Sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24 (2015)

Sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24
(c) Mil.ru, CC BY 4.0 Suchoj Su-24M „bílá 83“ po přistání na letišti Hmímím 7. listopadu 2015. Stroj nese na směrovce stopy po zamalování znaku z počátku nasazení v Sýrii
Nehoda
Datum	24. listopadu 2015
Čas	9:24 místního času
Hlavní příčina	sestřelení raketou vzduch-vzduch z tureckého F-16
Místo	syrsko-turecká hranice
Zeměpisné souřadnice	35°45′25″ s. š., 36°4′50″ v. d.
Letoun
Model	Suchoj Su-24M/M2
Dopravce	Ruské letectvo
Následky
Na palubě osob	2
Mrtvých	1
Letoun	Suchoj Su-24M/M2

K sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24 tureckým bojovým letadlem F-16 došlo 24. listopadu 2015 během probíhající ruské intervence v Sýrii blízko syrsko-turecké hranice. Pilot i navigátor se katapultovali, ale pilot byl během seskoku zastřelen. Povstalecký bojovník obviněný z tohoto činu je v Turecku ve vazbě.^[1] Letoun dopadl na zem v syrském guvernorátu Latákija poblíž vesnice Bayir Bucak v oblasti obývané syrskými Turkmeny.

Pozadí

Turecká účast v syrském konfliktu, kde Turecko stojí proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, vedla během války k řadě konfrontací mezi tureckou a syrskou stranou:

• 22. června 2012 byl turecký průzkumný letoun RF-4E Phantom sestřelen syrskou protivzdušnou obranou v syrském vzdušném prostoru nad Středozemním mořem.^[2][3]
• 16. září 2013 sestřelila dvojice tureckých F-16C syrský vrtulník Mil Mi-17, který narušil turecký vzdušný prostor.^[4]
• 23. března 2014 sestřelila turecká F-16C syrský MiG-23 v tureckém vzdušném prostoru.^[5][6]

K narušením tureckého vzdušného prostoru ze strany ruských vojenských letounů během ruské intervence v Sýrii došlo poprvé 3. října 2015, kdy vzlétla turecká letadla poté, co ruské letadlo Suchoj Su-30SM překročilo turecké hranice. Rusko incident vysvětlovalo navigační chybou a špatným počasím.^[7][8] Následujícího dne turecký prostor narušil Su-24^{[7][9][10][11]} a 5. října Turecko oznámilo narušení svého vzdušného prostoru neidentifikovaným MiGem-29, který zaměřil dvě turecká letadla F-16 hlídkující nad hranicí. Podle ruských zdrojů ruský kontingent v Sýrii tou dobou žádné MiGy-29 neměl a pokud byla turecká identifikace typu správná, jednalo se pravděpodobně o jeden ze syrských MiGů.^[12][13]

Turecko varovalo, že přelety svého vzdušného prostoru nebude tolerovat, a 16. října sestřelilo neidentifikované bezpilotní letadlo ruské výroby (pravděpodobně Orlan 10) které jej narušilo.^[8][14][15]

Let

Ruský letoun Su-24M (mohlo se ale jednat i o Su-24M2^[16][17]) „bílá 83“ s posádkou pilot podpolkovnik (подполковник ~ podplukovník) Oleg Peškov (Олег Пешков) a navigátor/operátor zbraňových systémů kapitan (капитан ~ kapitán) Konstantin Murachtin (Константин Мурахтин) odstartoval v 8:42 místního času (UTC+2) 24. listopadu 2015 ze základny Hmímím jihovýchodně od Latákie. Stroj nesl čtyři tříštivo–trhavé pumy OFAB-250-270 a jeho úkolem bylo – spolu s dalším Su-24 – zaútočit na cíle v oblasti Kepir–Mortlu–Zachyja na severozápadě Sýrie u syrsko–turecké hranice.^[18][19] Oba letouny tak měly poskytnout vzdušnou podporu vojákům syrské armády, která zde čelí brigádám syrských Turkmenů ovládajících oblast. K Turkmenům se zde připojili bojovníci z organizací Džaíš al-Fatah a Fronty an-Nusrá (odnož Al-Káidy v Sýrii).^[20][21][22] Podle turecké strany v těchto oblastech nepůsobí příslušníci Islámského státu ani jiné teroristické skupiny, proti nimž Rusko podle svých prohlášení v Sýrii bojuje, ale dochází zde k bojům mezi syrskými vládními sílami a vzbouřenci z řad syrských Turkmenů,^[23][24] kteří spolupracují s SSA, frontou an-Nusrá a Ahrar aš-Šám (koalice islámských radikálních skupin Džaíš al-Fatah) v boji proti syrské armádě, Islámskému státu a Hizballáhu.^[22]

