti | AS Řím | Milán AC | |
Ray Wilkins | Milán AC | Paris St. Germain | |
Mark Hateley | Milán AC | AS Monaco | |
Rudi Völler | Werder Brémy | AS Řím | |
Giancarlo Antognoni | AC Fiorentina | FC Lausanne-Sport | |
Glenn Hysén | IFK Göteborg | AC Fiorentina | |
Luigi De Agostini | AC Hellas Verona | Juventus FC | |
Ian Rush | FC Liverpool | Juventus FC | |
Enzo Scifo | RSC Anderlecht | Inter Milán | |
Aldo Serena | Juventus FC | Inter Milán | |
Careca | São Paulo FC | SSC Neapol | |
Marco Tardelli | Inter Milán | FC St. Gallen | |
Karl-Heinz Rummenigge | Inter Milán | Servette FC | |
Thomas Berthold | Eintracht Frankfurt | AC Hellas Verona | |
Roberto Tricella | AC Hellas Verona | Juventus FC | |
Walter Casagrande | FC Porto | Ascoli Calcio 1898 | |
Toni Polster | Austria Vídeň | Turín Calcio | |
Júnior | Turín Calcio | Pescara Calcio | |
Wim Kieft | Turín Calcio | PSV Eindhoven | |
Amedeo Carboni | Empoli FC | AC Parma | |
Nikos Anastopoulos | Olympiakos Pireus | US Avellino | |
Dunga | CR Vasco da Gama | Pisa Calcio |
Složení ligy v tomto ročníku
(Ascoli Calcio 1898)
(US Avellino)
(AC Cesena)
(Juventus FC)
(Turín Calcio)
Klub | Město | Stadión | Kapacita | Trenér | 1986/87 |
---|---|---|---|---|---|
Ascoli Calcio 1898 | Ascoli Piceno | Stadio Cino e Lillo Del Duca | 40 000 | Ilario Castagner | |
US Avellino | Avellino | Stadio Partenio-Adriano Lombardi | 39 500 | Luís Vinício (do 5. kola) Eugenio Bersellini | |
AC Cesena | Cesena | Stadio Dino Manuzzi | 35 900 | Alberto Bigon | |
Como Calcio | Como | Stadio Giuseppe Sinigaglia | 20 000 | Aldo Agroppi (do 13. kola) Tarcisio Burgnich | |
Empoli FC | Empoli | Stadio Carlo Castellani | 18 000 | Gaetano Salvemini | |
AC Fiorentina | Florencie | Stadio Comunale | 58 000 | Sergio Santarini + Sven-Göran Eriksson | |
UC Sampdoria | Janov | Stadio Luigi Ferraris | 57 800 | Narciso Pezzotti + Vujadin Boškov | |
FC Inter Milán | Milán | Stadio Giuseppe Meazza | 83 000 | Giovanni Trapattoni | |
Milán AC | Milán | Stadio Giuseppe Meazza | 83 000 | Arrigo Sacchi | |
SSC Neapol | Neapol | Stadio San Paolo | 81 000 | Ottavio Bianchi | |
Pescara Calcio | Pescara | Stadio Adriatico | 40 000 | Giovanni Galeone | |
Pisa SC | Pisa | Stadio Arena Garibaldi | 35 800 | Giuseppe Materazzi | |
AS Řím | Řím | Stadio Olimpico | 66 000 | Angelo Benedicto Sormani + Nils Liedholm | |
Juventus FC | Turín | Stadio Comunale | 71 000 | Rino Marchesi | |
Turín Calcio | Turín | Stadio Comunale | 71 000 | Luigi Radice | |
AC Hellas Verona | Verona | Stadio Marcantonio Bentegodi | 47 800 | Osvaldo Bagnoli |
Tabulka
Poř. | Tým | Z | V | R | P | VG | OG | B |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Milán AC | 30 | 17 | 11 | 2 | 43 | 14 | 45 |
2. | SSC Neapol | 30 | 18 | 6 | 6 | 55 | 27 | 42 |
3. | AS Řím | 30 | 15 | 8 | 7 | 39 | 26 | 38 |
4. | UC Sampdoria | 30 | 13 | 11 | 6 | 41 | 30 | 37 |
5. | FC Inter Milán | 30 | 11 | 10 | 9 | 42 | 35 | 32 |
6. | Juventus FC 2 | 30 | 11 | 9 | 10 | 35 | 30 | 31 |
7. | Turín Calcio 2 | 30 | 8 | 15 | 7 | 33 | 30 | 31 |
8. | AC Fiorentina | 30 | 9 | 10 | 11 | 29 | 33 | 28 |
9. | AC Cesena | 30 | 7 | 12 | 11 | 23 | 32 | 26 |
10. | AC Hellas Verona | 30 | 7 | 11 | 12 | 23 | 30 | 25 |
11. | Como Calcio | 30 | 6 | 13 | 11 | 22 | 37 | 25 |
12. | Ascoli Calcio 1898 | 30 | 6 | 12 | 12 | 30 | 37 | 24 |
13. | Pisa SC | 30 | 6 | 12 | 12 | 23 | 30 | 24 |
14. | Pescara Calcio | 30 | 8 | 8 | 14 | 27 | 44 | 24 |
15. | US Avellino | 30 | 5 | 13 | 12 | 19 | 39 | 23 |
16. | Empoli FC 1 | 30 | 6 | 13 | 11 | 20 | 30 | 20 |
- Poznámky
- Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
- za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
- 1 klub Empoli FC přišel během sezony o 5 bodů za nelegální praktiky
- 2 Juventus FC a Turín Calcio sehráli utkání (0:0, na pen. 4:2) o místo v Poháru UEFA.
Přímý postup do PMEZ 1988/89 | |
Přímý Postup do Poháru UEFA 1988/89 | |
Přímý postup do Poháru PVP 1988/89 | |
Sestup do Serie B 1988/89 |
Střelecká listina
Nejlepším střelcem tohoto ročníku Serie A se stal argentinský útočník Diego Maradona. Hráč SSC Neapol vstřelil 15 branek.
P. | Nár | Hráč | Tým | Branky |
---|---|---|---|---|
1. | Diego Maradona | SSC Neapol | 17 | |
2. | Careca | SSC Neapol | 13 | |
3. | Giuseppe Giannini | AS Řím | 11 | |
Pietro Paolo Virdis | Milán AC | 11 | ||
5. | Gianluca Vialli | UC Sampdoria | 10 | |
6. | Alessandro Altobelli | FC Inter Milán | 9 | |
Ruud Gullit | Milán AC | 9 | ||
Toni Polster | Turín Calcio | 9 | ||
Walter Schachner | US Avellino | 9 | ||
10. | Enrico Cucchi | Empoli FC | 8 | |
Bruno Giordano | SSC Neapol | 8 | ||
Blaž Slišković | Pescara Calcio | 8 |
Vítěz
Serie A 1987/88 AC Milán (11. titul)
|
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1987-1988 na italské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Serie A 1987/1988 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The Scudetto, a small shield with the Italian flag (Il Tricolore) worn by sportspeople (either individual or in team) who is the incumbent title holder of the Italian championship of any sports ocmpetition any Italian champion any Italian sports competition.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Italy (Commons photos) → en-Wikipedia Italy.
An icon that represents a bronze medal
An icon that represents a silver medal
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
An icon that represents a gold medal