Servác Engel z Engelsflussu

Servác Engel z Engelsflussu
Úmrtíduben 1674
Mníšek pod Brdy
Povolánípodnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Zámek Mníšek pod Brdy
Boje o Karlův most na dioramatu v Zrcadlovém bludišti na Petříně

Servác Engel z Engelsflussu (1605[1] – duben 1674, Mníšek pod Brdy) byl český šlechtic, baron, původně koželuh z Flander, majitel panství Mníšek pod Brdy.

Život

Servác mladší se narodil ve Flandrech roku 1605. Jeho otcem byl Servatius Engel starší, zvaný zkráceně Facis, původem z Tongeren u Maastrichtu (Limburské vévodství, dnes Belgie), matka se jmenovala Marie Terezie z Gutenberga. Rodina se mezi lety 1627–1630 přestěhovala do Prahy, kde jeden ze Serváců koupil syn roku 1627 novoměstský dům čp. 1044b/II Na poříčí.[2]. V téže době si Engelové na Malé Straně na Kampě dali přestavět dům čp. 499/II U zlatého hroznu[3], dnes známý jako Werichova vila. Nad Čertovkou nedaleko Karlova mostu pak postavili koželužský závod. Na rozvoji závodu měl velký podíl Servác mladší, kterému se podařilo sjednat s císařskou armádou zakázku na zpracovanou kůži na obuv. Při nakupování surovin se rozhodl obcházet Židy a kůži nakupoval přímo od řezníků. Tím si znepřátelil Židy, kteří se obrátili na císařský soud a Serváce obvinili z krácení daní. Císař nakonec rozhodl, že Servác bude platit vyšší daň a doplatí dlužnou část. Na oplátku získal od císaře monopol na obchod se surovou kůží.

Zlom přišel v roce 1648, kdy při útoku Švédů na Prahu přišel o veškerý majetek. Spolu se svými zaměstnanci a dalšími Pražany obsadil Staroměstskou mosteckou věž a zabránil vpádu Švédů do Starého Města. Ještě téhož roku byl povýšen do šlechtického stavu, získal predikát z Engelsflussu a erb. Po smrti svého otce se oženil s Ludmilou Röttingerovou, díky které získal několik domů, dva mlýny a vinice v Šárce. Ludmila ovšem roku 1660 zemřela. Roku 1662 se oženil podruhé a jeho manželkou se stala Anna Salomena, dcera pražského primase Mikuláše Františka Turka ze Šturmfeldu a Rosenthalu, s nímž se seznámil během obrany Starého Města. Stal se rytířem Svatého hrobu a finančně podporoval katolickou církev, zejména Svatovítskou katedrálu.[4]

Roku 1655 Servác na primusovu radu odkoupil od Mitroviců zchátralý zámek v Mníšku pod Brdy spolu s celým panstvím. Ihned se pustil do oprav. Dal zrekonstruovat zámek, rybníky, vybudovat vodovod, hospodu a pomáhal s opravou válkou poničených domů. Uprostřed těchto oprav, v dubnu 1674, zemřel a byl pohřben v kostele sv. Salvátora na Starém Městě.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jan Županič: Nová šlechta v českých zemích
  2. ↑ Berní rula 3. Pražská města, editor Václav Líva. Praha 1949, s. 102
  3. ↑ Berní rula 3. Pražská města, editor Václav Líva. Praha 1949, s. 132
  4. ↑ a b Jan Županič: Nová šlechta v českých zemích

Literatura

  • Ing. Jana Digrinová. Anděl, který zachránil Mníšek. Tajemství české minulosti. 2010, čís. 4, s. 92–94. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mníšek pod Brdy, zámek od břehu Zámeckého rybníka.JPG
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Obec Mníšek pod Brdy a její okolí nedaleko české metropole. Zde zámecký rybník, který se nachází přímo v centrální části města západně od mníšeckého zámku
Battle on Charles Bridge - 1648.jpg
(c) Petri Krohn, CC BY-SA 3.0

Battle on Charles Bridge in Prague in 1648, ending the Thirty Years' War.

Picture and installation created for the Prague exhibiton of 1891.