V době útoku ruské dvojice na pozemní cíl hlídkovala na turecké straně hranice – přibližně v prostoru Antakya – ve výšce 4200 metrů turecká stíhací F-16C od 181. nebo 182. Filo (~ letka) 8. Ana Jet Üs (~ základna nadzvukového letectva) z letecké základny Diyarbakır u stejnojmenného města v jihovýchodním Turecku.^[18][19][25]

Sestřelení

V 9:24 místního času, těsně po odhození pum, byl ruský letoun zasažen tepelně naváděnou raketou vzduch-vzduch krátkého dosahu AIM-9X Sidewinder z turecké F-16C.^[18][19][26] Podle ruského ministerstva obrany byl letoun sestřelen během návratu na leteckou základnu Hmímím v Sýrii z výšky 6000 metrů, 1 kilometr od tureckých hranic v syrském vzdušném prostoru.^[27]

Podle prohlášení Turecka do Rady bezpečnosti OSN dvě letadla porušila turecký vzdušný prostor do hloubky 2 km po dobu asi 17 sekund, jedno z nich bylo sestřeleno a poté dopadlo na syrskou stranu turecko-syrské hranice.^[28] Na turecké straně hranice padající úlomky údajně zranily dva civilisty.^[29][30] Toto syrské území bylo pod kontrolou syrských Turkmenů. Podle Ankary bylo letadlo opakovaně varováno.^[31] Byl také zveřejněn zvukovým záznam varování a video se sestřelením ruského stroje.^[32][33] Americké bezpečnostní zdroje uvedly, že podle tepelné stopy byl ruský letoun zasažen po krátkém proniknutí nad Turecko v syrském vzdušném prostoru.^[34] Podle velitele ruských leteckých sil Su-24 nepřekročil tureckou hranici a naopak turecký F-16, který Su-24 sestřelil, vstoupil do vzdušného prostoru Sýrie po dobu 40 sekund a přelétal až 2 km uvnitř syrského území. Sestřelen byl prý nad územím ovládaném teroristy ze Severního Kavkazu a bývalých Sovětských republik.^[35]

Pilot Oleg Peškov a navigátor/operátor zbraňových systémů Konstantin Murachtin,^[36][37] se katapultovali ve výšce několika tisíc metrů.^[38] Oleg Peškov byl zastřelen syrskými Turkmeny ještě při klesání na padáku.^[39] Toto odporuje Ženevské úmluvě článku 42: Katapultovaný pilot v nouzi nesmí být předmětem útoku během jeho sestupu.^[40] Podle některých ruských zdrojů byl pilot Peškov při seskoku padákem zraněn a na zemi brutálně zabit.^[41] Povstalci uvedli, že stříleli na piloty v reakci na to, že letadlo shodilo na jejich území pumu.^[30] Bojovníci na videu u mrtvého vojáka křičeli například „Alláh Akbar“ a že by tělo mělo být spáleno. Video si nárokuje koalice islámských organizací Džaíš al-Islám (Islámská fronta).^[42] Šéf Brigády syrských Turkmenů nejprve prohlásil, že zastřelili oba piloty.^[43] Nicméně později se ukázalo, že Konstantina Murachtina zachránilo speciální komando ruské armády a syrští vojáci.^[41]

Střelba na helikoptéry

Na záchranou misi na místo havárie byly ze základny Hmímím poslány během 15 minut od zjištění sestřelení dva vrtulníky a ne všechno šlo podle plánu. Podle Moskvy šlo o dva transportní vrtulníky Mil Mi-8AMTŠ s námořními pěšáky, povstalecké nahrávky ale zachytily jeden Mi-8 v doprovodu s Mi-24. Vrtulníky dorazily do cíle vzdáleného asi 50 km během pár minut a v hornatém a zalesněném terénu začaly velmi pomalu a nízko kroužit a hledat piloty, což bylo velmi riskantní.^[38] Jeden z těchto vrtulníků byl poškozen a donucen nouzově přistát střelbou z ručních zbraní syrských Turkmenů.^[36] Na palubě měl 3 členy posádky a 12 vojáků. Přistál sice u pozic syrských vojáků, kteří na něj mávali, ale ruští dezorientovaní vojáci se vydali směrem k povstalcům, kde se dostali do těžké palby. Tehdy asi zemřel ruský voják Alexandr Pozynič, který byl podle Rusů smrtelně raněn už při nouzovém přistávání ve vzduchu. Rusové se následně stáhli a zkontaktovali syrské vojáky, kteří jim přišli na pomoc.^[38] Zbytek posádky byl evakuován na ruskou základnu^[44] a zbylé vrtulníky se vrátily na základnu.^[38] Poškozený opuštěný Mi-8 později rebelové zničili. Na internetovém kanálu spojovaném s 1. pobřežní divizí (organizace spadající pod Svobodnou syrskou armádu) se poté objevilo video, na kterém je vrtulník Mi-8AMTŠ zničen na zemi zásahem americké protitankové střely BGM-71 TOW.^[45][46]

V nové vlně záchranné akce se do pátrání po pilotovi zapojila tři syrská komanda s podporou ruských letadel. Akci údajně řídil íránský generál Kásim Sulejmání. Za soumraku našel pilota ruský bezpilotní letoun, který navedl záchranáře na místo. Během akce, která vedla po 12 hodinách k úspěchu, bylo zraněno několik syrských vojáků a nikdo nebyl zabit.^[38]

Diplomatická přestřelka

(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0

Událost způsobila ostrou diplomatickou roztržku mezi Tureckem a Ruskem. Zatímco Turecko tvrdilo, že ruský letoun narušil vzdušný prostor Turecka na 17 sekund a byl před sestřelením desetkrát varován,^[36] Rusko tvrdilo, že turecký vzdušný prostor letoun nenarušil a že Turecko nijak neohrožoval. Událost vedla ke zvýšení napětí na Blízkém východě a přivedla rusko-turecké vztahy k bodu mrazu.^[47]

Zachráněný navigátor Konstantin Murachtin popřel, že by došlo k porušení tureckého vzdušného prostoru a řekl, že posádka nijak varována nebyla: „Nebylo žádné varování. Ani přes rádio, ani vizuálně. Kontakt nebyl vůbec žádný. Raketa nás zasáhla zcela nečekaně. Nestihli jsme ji ani zpozorovat, abychom provedli úhybné manévry.“^[37][48]

Ještě týž den Turecko svolalo kvůli incidentu schůzku NATO. Ruský prezident Vladimir Putin označil sestřelení za „bodnutí do zad“ a označil Turecko za „komplice teroristů“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zrušil návštěvu Turecka plánovanou na 25. listopadu 2015.^[36] Putin prohlásil, že pilot Peškov obdrží nejvyšší ruské vyznamenání Hrdina Ruské federace in memoriam, Murachtin a Pozynič pak Řád za statečnost.^[36] Ruský generálporučík Sergej Rudskoj prohlásil, že ruský letoun nevstoupil do vzdušného prostoru Turecka, byl sestřelen na syrském území a trosky dopadly 4 kilometry v hloubi syrského území a že naopak turecký stíhací letoun se nepokusil navázat jakékoliv spojení a narušil letecký prostor Sýrie. Označil to za „flagrantní porušení mezinárodního práva“.^[49]

Odveta Ruska

Dne 26. listopadu Rusko oznámilo přerušení veškerých komunikačních kanálů s Tureckem, včetně „horké linky“ která měla zabránit incidentům během leteckých operací nad Sýrií.^[50] Jako varování Turecku vyslalo Rusko k syrskému pobřeží křižník Moskva a na letecké základně Hmímím, vzdálené jen 50 km od syrsko-turecké hranice,^[51] umístilo nejmodernější ruský protiletadlový systém S-400. Střely tohoto systému dokážou sestřelit letadlo z výšky 30 kilometrů a operační dosah je až 400 kilometrů. V platnost vešla i další opatření, ruské bombardéry například začaly operovat v doprovodu stíhaček.^[47] Turecko reagovalo rozmístěním mobilního rušícího systému KORAL u hranice se Sýrií.^[52]

Rusko omezilo cesty občanů do Turecka a zkomplikovalo cestu tureckým kamionům. Turecko doporučilo svým občanům necestovat do Ruska. 28. listopadu 2015 Vladimir Putin vyhlásil dekretem proti Turecku dočasné sankce, kdy budou odvolána, se v dekretu nepíše. Rusko zakázalo dovoz některého tureckého zboží, vyřazení tureckých firem z ruských zakázek a obecně z některých oborů, zesílení kontrol tureckých vozidel a plavidel, zákaz ruským leteckým společnostem prodávat zájezdy do Turecka a od prvního ledna zákaz zaměstnávání tureckých občanů a zrušení bezvízového styku. Turecko bylo spolu s Egyptem a Kyprem nejoblíbenější destinací ruských turistů. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan týž den projevil lítost nad událostí: „Přejeme si, aby se to bývalo nestalo, ale stalo se to. Doufám, že se něco podobného nebude opakovat,“ řekl v projevu.^[53] Omluvit se však již dříve odmítl.^[54]

V Rusku vznikla odvetná kampaň proti Turecku, svou silou připomínající kampaň proti Ukrajině po tom, co se Kyjev odklonil od Moskvy.^[55] Ve středu 25. listopadu účastníci neohlášené demonstrace v Moskvě zaútočili na budovu tureckého vyslanectví, čemuž ruská policie přihlížela, aniž by proti nim zasáhla.^[56] Na začátku prosince se tvrdá masivní antikampaň přes očekávání uklidnění situace po vyhlášení ruských sankcí dále stupňovala. Rusko oznámilo přerušení přípravných prací na ropovodu Turkish Stream.^[57] Aktivisté z mládežnického křídla konzervativní strany „Rodina“ v Moskvě nesli v rakvi panáka, znázorňujícího tureckého prezidenta, na Krymu jiní aktivisté panáka s jeho podobou zapálili a provolávali: „Pryč s IS.“ Ve městech byly vyvěšovány protiturecké plakáty. V Simferopolu chtěli přejmenovat Tureckou ulici na ulici Olega Peškova, pilota, který byl po sestřelení letadla zabit. Turci se báli vyhoštění a raději nevycházeli ven. Vedení Ruského fotbalového svazu vyzvalo kluby, aby nesjednávaly kontrakty s tureckými hráči. V Petrohradu tajná policie FSB prohledala sídla sedmi tureckých obchodních společností. V Turecku už nezůstávali prakticky žádní ruští turisté a stahovali se odtud ruští studenti a autodopravci. Státní duma chystá zrušit poslaneckou prodejnu tureckých sladkostí, podle poslance Andreje Svincova v těchto sladkostech může být jed, který by vyhladil celou dumu.^[55]

Rusko už několikrát obvinilo turecké vedení, že kupuje od Islámského státu ropu a že na tom vydělává i prezident a jeho rodina. Ten to popřel a zdůraznil, že pokud se něco takového prokáže, rezignuje.^[58] Ruský generální štáb jako důkaz předložil satelitní snímky cisteren pohybujících se k hranicím a další důkazy se zatím ministerstvo obrany vydat nechystá. Turci obviňují Moskvu z téhož a navíc mluví o tom, že Rusko používá propagandu jako za Sovětského svazu. Je přitom složité prokázat viníka, protože ropu v Sýrii prodává a kupuje mnoho překupníků.^[55][59]

Normalizace vztahů

Navzdory předchozím prohlášením zaslal 27. června 2016 Erdoğan svému protějšku Putinovi omluvný dopis, v němž vyjádřil lítost nad incidentem a soustrast pozůstalým.^[60] Ruská strana dopis přijala jako omluvu Turecka, ačkoliv turecká prezidentská kancelář se takovému označení dopisu vyhýbala a popsala jej pouze jako projev lítosti a omluvu rodině zabitého pilota.^[61][62] V následujících dnech mezi prezidenty proběhl první telefonát od sestřelení letounu, v němž se dohodli na zahájení normalizace vztahů mezi oběma zeměmi.^[63]

Piloti, kteří měli sestřelit ruské letadlo, byli po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v Turecku vzati do vazby a jsou dotazováni na vazby s gülenisty. Podle Erdogana je možné, že piloti svým rozhodnutím chtěli narušit vztahy mezi Tureckem a Ruskem.^[64][65]

Mezinárodní reakce

• NATO NATO: Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval oba státy (Rusko a Turecko) k uklidnění situace a řekl: „Opakovaně jsme dali najevo, že jsme solidární s Tureckem“ přičemž zdůraznil, že další vývoj situace bude Aliance bedlivě sledovat.^[66]
• Evropská unie Evropská unie: Předseda Evropské rady Donald Tusk prostřednictvím svého účtu na Twitteru vzkázal: „V tuto nebezpečnou chvíli, po sestřelení ruské stíhačky je nezbytné si zachovat chladnou hlavu a udržet klid“.^[67]
• Česko Česko: Prezident Miloš Zeman na velitelském shromáždění české armády odsoudil krok Turecka jako příliš radikální: „Je občas vyslovováno podezření, že Turecko neformálně spolupracuje s ISIL, tedy s Islámským státem, a vzhledem k tomu, že ruské letectvo bojuje proti Islámskému státu, tak samozřejmě toto sestřelení se zdá být až příliš radikálním opatřením, které pouze zhorší atmosféru v dané oblasti“.^[68] Zároveň premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek vyzvali k lepší koordinaci.^[69]
• Německo Německo: Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že každá země má právo bránit si svůj vzdušný prostor.^[70]
• Spojené království Spojené království: Britský premiér David Cameron uvedl, že sestřelení jakéhokoli letounu v jakékoli části světa je problém, ale v první řadě se musí pečlivě zjistit, co se vůbec stalo.^[71]
• Spojené státy americké Spojené státy americké: Prezident Barack Obama vyslovil oficiální podporu Turecku se slovy: „Turecko jako jakákoli jiná země má právo bránit své území a svůj vzdušný prostor“.^[66]
• Irák Irák: Irácký viceprezident Núrí Málikí obvinil Turecko z aplikace dvojího metru, jelikož turecké letouny bombardující Kurdy v Iráku a pravidelně narušují vzdušný prostor tohoto státu.^[72]

Pokračování v narušování vzdušného prostoru Turecka Ruskou federací

29. ledna 2016 údajně opět narušil ruský stroj Su-34 turecký vzdušný prostor, což ale ruské ministerstvo obrany popřelo. NATO vyzvalo Rusko, aby nedocházelo k dalšímu narušování tureckého vzdušného prostoru, kde podle tureckých zdrojů byl Su-34 asi na 20–25 sekund. Jednalo se o provincii Gaziantep u turecko-syrských hranic. V prohlášení tureckého ministra zahraničí zaznělo, že ruský Su-34 narušil turecký vzdušný prostor v 11:46 místního času tento pátek a ignoroval několik varování v ruštině a angličtině.^[73][74]

Odkazy

Reference

Literatura

• ROVENSKÝ, Dušan. Horké okamžiky na horké hranici: Letecké incidenty na syrsko-tureckém pomezí. ATM. 2016-01-08, roč. 48, čís. 1, s. 6 až 8. ISSN 1802-4823. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24 24. listopadu 2015 na Wikimedia Commons
• VÍTKOVÁ, Kateřina. Trasu bombardéru Su-24 prozradila tepelná stopa. Co víme o sestřelení ruského letadla. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-11-25 [cit. 2015-11-25]. Dostupné online.